Do školek nenastoupily tři čtvrtiny ukrajinských dětí a dvě třetiny ani do základních škol, uvedla inspekce

Nahrávám video

Počet Ukrajinců zapsaných do škol je ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků podle České školní inspekce zatím výrazně nižší. Do školek jich zatím nenastoupily tři čtvrtiny a dvě třetiny zatím ani do základních škol, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal na tiskové konferenci s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Hlavní nápor na školy začne podle ministra v září, už teď ale mají problémy s kapacitou a zajištěním personálu, často se pro ukrajinské děti nedaří zajistit psychologickou podporu.

Do základních škol v Česku chodilo v polovině května přibližně 26 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. Ve školkách jich bylo 3800. Počet ukrajinských běženců v českých školách tak od začátku dubna vzrostl o 12 procent a ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků je nadále nízký.

Vyplývá to ze zjištění České školní inspekce, které novinářům představili ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal s ministrem školství Petrem Gazdíkem. Zhruba polovina základních a pětina mateřských škol se podle inspekce potýkala s problémy s kapacitou míst či zajištěním personálu.

Zjištění vychází z informací, které školní inspekce získala v období od začátku dubna do poloviny května v 52 mateřských a 626 základních školách. Toto množství škol odpovídá podle inspekce asi 70 procentům základních škol, ve kterých bylo v polovině května aspoň deset ukrajinských uprchlíků. 

Hlavní vlna přijde v září

Petr Gazdík uvedl, že data budou ministerstvu školství sloužit jako podklad pro další rozhodování v otázkách integrace ukrajinských dětí. „Očekávám, že hlavní vlna integrace nás čeká prvního září, poctivě se na ni připravujeme a naše závěry prostřednictvím inspekce předáváme také Ústřednímu krizovému štábu,“ řekl ministr. 

„Podle kapacit, které jsme zjišťovali, mají základní školy celkem 153 tisíc volných míst, dalších asi 25 tisíc jsou schopny vytvořit, takže ten problém není celorepublikový, je lokální. Když to zjednoduším, tak tam, kde jsou místa ve školách, tam není pro ukrajinské maminky bydlení a práce, tam kde bydlení a práce je, tam zas nejsou místa ve školách,“ řekl Gazdík později v Událostech, komentářích. Nejhorší situace je podle něj například v Praze, Plzni nebo Brně.  

Podle Gazdíka se nyní ukazuje, že Česká školní inspekce začíná být ve školách vnímána nikoliv jako nástroj kontroly, ale jako orgán, který může metodicky pomoci při řešení problémů, jako je například začleňování ukrajinských žáků do škol. Řekl také, že jde o projekt, jaký Česká republika nezažila od 2. světové války. „Je to snaha nové politiky ministerstva v tom, aby svá rozhodnutí opírali o jasná data, a ne jen o dojmy ministra nebo jeho náměstků,“ řekl k průzkumu. 

Nahrávám video

Podle inspekce registrovalo ministerstvo vnitra k 15. květnu 19 301 dětí ve věku tří až pěti let a 68 983 ve věku šesti až 14 let. V mateřských školách bylo podle dřívějších údajů ministerstva k 7. dubnu 3310 uprchlíků z Ukrajiny a v základních školách 23 204. Do poloviny května podle inspekce jejich počet ve školkách stoupl o 490 a v základních školách o zhruba 2800. 

Většina škol děti integrovala

Počet Ukrajinců zapsaných do škol je tak ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků podle inspekce zatím výrazně nižší. Do školek jich zatím nenastoupily tři čtvrtiny a dvě třetiny zatím ani do základních škol, uvedl Zatloukal. Problémy s nedostatkem místa nebo zaměstnanců podle něj nahlásila polovina základních škol a 20 procent školek.

V regionech, kde je utečenců hodně a míst ve školách málo, proto inspekce očekává problémy s kapacitou při přijímání dalších žáků. Mezi takové regiony může patřit například Praha.

Za pozitivní zjištění označil Zatloukal fakt, že jen asi šest procent školek a desetina škol vzdělává ukrajinské uprchlíky odděleně od ostatních žáků. Převládá podle něj výuka ve smíšených třídách a samostatné skupiny pro Ukrajince se využívají hlavně pro intenzivní výuku češtiny.

Výuka pomocí překladače v aplikaci

Takzvané adaptační skupiny vytvořila pro ukrajinské žáky téměř pětina základních škol, zjistili inspektoři. Výuku češtiny nezajistilo pro Ukrajince kolem sedmi procent základních škol, a to hlavně z personálních či finančních důvodů, řekl Zatloukal.

Učitelé se s Ukrajinci domlouvají velmi často pomocí mobilní aplikace, která překládá hovor z češtiny do ukrajinštiny a naopak. Na více než polovině základních škol zaznamenali inspektoři také komunikaci ukrajinského žáka a učitele v ruštině, na necelé polovině i v angličtině nebo češtině. Pomoc překladatele využívá podle inspekce přibližně třetina škol.

Na více než polovině základních škol jsou podle inspekce i Ukrajinci, kteří se zároveň na dálku účastní i výuky své školy na Ukrajině. Týká se to podle odhadů nyní asi 14 procent ukrajinských žáků v českých školách. Zátěž těchto dětí je podle inspekce vysoká a v některých případech už vedla i k jejich odhlášení z české školy.

Část dětí z Ukrajiny má psychické potíže

Víc než dvě třetiny mateřských a základních škol, které inspektoři navštívili, kvůli možným traumatům po útěku z války sledovaly mentální stav uprchlíků. Psychické problémy u běženců evidovala nadpoloviční většina těchto škol, i když potíže se v nich podle inspekce týkaly menšiny ukrajinských žáků a téměř nenarušovaly běžnou výuku.

Téměř třetina všech navštívených základních škol ovšem podle inspektorů nedokázala ukrajinským dětem zajistit psychologa, a to z personálních či finančních důvodů. Kolem 60 procent škol nemělo ani vhodné relaxační místnosti pro adaptaci a podporu duševního zdraví, zjistila inspekce.

Uzavřenost ukrajinských žáků podle ní zaznamenalo asi 65 procent škol, které sledovaly psychický stav Ukrajinců. V téměř polovině škol se u některého z nich vyskytla emoční citlivost. Kolem 30 škol zaregistrovalo úzkostné stavy či deprese a čtvrtina potíže s pozorností. V menším množství se u dětí z Ukrajiny objevily také projevy agrese, chronické bolesti hlavy, únava, zažívací potíže či jiné somatické potíže.

Se zajištěním pomůcek pomohlo ukrajinským žákům zhruba 90 procent škol. Kolem 70 procent škol jim zajistilo i jazykové varianty výukových materiálů a dvě třetiny jim nabídly mimoškolní aktivity. Často se jim ale nedařilo sehnat asistenta se znalostí ukrajinštiny. Problém s tím měla třetina škol. Čtvrtina podle inspekce nedokázala zajistit vyšetření dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.

Většina škol zatím nabízela ukrajinským žákům školní pomůcky, obědy i mimoškolní aktivity zdarma. Tyto věci se většinou platily ze sponzorských darů či sbírek, což ale podle Zatloukala nemůže být dlouhodobě stabilní řešení.

Co se týče vztahů mezi českými a ukrajinskými dětmi, většinou jsou podle inspekce zatím dobré. Pozitivní postoj k ukrajinským uprchlíkům dosud převažuje i u rodičů. Objevují se ale i obavy o zachování kvality vzdělávání, dodal Zatloukal.

Příklad konkrétní školy

Ředitelka základní školy T. G. Masaryka ve Štětí Gabriela Hrušková v Událostech, komentářích uvedla, že na jejich škole je momentálně jedenáct ukrajinských žáků. „Máme je napříč ročníky, začali k nám chodit od 21. března,“ uvedla s tím, že ve městě je zhruba šedesát ukrajinských dětí, které by měly nastoupit do školy. „My máme tři základní školy, takže jsme schopni tyto děti pobrat a rozdělit si je rovnoměrně,“ ujistila. Nedokáže ale odhadnout, kolik dětí v září skutečně nastoupí. 

„Máme rezervu zhruba dvacet žáků, které bychom byli schopni integrovat do našich tříd. Jinak je ale kapacita naplněná. V okolních školách ale ještě místa jsou, takže si myslím, že šedesát dětí by se dalo v pohodě začlenit,“ sdělila Hrušková. 

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková míní, že české školy se s novou situací vypořádaly dobře. „Je to nesnadná zkouška. Jak byly české školy a čeští učitelé oprávněně unavení celou tou náročnou dobou s covidem, tak opravdu obdivuhodně nasedli a připravili se na další výzvy a zátěže. Můžeme být hrdí a ředitelům i učitelům poděkovat,“ uvedla.
 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 23 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 40 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...