Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.

Z pražského hlavního nádraží začátkem května vyjel první přímý vlak do dánské Kodaně. Nové spojení zatím funguje v testovacím režimu s jedním spojem denně v každém směru. Od 14. června by měly mezi Českem a Dánskem každý den jezdit soupravy tři. Cestující mohou během cesty vystoupit například v Ústí nad Labem, Drážďanech, Berlíně nebo Hamburku.

Spolu se zahájením plného provozu navíc skončí výluka v Německu. „Ze strany zahraničních partnerů je ohlášeno ukončení výluky mezi Berlínem a Hamburkem k 13. červnu. Cesta se má zkrátit proti období před výlukou asi o 40 minut,“ doplnil mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Cesta z Prahy do Kodaně tak bude trvat 11 hodin a 45 minut.

Češi se letos opět dostanou vlakem i k Jadranu. České dráhy ve spolupráci s polským dopravcem PKP Intercity po loňské premiéře obnovují linku Adriatic Express. Vlaky, které mají oproti loňsku navýšenou kapacitu o čtvrtý vagón, budou jezdit z Varšavy přes Ostravu až do slovinského Koperu a chorvatské Rijeky. Od 26. června bude jezdit šest souprav týdně, a to až do konce srpna.

RegioJet nahradil zpožděné vlaky rychlejšími autobusy

V minulých letech mohli Češi během letní sezony využívat i přímé vlakové spojení do Chorvatska provozované společností RegioJet. To bylo mezi cestujícími podle mluvčího společnosti RegioJet populární. Dopravce však později vlaky nahradil autobusovými linkami. Důvodem byly kromě časové náročnosti na trase i mimořádné události, které se u vlakové dopravy řeší oproti autobusům složitěji.

Často tedy vedly ke zpožděním a ta pak ovlivňovala celý provoz. „Naopak autobusy dnes využívají kvalitní dálniční síť a umožňují rychlejší i flexibilnější cestování. Určitou roli sehrál také stav železniční infrastruktury v Chorvatsku, která má stále své limity,“ uvedl pro ČT mluvčí RegioJetu Lukáš Kubát.

Přímým vlakem k srdci EU nebo za větrnými mlýny

Kromě sousedních států se cestující vlakem bez přestupu dostanou také do Belgie nebo Nizozemska. Dopravce European Sleeper, který vstoupil na český trh na jaře roku 2024, provozuje třikrát týdně spoje z Prahy přes Amsterdam a Antverpy do Bruselu a zpět. Součástí vlaků jsou také lůžkové vozy, které umožňují cestovat přes noc.

Belgicko-nizozemská společnost při zavedení linky z Prahy uvedla: „Vlaky představují atraktivní alternativu k jiným druhům dopravy. Ve srovnání s leteckou dopravou například produkují až 28krát méně emisí skleníkových plynů. Významnou výhodou nočních vlaků je také to, že umožňují překonat dlouhé vzdálenosti během jediné noci, takže cestující mohou cestovat i během spánku.“

Nabídku mezinárodních spojení má také Leo Express, který jezdí pravidelně na Slovensko, do Polska a Německa a podle mluvčího dopravce zájem o tyto spoje stále roste. Leo Express před letní sezónou pořídil pro cesty na Slovensko soupravy Talgo, které odkoupil po modernizaci vozového parku ve Španělsku. Jejich nasazení však provázejí technické komplikace spojené se stářím souprav.

„Se začátkem jejich provozu se bohužel pojil vandalismus a technické nedostatky, které jsou spojené s uvedením každé nové linky do provozu, a které se nám daří odstraňovat,“ doplnil mluvčí Leo Expressu Emil Sedlařík.

EU chystá zjednodušení

Zájem o mezinárodní železniční dopravu by měl podle odborníků v dalších letech růst. Studie společnosti Hitachi Rail zveřejněná v roce 2025 uvádí, že 31 procent Evropanů zvažuje na delších trasách častější využívání vlaků namísto automobilové nebo letecké dopravy. Opačný postoj vyjádřilo pouze dvanáct procent respondentů.

Největší překážkou rozvoje železniční dopravy podle průzkumu Eurobarometr z roku 2024 zůstávají komfort cestování, vysoké ceny jízdenek a složitost jejich nákupu. Situaci by mohl změnit návrh Evropské komise, který počítá se sjednocením systému prodeje jízdenek napříč evropskými dopravci. Cestující by zároveň získali silnější ochranu například v podobě garantovaných návazných spojů nebo nároku na finanční kompenzace při zpoždění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve věku 80 let zemřel spoluzakladatel a frontman Yo Yo Bandu Richard Tesařík

Ve věku 80 let zemřel v neděli zpěvák, textař a kapelník Richard Tesařík, který se proslavil zejména díky působení v kapele Yo Yo Band. ČTK o tom informoval jeho syn Štěpán, který řekl, že otec zemřel po nemoci. Rodina prosí o respektování soukromí. Informace o posledním rozloučení zveřejní později.
před 1 hhodinou

Rostoucími cenami pohonných hmot se v pondělí bude zabývat vláda, řekl Babiš

Rostoucími cenami pohonných hmot se bude v pondělí znovu zabývat vláda. Ve videu na instagramu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj to vypadá, že rafinérie mají nepřiměřené zisky. Už dříve nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude.
před 2 hhodinami

VideoKvůli extrémnímu počasí hrozí kůrovcová kalamita

Kůrovec může znovu ohrozit české lesy. Podmínky mu vytvořilo letošní suché a horké počasí. „Neprší, tak stromy jsou ve stresu, protože nemají vodu. Pro kůrovce jsou snadná kořist,“ vysvětluje náměstek pro lesní hospodářství z oblastního ředitelství Vysočina v rámci Lesů ČR Tomáš Kotík. Kalamita by se podle odborníků mohla projevit za dva roky. Nejen zaměstnanci státních lesů proto už teď porosty kontrolují a hledají v nich napadené stromy. Ani jejich likvidace ale nemusí být řešení. Vše záleží na dalším vývoji počasí.
před 3 hhodinami

Zemřel šlechtic Filip Sternberg. Majiteli hradu Český Šternberk bylo 69 let

Ve věku 69 let zemřel v sobotu ve Vídni po těžké nemoci Filip Sternberg, majitel hradu Český Šternberk na Benešovsku a potomek významného rodu Sternbergů. O jeho úmrtí v neděli informovala kastelánka Českého Šternberku Zuzana Míková.
před 3 hhodinami

Vláda do konce září rozhodne o růstu důchodů i podobě rozpočtu

Vláda do konce září rozhodne, jestli průměrný důchod od ledna vzroste víc než o zatím plánovaných 300 korun měsíčně, řekl ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom zatím v návrhu státního rozpočtu na příští rok – který už předpokládá nečekaně vysoký schodek 389 miliard korun – počítá s valorizací podle zákona. Zároveň se v návrhu objevují další díry: někteří ministři totiž tvrdí, že jim Schillerová nedala do jejich rozpočtů zákonné výdaje v řádech miliard korun. I tyto otázky budou muset během září vyřešit koaliční strany. Koncem měsíce je pak vláda povinna předložit svůj návrh rozpočtu sněmovně k posouzení.
před 3 hhodinami

VideoRoste prodej biopotravin

Trh s biopotravinami se dál rozšiřuje. Roste spotřeba, přibývá výrobců. Před deseti lety jich bylo kolem 600, aktuálně už je to více než tisíc. Za evropskými státy je ale Česko pozadu, byť podíl ekologicky obhospodařované půdy patří k nejvyšším v Unii. Čaj a káva spolu s ovocem a zeleninou patří k produktům, které lidé v tuzemských obchodech kupují z kategorie bio nejvíce.
před 3 hhodinami

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
11:30Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.