Snížení nebo úplné zrušení státní podpory stavebního spoření je jedním z nástrojů, jak vláda může získat prostředky na řešení problémů, které přináší inflace a zdražování energií. Debatu nad změnou připustil ve čtvrtek i premiér Petr Fiala (ODS). Vedení vládní KDU-ČSL ale ve čtvrtečním usnesení ukončení státní podpory u stavebního spoření odmítlo. O úpravě či zrušení debatovali hosté pořadu 90' ČT24.
„Jsme v těžké situaci. Je to naprosto legitimní debata v rámci koalice, budeme v ní pokračovat, ale žádný závěr v tuto chvíli není na stole, ani žádný konkrétní návrh, je to ve stádiu úvah a debat o tom, co je správná cesta,“ řekl novinářům Fiala.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) často neslouží stavební spoření svému účelu. „Ten název je trochu zavádějící. Ono se tomu říká stavební spoření, přesnější název by ale byl spoření se státní podporou, protože to není účelové. Stát tam ale dává podporu v několika formách, ať už daňového odpočtu, nebo přímé dotace,“ vysvětluje svůj postoj Stanjura.
Dodal, že současná podpora státního spoření tvoří necelých pět miliard korun. „Ne, že by to byly malé peníze, ale samotné zpřísnění nebo úplné vynulování státní podpory ten státní deficit nezachrání,“ připustil Stanjura.
Lidovci chtějí státní podporu bydlení
Místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík řekl v 90' ČT24, že většina lidí podle dostupných dat stavební spoření skutečně využívá ke svému účelu. „Třetina použije toto spoření na nákup domu nebo nemovitosti, třetina na rekonstrukci a u té poslední zhruba třetiny to slouží jako spoření se státním příspěvkem,“ tvrdí.
Podle něj je potřeba, aby stát měl nástroje na podporu bydlení, a podotknul, že nedostupnost bydlení je jedno z nejpalčivějších témat v Česku a také o této podpoře mluví koaliční smlouva současné vlády.
„Připomenu jeden důležitý aspekt. V současné době, ať se zdá být ten nástroj takový, že nezohledňuje inflaci, právě podpora lidí, kteří spoří, odkládají si každý měsíc dva tři tisíce, ve výsledku státu pomáhá, má to protiinflační efekt. V Česku je celkem 3,4 milionu lidí, kteří stavební spoření mají, a my nemůžeme tyto lidi znejistit,“ apeluje Hladík.
Komentátor Českého rozhlasu Plus Radko Kubičko si myslí, že otázka dostupnosti bydlení je pro demokracii zásadní. „Je to základní lidská potřeba někde bydlet. Máme tu obtížnou ekonomickou situaci a většina lidí investuje do bydlení ne proto, že tam chtějí bydlet nebo tu nemovitost pronajímat, ale proto, že ceny bydlení neustále rostou a je to vynikající investiční záležitost,“ myslí si Kubičko.
Stát podle něj neměl takovou situaci dopustit a vláda by měla řešit situaci koncepčně. Debata o zrušení státní podpory spoření podle něj ukazuje na fakt, že vláda hledá úspory v rozpočtu, ale nepřichází s žádným řešením situace na trhu s bydlením.
Počty spořících stagnují
Státní podpora na stavebním spoření činí ročně maximálně 2000 korun. Za minulý rok stát přispěl lidem na spoření 4,2 miliardy korun. Stavební spořitelny evidují přes tři miliony smluv o stavebním spoření. Jejich počty už roky stagnují.
Ve stavebním spoření mají lidé uloženo k druhému čtvrtletí 346 miliard korun. Oproti závěru loňského roku je to o pět a půl procenta méně. Úvěrů ze stavebního spoření eviduje ministerstvo financí aktuálně 485 tisíc, řádných i takzvaných překlenovacích. Jejich celkový objem je 334 miliard korun, což je zhruba o pět procent víc než na konci roku 2021. Z dat ministerstva také vyplývá, že dlouhodobě roste poměr objemu úvěrů k naspořené částce a aktuálně přesahuje 96 procent.
Nemovitosti v Česku ale dále zdražují, v mezičtvrtletním srovnání nastalo zpomalování tempa a místy i pokles cen, meziroční nárůsty jsou ale stále výrazné. Podle Hypoteční banky byty i domy ve druhém čtvrtletí oproti loňsku podražily zhruba o pětinu, pozemky dokonce dosáhly nového rekordu, nárůstu o čtyřiadvacet procent.
Průměrná cena bytu v hlavním městě se podle serveru RealityMIX od loňského srpna zvýšila o sedm procent asi na 9,43 milionu korun. V Pardubicích je nárůst 27 procent zhruba na průměrných pět milionů korun.
Hrozí snížení nabídky úvěrů na bydlení?
Stavební i penzijní spoření je třeba podle vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) modernizovat tak, aby zajišťovala pro střadatele vyšší výnosnost a současně bezpečnost.
„Je třeba se při vysoké inflaci začít bavit o tom, jak tyto produkty modernizovat, aby tyto peníze bylo možné efektivněji investovat, třeba do strategických investičních záměrů státu, aby výnosnost byla vyšší,“ uvedl.
Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je debata o změně příspěvku namístě, koaliční strany jsou ale na jejím počátku.
Podle Národní rozpočtové rady může omezení státní podpory u stavebního spoření vést k nápravě nerovnováhy veřejných financí. Na druhou stranu podle Asociace českých stavebních spořitelen takový krok povede k poklesu zájmu o spoření v rámci stavebního spoření, což by následně snížilo nabídku úvěrů na bydlení, včetně žádaných investic do zateplení a zvýšení energetické efektivity. Podle některých odborníků by zrušení podpory mohlo znamenat konec tohoto finančního produktu.
