Čtenářských klubů přibývá, o knihách diskutují v kavárnách i on-line

Sci-fi, historická literatura, ale i tematické večery – lidé se stále častěji scházejí, aby diskutovali o knihách, sdíleli doporučení a objevovali nové autory i literární žánry. Čtenářských klubů v Česku za několik posledních let přibylo, a to nejen ve velkých městech, ale i v menších obcích. ČT oslovila desítky klubů po celé republice, které potvrdily, že zájem o setkávání čtenářů i počet členů roste.

Čtenářský klub minulý rok založila například Barbora Křikavová v Řeži u Prahy. „S klubem jsem začala během mateřské dovolené, protože jsem hodně četla a chtěla jsem najít způsob, jak propojit maminky, které se jinak nedostanou z domu. Sdílet knížky s co největším počtem lidí je skvělý způsob, jak vytvořit komunitu,“ popisuje.

Podobnou zkušenost popisuje i Eva Francová z Častolovic, kde čtenářský klub existuje od roku 2023. „Už pět šest let se věnuji knihám, a jak jsem se do toho ponořila, začala se na mě nabalovat knižní komunita,“ říká Francová. Její klub začínal v malé kavárně s osmi členy, ale od té doby se rozrostl téměř na dvojnásobek.

Rostoucí zájem potvrzují i větší města. V Plzni vznikl čtenářský klub v roce 2022 a od té doby zájem o členství roste. „Za poslední dva tři měsíce jsme zaznamenali největší příliv nových členů. V prosinci 2024 jich přibylo hned pět. Dozvěděli se o nás převážně z facebookových skupin,“ uvedla Áža Sládková. Podobný vývoj hlásí i v Brně, kde začínali ve stejném roce se třiceti členy. Postupem času se klub rozrostl na dnešních padesát, z nichž patnáct pravidelně dochází na srazy.

Rozšířit si obzory

Čtenářské kluby jsou místem, kde lidé sdílejí své dojmy z knih, inspirují se při výběru titulů a vedou debaty o příbězích, postavách či stylu psaní. „Na konci každé schůzky vylosujeme téma, podle kterého čteme knihu na příště. Na setkání si pak každý přinese svou knihu, přečteme si anotace, sdílíme názory a doporučujeme si navzájem další tituly. Občas probíráme i novinky, které teprve vyjdou. Do budoucna bychom rádi zařadili i návštěvy kina nebo besedy,“ popisuje Nicol Černá ze Znojma.

Některé kluby si tedy volí jednu stejnou knihu pro všechny. „Díky tomu můžeme vést hlubší diskuzi o příběhu, jeho postavách i stylu psaní. Střídáme i různé žánry, jako thriller nebo romantické,“ uvádí Karin Kovářová z Brna.

Ve Žďáru nad Sázavou přistupují k výběru knih jinak. Na začátku měsíce si určují téma a členové si vybírají knihy podle vlastního výběru. „Každý měsíc máme jiné téma, například české povídky, zakázané autory nebo knihy, které byly zfilmovány. Vždy doporučíme několik knih, často i méně známých titulů, aby si každý mohl rozšířit obzory,“ popisuje Martina Sedláková, zakladatelka klubu.

Po kavárnách či on-line

Čtenářské kluby si vybírají různá místa pro svá setkání. Některé se scházejí v kavárnách či hospodách, jiné volí čistě on-line formát. Adéla Lepová, zakladatelka klubu v Praze, popisuje: „Každý měsíc zkoušíme novou kavárnu, abychom kromě knih poznali i různá místa. Vybíráme je na základě atmosféry a hluku. Chodíme tam, kde bude dost místa a navzájem se uslyšíme.“

Naopak Lucie Friedelová, zakladatelka klubu z Ostravy, upřednostnila virtuální formu. „Přemýšlela jsem o srazech naživo, ale bylo to pro mě nepraktické. Hodina cesty tam a zpět představovala zbytečný čas, který jsem mohla věnovat čtení nebo diskusi on-line,“ vysvětluje.

Kromě lidí pořádají čtenářské kluby i instituce jako knihovny, vysoké školy nebo komunitní centra. „Naše iniciativa začala na podzim roku 2018, kdy jsme se rozhodly nabízet čtenářům kvalitní beletrii, odlišující se od mainstreamové literatury. Naším cílem bylo zviditelnit knihy s hodnotným obsahem, zejména ty oceněné Nobelovou cenou za literaturu, a proto jsme setkání nazvali Nóbl salónek,“ popisuje Jitka Laixnerová z Ústřední knihovny v Praze.

Koncept těchto setkání je obdobný jako u klubů vedených veřejností. „Průměrná účast se ustálila na deseti osobách, přičemž stálých účastníků je kolem pěti. Setkání probíhají ve formě diskuzí o knihách, kde každý má možnost podělit se o své dojmy a zkušenosti,“ dodává Laixnerová. Stejnou členskou základnu hlásí i knihovna v Berouně a Novodvorská v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V obvodu 78 Zlín bude opět senátorem Goláň (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu 78 Zlín bude znovu Tomáš Goláň (ODS), který získal 62,15 procenta hlasů. Druhý Ivo Mitáček (STAN) dostal zatím 37,84 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 16,06 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 45,49 procenta.
15:28AktualizovánoPrávě teď‌‌

Půta se vzdá funkce hejtmana

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), který byl zvolen senátorem v obvodu Česká Lípa, oznámil, že se vzdá postu v čele kraje, který zastává od roku 2012. Půta získal ve druhém kole senátních voleb 55,80 procenta hlasů, čímž porazil Jitku Volfovou (ANO).
15:51Aktualizovánopřed 2 mminutami

Senátorem v obvodu Praha 5 bude znovu Láska (SEN 21)

Senátorem ve volebním obvodu Praha 5 bude opět Václav Láska (SEN 21), získal 53,21 procenta hlasů. Druhý Radko Sáblík (ODS) dostal zatím 46,78 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 22,68 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 45,41 procenta.
15:16Aktualizovánopřed 2 mminutami

Na Žďársku senátorské křeslo opět získal Klement (KDU-ČSL)

Senátorem ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou se znovu stal Josef Klement (KDU-ČSL), podporu mu ve druhém kole volby vyjádřilo 54,08 procenta voličů. Druhý Michal Šmarda (za SOM, Volt a HR) dostal 45,91 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,16 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 50,14 procenta.
15:18Aktualizovánopřed 4 mminutami

V obvodu Česká Lípa bude senátorem Půta (SLK)

Senátorem ve volebním obvodu Česká Lípa bude liberecký hejtman Martin Půta (SLK). Získal 55,75 procenta hlasů. Druhá Jitka Volfová (ANO) dostala 44,24 procenta hlasů. Půta uvedl, že se vzdá nynějšího postu hejtmana. Druhého kola voleb se zúčastnilo 22,13 procenta voličů, v prvním kole před týdnem hlasovalo 38,38 procenta. Dosavadní senátor Jiří Vosecký (nezávislý) neuspěl už v prvním kole volby.
15:06Aktualizovánopřed 4 mminutami

V obvodu Litovel bude senátorem Ošťádal (24/7)

Senátorem ve volebním obvodu Litovel bude opět Marek Ošťádal (24/7). Ve druhém kole senátních voleb získal 65,42 procenta hlasů. Vyplývá to z konečných výsledků sčítání. Druhý Martin Škurek (ANO) dostal 34,57 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 18,49 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 40,02 procenta.
15:01Aktualizovánopřed 4 mminutami

V obvodu 60 Brno-město se stane senátorem Papoušek (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu 60 Brno-město bude opět Zdeněk Papoušek (ODS), získal 65,78 procenta hlasů. Druhý Karel Zitterbart (STAN) dostal 34,21 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 18,95 procenta voličů, v prvním kole před týdnem hlasovalo 49,35 procenta.
15:06Aktualizovánopřed 6 mminutami

Senátorem v obvodu Kladno bude Paták (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu Kladno bude Petr Paták (ODS). Ve druhém kole senátních voleb získal 51,66 procenta hlasů. Vyplývá to z konečného výsledku sčítání hlasů. Dosavadní senátorka Adéla Sucharda Šípová (za Zelené, STAN, Piráty, TOP 09 a SEN 21) dostala 48,33 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 18,56 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 42,14 procenta.
15:32Aktualizovánopřed 6 mminutami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.