Chronicky nemocní pacienti by se měli k očkování proti covidu-19 registrovat pomocí speciálních kódů, které dostanou jejich lékaři. Systém by se měl spustit příští týden, uvedl po jednání vládní rady pro zdravotní rizika premiér Andrej Babiš (ANO). V pondělí přibylo 10 511 potvrzených případů nákazy, o 130 méně než před týdnem. Od poloviny února je to nejnižší pondělní nárůst. Reprodukční číslo zůstalo na 0,94. Počet hospitalizovaných s covidem ale zůstává dál vysoký.
Koronavirus – březen
- 22:34
Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.
- 21:52
Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie.
- 21:51
Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.
„Vypadá to tak, že ambulantní specialisté by měli (pro pacienty) obdržet speciální kódy, podobně jako to je nyní u učitelů,“ popsal Babiš připravovanou změnu v registraci k očkování. Doplnil, že předpokládá spuštění tohoto systému v příštím týdnu.
Premiér zatím ale nechtěl uvést, zda od dubna bude spuštěna registrace pro další věkové skupiny. „Jsou úvahy o dalším snížení věkové kategorie, jestli to bude 65 nebo 60, uvidíme,“ konstatoval.
Lékaři totiž upozorňují na to, že zatím není možné očkovat kardiaky či chronicky nemocné s dalšími diagnózami, kteří jsou mladší než 70 let, ale hrozí jim těžký průběh covidu.
Babiš také uvedl, že v Česku se nadále bude očkovat i vakcínou od společnosti AstraZeneca. „My jsme měli dlouho radu pro zdravotní rizika, hlavní téma bylo očkování. Pan ministr (Jan Blatný) řekl, že je hematolog, že tomu rozumí a že Česká republika bude dál pokračovat v očkování (vakcínou AstraZeneca),“ řekl premiér.
Ministerstvo zdravotnictví podle něj bude řešit také možnost prodloužení času mezi první a druhou dávkou, aby se stihlo tou první naočkovat co nejvíce lidí v zemi. Česká vakcinologická společnost úpravu intervalu už navrhla, u očkovacích látek od firem Pfizer/BioNTech a Moderna může podle nich být až šest týdnů. V současné době je druhý termín přidělovaný zhruba po 21, respektive 28 dnech. U AstraZenecy by měl zůstat interval 12 až 13 týdnů.
Bezpečností vakcíny AstraZeneca se bude zabývat Evropská léková agentura, Česko zatím podle ministra Jana Blatného (za ANO) očkování touto vakcínou jako Německo a další země nezastaví. Podle něj nebyla prokázána souvislost s případy výskytu krevních sraženin. Možnými vedlejšími účinky vakcíny se bude zabývat i Světová zdravotnická organizace. A podobně jako Evropská léková agentura ale varuje před ukvapenými reakcemi.
Přímá souvislost se zatím neprokázala – vakcínu od AstraZenecy dostalo v Evropské unii a Británii na 17 milionů lidí, podezření na vedlejší účinky je přibližně u třiceti z nich.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v úterý na Twitteru uvedl, že z 11 úmrtí v Česku, která mohla souviset s očkováním proti covidu-19, nebylo ani jedno způsobené krevní sraženinou. „Nadále platí, že se neprokázalo, že je očkování v České republice potřeba přerušit,“ uvedl lékový ústav. Jeho zástupci se účastní i jednání lékových agentur v EU, která se očkování týkají.
Očkování vakcínou od britsko-švédské firmy AstraZeneca pozastavily od pondělí Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Slovinsko, Portugalsko, Kypr, Švédsko, Lotyšsko či Lucembursko. Chtějí počkat na doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), která svolala na čtvrtek mimořádnou schůzi a poté vydá k vakcíně stanovisko.
Dodávky a distribuce vakcín bude také tématem úterní krátké návštěvy premiéra v Rakousku, kde se setká s kancléřem Sebastianem Kurzem a ministrem školství Heinzem Fassmannem – s ním chce Babiš hovořit i o zkušenostech s antigenním testováním žáků ve školách.
Přes 300 tisíc osob má dvě dávky vakcíny, očkovat se podle průzkumu chce 59 procent lidí
Celkem bylo od počátku očkování v Česku loni v prosinci podáno 1,12 milionu dávek vakcín, přičemž 308 341 lidí bylo doočkováno druhou potřebnou dávkou. Blatný na počátku března uvedl, že v březnu chce dosáhnout aspoň 35 tisíc podaných dávek vakcín denně. Tato hranice byla zatím ale překročena jen pětkrát. Dosud nejvíce vykázaných dávek vakcín v jednom dni bylo minulý čtvrtek, kdy jich zdravotníci podle údajů ministerstva dali 51 153. V příštím týdnu přijde do Česka 163 800 dávek vakcíny od Pfizer/BioNTech, informovala Chytrá karanténa. Původně mělo přijít asi o 40 tisíc dávek méně.
Z únorového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) plyne, že nechat naočkovat proti nemoci covid-19 chce 59 procent lidí, naopak třetina občanů má k očkování negativní postoj. Největší ochotu k očkování projevili senioři, kteří v nynější epidemii patří k nejzranitelnějším skupinám a začali se očkovat mezi prvními. Nejméně ochotní jsou naopak lidé ve věku 35 až 44 let, kde jsou podíly příznivců a odpůrců očkování prakticky vyrovnané.
Respondenti, kteří se hodlají nechat očkovat, jako nejčastější důvod svého rozhodnutí uváděli, že chtějí zůstat zdraví, ochránit se před koronavirem nebo zamezit závažnému průběhu nemoci. Dotázaní, kteří se očkovat nechtějí, mají nejčastěji obavy z toho, že vakcína byla vyvinuta příliš rychle, a není tak dostatečně otestovaná.
K dosavadnímu průběhu očkování je česká společnost poměrně kritická, uvedli analytici CVVM. Přibližně dvě třetiny (63 procent) oslovených ho hodnotí negativně, za dobrý ho označila jen desetina populace a podle 23 procent oslovených je to „tak napůl“.
Počet hospitalizovaných zůstává vysoký
Počet hospitalizovaných s covidem zůstává v nemocnicích dál vysoký, proti minulému týdnu se jejich počet sice snížil o 150, od neděle jich ale přibylo 340 na 8939. Na dva tisíce z nich je ve vážném stavu.
Nadále vysoké zůstávají také denní počty úmrtí, zatím zemřelo 23 657 lidí s nemocí covid-19. V nemocnici v polské Ratiboři zemřela i pacientka, která tam byla minulé úterý převezena ve vážném stavu s nemocí covid-19 z Orlickoústecké nemocnice.
Nejvíce se epidemie v posledních dnech šíří na Jablonecku a Jindřichohradecku, kde za poslední týden přibylo 1025, respektive 1003 nových případů na sto tisíc obyvatel. Těsně pod 1100 nakažených za posledních sedm dní vykazují okresy Mladá Boleslav, Kolín a Česká Lípa.
Laboratoře provedly v pondělí přes 165 tisíc testů na přítomnost nemoci covid-19, v mezitýdenním srovnání to ale bylo o pět tisíc méně. A za stejné období ubylo i podaných dávek vakcíny proti koronaviru, k pondělnímu večeru jich zdravotníci aplikovali 32 450 dávek, o týden dříve jich bylo o devět set více.
Podle pondělního vyjádření ministra zdravotnictví není epidemická situace úplně kritická, ale ani se nevyvíjí podle nejoptimističtějšího scénáře. Vzhledem k tomu je podle Blatného nadále potřeba nouzový stav a protikoronavirová opatření se výrazně nezmírní.
Hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal sice doufá, jak uvedl v ČT, že Česko má nejhorší za sebou, nemocnice však ještě minimálně týden podle něho zůstanou na hraně. „Protože nemoc má inkubační dobu a nějakou dobu trvá, než pacient dospěje do těžkého stavu,“ uvedl. Dodal, že se také ukazuje, že uzávěra okresů skutečně pomohla. „Když se podíváte na západočeské okresy, tak ty vykazují už pokles nakažených. Opatření mají smysl, jakkoliv nás to všechny otravuje,“ zdůraznil.
U případného rozvolňování se kloní k variantě, kterou zmínil ministr Blatný, a to umožnit rozšíření venkovních aktivit z hranic katastru na hranice okresu. Teď může mít někdo hranicí uzavřenou obec a nemůže jít do lesa. „Podporujeme, aby lidé v co možná nejmenším počtu trávili čas v přírodě, protože tím posilujeme organismus, tak aby to bylo možné,“ dodal.
Poslanci projednají navýšení ošetřovného
Na situaci v nemocnicích bude podle Blatného záviset to, kdy se alespoň částečně obnoví provoz ve školách. Ty zatím zůstávají uzavřené. Skupina poslanců napříč sněmovními kluby tak ve středu podá návrh na zvýšení ošetřovného na 80 procent. Vyplývá to z jejich vyjádření pro ČT. Většina v dolní komoře pro navýšení na 80 procent už totiž je.
„Návrh musí být originálně podepsán osmi stranami, to je ten důvod, proč oficiálně bude podán až zítra (ve středu) ráno. Počítá s tím, aby bylo toto odhlasováno takzvaně na jedno hlasování,“ uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřina Valachová. Předloha má počítat se zpětným vyplácením od března. Vyšší ošetřovné by lidé mohli čerpat do června. Mezi nimi navíc i někteří pracující na dohodu.
Vláda má na posouzení navržených předloh 30 dní. V tomto případě by ale stanovisko mohla schválit rychleji. Podle některých členů kabinetu by se o ošetřovném a tedy i poslaneckém návrhu mělo jednat už ve čtvrtek.
Nejsilnější sněmovní klub má ale výhrady, a to kvůli obavám z výpadku pracovníků ve zdravotních nebo sociálních službách. „Nemůže se nám stát, že přestaneme mít dostatek personálu,“ upozornil místopředseda ANO Radek Vondráček s tím, že o věci se ještě bude jednat.
Některé strany jako například Piráti, Starostové nebo SPD chtěly prosadit vyšší věkovou hranici dítěte než současných 10 let. „My si myslíme, že by to mělo být aspoň 12 let,“ navrhl místopředseda SPD Radim Fiala. Pokud se ale bude předloha projednávat zrychleně, nebude možné k ní úpravy přidávat. Poslanci by o návrhu měli stihnout hlasovat ještě do konce měsíce.
Blatný chce pro záchranáře odměnu 75 tisíc korun, odbory žádají víc
Ministr Blatný v úterý na Twitteru informoval o tom, že zdravotničtí záchranáři by za práci od podzimu v epidemii koronaviru měli dostat odměnu 75 tisíc korun, stejně jako ostatní zdravotníci. „Navýšení odměn jedné skupiny oproti jiné je nefér. Vážím si práce všech zdravotníků, a proto chci odměnit všechny stejně. Odměn se dočkají nejpozději v květnové výplatě,“ uvedl.
Odbory ale žádají odměnu 120 tisíc korun, tedy stejně jako za loňskou jarní vlnu epidemie, protože záchranáři nemají příplatky za práci s covidovými pacienty, řekla ČT předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Návrh odboráři přednesli na úterním jednání s Blatným. „Náš požadavek je poměrně logický. Záchranáři nepobírají žádný zvláštní příplatek za ošetřování covid pozitivních pacientů, a přitom je polovina jejich výjezdů právě k těmto nemocným,“ uvedla. Počty pacientů s koronavirem, ke kterým záchranáři vyjíždějí, se navíc v porovnání s předchozím obdobím zvýšily o třetinu, doplnila.
Podle Žitníkové představuje odměna navíc pro záchranáře vzhledem k jejich odslouženým hodinám za pět měsíců asi 56 korun na hodinu. Blatný uvedl, že by se odbory se žádostí o zvláštní příplatky měly obrátit na kraje, které ale peníze navíc pro letošní rok připravené nemají, řekla Žitníková. „Ze zdravotního pojištění by finance uvolnit šly,“ podotkla. Dodala, že věc nepovažuje za uzavřenou.
Náklady na covid byly podle pojišťoven 4,5 miliardy korun měsíčně
Náklady veřejného zdravotního pojištění spojené s epidemií covidu-19 byly podle Svazu zdravotních pojišťoven za loňský listopad zhruba 4,5 miliardy korun, pro začátek letošního roku odhaduje zhruba šest miliard měsíčně. Nejvíc peněz jde na hospitalizace a testy PCR, uvedl svaz v tiskové zprávě. V roce 2019, který epidemie neovlivnila, vydaly pojišťovny za celý rok na péči 311 miliard korun, měsíčně tedy zhruba 26 miliard.
Podle prezidenta svazu Ladislava Friedricha mohou měsíční náklady veřejného pojištění do léta ještě dál růst. Předpokládá se, že náklady na hospitalizace se příliš nesníží. „Současně s tím budou přibývat platby za očkování a také se projeví výrazné navýšení počtu provedených testů. Tyto dva faktory mohou nákladově představovat sumu mezi dvěma a třemi miliardami korun měsíčně,“ popsal.
Svaz vychází z dat za listopad 2020, kdy náklady na epidemii odhaduje zhruba na 4,5 miliardy korun. Hospitalizace stály 3,5 miliardy korun, polovina byly přímé náklady na péči a druhá polovina bonusy za péči o pacienty s covidem-19. V laboratořích vyhodnocované PCR testy stály téměř miliardu a antigenní testování asi 50 milionů korun. Friedrich očekává, že vlivem postupujícího očkování bude významně klesat počet hospitalizací při dostatečné proočkovanosti lidí nad 60 let.
Náklady na očkování pojišťovny už dříve odhadly zhruba na devět miliard korun. Vakcínu přímo nakoupil stát, pojišťovny ale hradí provoz očkovacích center a aplikaci očkovací látky u praktických lékařů. Ti dostávají za očkování 267 korun a očkovací centra 4000 až dvanáct tisíc korun denně podle počtu hodin a dní v týdnu, kdy jsou v provozu. Nejvíc dostávají takzvaná velkokapacitní očkovací centra.
Zdravotní pojišťovny kromě péče o hospitalizované či ambulantně léčené pacienty s covidem-19, testování PCR v laboratořích a pravidelné antigenní testování veřejnosti budou přispívat až 240 korun měsíčně na pojištěnce na testování zaměstnanců ve firmách. Peníze půjdou z fondů prevence pojišťoven, firmy o něj budou žádat po měsíci testování.
V současné době je povinné jednou týdně, vláda zvažuje dvojnásobnou frekvenci. Povinnost se bude vztahovat na více než tři miliony lidí, nemusí se testovat lidé po prodělané infekci, očkovaní a pracující z domova.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly dosavadní testování ve firmách probíhá bez komplikací. „Většina firem se chová velice slušně a korektně, snaží se dělat vše pro to, aby to zaměstnanci zvládli,“ uvedl v ČT. Několik věcí však podle něho stále zbývá dořešit. Problémem podle něj zůstávají nedostatečné kapacity pro PCR testování. Jeden ze zaměstnanců firmy musel právě kvůli tomu absolvovat cestu do 35 kilometrů vzdáleného města a navíc MHD, přiblížil.
Středula také připomněl, že antigenní testování nepatří mezi ty, které je stoprocentní. „Bohužel citilivost je velmi nízká a je pak falešná představa, že je vše v pořádku,“ uvedl s tím, že by rozšíření PCR testování pomohlo. Zároveň také vyjádřil obavy z toho, jak budou firmy zvládat případnou vyšší frekvenci testování.
„Dojde k tomu, že to nebudou schopny zvládat, protože jestliže máte firmu ve stovkách zaměstnanců – a to nehovořím o těch, kde jich mají tisíce, tak je to v podstatě těžce zvládnutelná záležitost, jednou za tři dny provádět testování. Stát se zatím nevyjádřil ani k otázce ceny, zda by byla ta nějak stanovená,“ dodal Středula.
Také Unie malých a středních podniků ČR upozornila, že zajistit do 26. března povinné testování všech zaměstnanců, jak v pondělí rozhodla vláda, bude pro malé firmy náročné. Problémem bude mimo jiné výhodně nakoupit antigenní samotestovací sady. Většina schválených testů za přijatelnou cenu s odběrem ze slin je nyní nedostupná, drahá nebo je na ně dlouhá čekací lhůta, uvedla unie.
Policie zatím udělila kolem třiceti tisíc pokut za nedodržování opatření
Policisté za rok, kdy kontroluje dodržování opatření zavedených kvůli šíření nákazy nemoci covid-19, udělili dosud zhruba třicet tisíc pokut a kolem 27 tisíc přestupků předali do správního řízení, sdělil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Loni 12. března byl poprvé vyhlášen nouzový stav, o sedm dní později začal platit zákaz vycházení bez pokrývky nosu a úst.
Policie provedla za tu dobu celkově téměř čtyři miliony kontrol a zjistila téměř 115 tisíc přestupků, ze kterých většinu řešila domluvou, na letošek jich už připadá více než 57 tisíc. V téměř čtyřicet tisících případů šlo o porušení nařízení ministerstva zdravotnictví - tedy o nedostatečné zakrytí nosu a úst a později nenošení respirátorů či nanoroušek.
Druhou část přestupků představuje nerespektování vládních opatření. Patří mezi ně například zákaz vycházet po 21:00 večer, zákaz maloobchodního prodeje, ubytování v hotelech, přítomnosti lidí v restauracích nebo pití alkoholických nápojů na veřejnosti a od března i zákaz opustit okres.
Pražští celníci zároveň zajistili 680 tisíc respirátorů dovezených z Číny, které nebyly nijak označeny a neměly certifikáty osvědčující jejich účinnost, potvrdil šéf Celního úřadu pro hlavní město Prahu Josef Vachtl. Ochranné pomůcky , které mířily na evropský trh, bude podle něj muset dovozce dopravit mimo území Evropské unie, nebo zlikvidovat.
„Historicky poprvé jsme se setkali se situací, že jsme objevili při kontrolách respirátory, které vůbec nejsou jakkoli označeny,“ dodal Vachtl.
