Chirurg Šebek: Jako součást oblečení nosí v Jemenu samopal i malí chlapci

Nahrávám video

Třetina pacientů, se kterými se český chirurg Tomáš Šebek setkal na své jemenské misi s humanitární organizací Lékaři bez hranic, potřebovala zákrok kvůli střelnému zranění. Ve válkou zmítaném Jemenu, kde se střetává i zájem regionálních velmocí, je totiž kalašnikov prakticky běžnou součástí pánského oblečení – a to nejen u dospělých mužů, ale i u nedorostlých chlapců. O své blízkovýchodní zkušenosti mluvil český lékař v Událostech, komentářích.

S jakými pocity jste se vrátil z Jemenu? Jak se lišila tato mise od těch v Afghánistánu, v Súdánu, na Haiti, kde jste byl po zemětřesení?

Haiti byla živelná katastrofa, Afghánistán válečný konflikt, který je v zemi skoro čtyřicet let. Jemen byl zvláštní v tom, že počátek konfliktu spadá do března 2015 – a to není tak dávno. Přistávali jsme v Saná a když z letiště v hlavním městě přijíždíte, vidíte krásné, vybetonované a vyasfaltované dálniční přivaděče a říkáte si, že je to jenom kousek od toho, jak žijeme my a že válečný konflikt můžeme mít doma taky. Přišlo mi to jako velmi intenzivní uvědomění si, že stačí málo a válka může být kdekoliv. 

Vaše role v této misi byla na rozdíl od ostatních spíš konzultační. Znamená to, že je v Jemenu vzdělaný zdravotní personál a že přebírá roli, kterou jste v rámci Lékařů bez hranic hrál na jiných místech? Je to ten ideální cíl?

Jemen je dneska největší humanitární katastrofa na světě. Lékaři bez hranic v Jemenu ke konci roku 2018 provozují dvanáct nemocnic a dvacet jich podporují, celkově je zde zaměstnaných asi 2200 mých kolegů, zejména místních spolupracovníků, a rozpočet, který tam v roce 2018 utrácíme, je, tuším, asi 65 milionů euro.

Dá se říct, že operace, které jako Lékaři bez hranic děláme, jsou velmi rozvinuté, a protože lidé v Jemenu jsou velmi vzdělaní, opravdu se opíráme zejména o místní populaci zdravotníků, ať už lékařů, nebo středního zdravotnického personálu. Proto jsem se tam tentokrát skutečně více cítil v roli konzultanta, který přiváží až specifické know-how. Základní část péče v našich nemocnicích funguje velmi dobře. 

Mohl byste se do Jemenu v dohledné době vrátit nebo: chtěl byste se tam vůbec vrátit?

Připadá mi, že tahle mise je smysluplná, stejně tak jako všechny mise Lékařů bez hranic skoro v dvaasedmdesáti zemích světa a téměř pěti stech projektech po celé zeměkouli. Jemen rozhodně smysluplný je.

Pracoval jsem v nemocnici, která byla zaměřená hlavně na úrazovou chirurgii, a myslím, že zde moje role místo měla, stejně tak jako zde má místo třeba anesteziolog nebo specialista na intenzivní medicínu. Myslím si, že bych ještě měl co kolegům předat a mohl s nimi dále inter-reagovat, stejně tak jako moji další kolegové. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Děti jsou v jakémkoliv válečném konfliktu absolutně nevinně

Je nějaký příběh, který se vám z Jemenu vybaví jako první?

Většinou na mě emocionálně působí příběhy dětí, které jsou v jakémkoliv válečném konfliktu absolutně nevinně. Dospělí si za válku vždycky trošku mohou, více možná politici, méně civilní obyvatelstvo. Děti se ale k tomu dostávají vlastně úplně omylem, a pak trpí ať už tím, že jsou náhodnými obětmi, nebo že si někde na ulici hrají s nevybuchlými granáty.

Vybavuji si příběhy deseti dětí, tři z nich mi utkvěly výrazně a jeden z nich dominoval – příběh chlapečka, který se jmenoval Dhan a kterého jsem si pojmenoval Drak Dhan. Se svým poraněním zápasil velmi usilovně. A boj vyhrál. 

Co to bylo za poranění?

Omylem byl postřelený z kalašnikova, při běžném pohybu na ulici jako civilista. Utrpěl mnohočetná poranění jak v oblasti hrudní dutiny, tak v oblasti břišní dutiny. Museli jsme dělat poměrně komplikovaný výkon a jeho stav se po operaci nevyvíjel úplně optimálně, ale nakonec svůj boj vyhrál – stejně jako celá řada dalších dětí.

Dětské příběhy naštěstí dopadají dobře, protože malý organismus toho leckdy snese mnohem více než ten dospělý. Takže i tenhle příběh dopadl dobře a mně se vryl do paměti. 

Popisoval jste, že když přijde v Jemenu otec domů, součástí jeho obleku je odjištěný samopal. A omylem z něj může vystřelit a zranit své dítě. Je to v Jemenu časté?

V hlavě mám globální čísla, ale hlavně jsem reflektoval, co se dělo v naší nemocnici. Zhruba třetina našich pacientů byli pacienti, kteří byli postřeleni nějakou střelnou zbraní, většinou AK-47 Kalašnikov. Třetina utrpěla zranění z dopravní nehody a zhruba třetina byli běžní chirurgičtí pacienti.

V Jemenu zažíváte i takovéhle příběhy a dospělí muži, ale nejen dospělí muži, ale i malí kluci, mají skutečně jako součást oblečení samopal. 

Obyvatelé jemenského Saná
Zdroj: Reuters

Všichni si přejí konec války, ale nezdá se, že by měl přijít

Je toto jeden z důvodů, proč je v jemenském konfliktu tak vysoký počet dětských obětí a dětských zraněných?

Spekuloval bych. V přepočtu na dospělé zase nejde o tak velké číslo. Alespoň ze statistik, které máme my. Musím ale říct, že dnes má málokdo – včetně neziskových organizací, které v místě operují – dobrá data, a tak jsou možná zkreslená data i o tom, jestli v Jemenu skutečně je, nebo není hladomor. Dneska se pere s mnoha dalšími problémy, ať už je to cholera, spalničky nebo válečná poranění.

Neřekl bych, že děti ve statistikách dominují, ale rozhodně hrají významnou roli. Samo civilní obyvatelstvo se dnes snaží demilitarizovat. Během mého pobytu, který byl relativně krátký, pět nebo šest týdnů, dokonce proběhla jedna masivní kampaň za demilitarizaci, kdy Jemenci skládali zbraně, které mají běžně v domácnostech, aby se jich zbavili. 

Viděli civilisté naději, že válka v dohledné době skončí?

Samozřejmě si to všichni přejí. Každý normální člověk si přeje, aby válka skončila. Zatím jsem ale nezaznamenal signál, že by se ta válka blížila ke svému konci. Já jen strašně přeju jemenskému obyvatelstvu, aby se to podařilo a aby skutečně mohli žít opět v míru a v zemi, která je prostě nádherná. 

Vězte, že i my bychom byli rádi, pokud bychom o tomhle konfliktu nemuseli informovat. To znamená, že by neexistoval.

Jsem naopak moc rád, že jste o něm informovali, protože v globálním kontextu je to trochu pozapomenuté téma a měli bychom vědět, že byť žijeme daleko od Jemenu, tak pořád jsme součástí jedné planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 6 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 6 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 8 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 8 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 9 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami
Načítání...