K situaci, která nastala na Pyrenejském poloostrově s rozsáhlým výpadkem proudu, by v Česku za běžných okolností dojít nemělo. Tuzemská elektroenergetická soustava je podle jejího provozovatele robustní a na případné problémy dobře připravená. Pracovníci by se v kritických případech řídili předem danými postupy.
Důležitou roli sehrávají jaderné elektrárny, které jsou v Česku základem výroby elektřiny. Během dne dodávají její stabilní množství.
Dispečeři České elektroenergetické přenosové soustavy (ČEPS) monitorují celou přenosovou soustavu. Pokud by došlo k závadě, upozorní je alarm i světelné signály.
„Nemůžeme specifikovat, jestli stačí, když vypadnou dvě vedení, tři vedení nebo dvě rozvodny, vždy to záleží na konkrétní situaci. Ale v každém případě jeden výpadek by nám neměl způsobit problémy,“ ujistil ředitel sekce Dispečerské řízení ČEPS Miroslav Šula.
Problémy jako na Pyrenejském poloostrově Šula v Česku nepamatuje. „V roce 2006 jsme měli stav nouze, kdy došlo k výpadku několika vedení a soustava nám pracovala v ostrovech, ale ani za této situace nebyl blackout a brali jsme si energii ze zahraničí,“ popsal.
Vedení vysokého a velmi vysokého napětí čítá v Česku asi šest tisíc kilometrů. ČEPS v zemi spravuje 45 rozvoden a 82 transformačních stanic.
Role vodních elektráren
Česku pomáhá to, že leží v srdci Evropy, a je tak propojené se zahraničními provozovateli soustav. Případné výkyvy pak stabilizují třeba také vodní elektrárny – na plný výkon najedou za několik desítek vteřin.
„Tyto zdroje a zejména přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, Dalešice, případně celá Vltavská kaskáda nebo její části jsou k dispozici dispečinku společnosti ČEPS, která následně tyto zdroje řídí,“ vysvětlil mluvčí ČEZu Martin Schreier.
Právě vodní elektrárny mohou být prvními, které nastartují i po případném blackoutu – pomocí nich se pak obnoví i další zdroje.
