Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
Do Česka ve středu přiletěly první dva americké bojové vrtulníky Viper. Stejně jako víceúčelové Venomy budou sloužit na základně v Náměšti nad Oslavou. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) se tak vrtulníkové letectvo zbavuje závislosti na sovětské technice. „Během měsíce září je předpoklad, že by přiletěly ještě další čtyři vrtulníky – další dva Vipery a další dva Venomy, takže během tohoto roku bychom jich měli mít šest,“ uvedla ministryně.
Česko objednalo celkem dvanáct nových vrtulníků v roce 2019 za ministra Lubomíra Metnara (ANO). Zaplatí za ně skoro 18 miliard korun. Dalších osm modernizovaných dostane darem od Spojených států jako kompenzaci za pomoc Ukrajině.
Že se česká armáda přeorientovává ze sovětských na americké vrtulníky až nyní, má podle Šedivého několik důvodů. „Česká armáda nějakou dobu hledala i cestu, jak modernizovat vrtulníky Mi-24, což vždycky selhalo. Potom byly důležitější projekty, ať už to byla nadzvuková letadla, byly to obrněné transportéry. Situace přirozeně nastala až teď,“ nastínil bývalý náčelník generálního štábu.
Pro letectvo malé velikosti, jakým disponuje česká armáda, je podle něj také vhodné, že jsou oba typy vrtulníků z 85 procent shodné. Zlevňuje to jejich provoz.
„Velmi rychle se snažíme dohnat skluz, deficit, který tu objektivně máme z minulých let,“ okomentoval modernizaci Žáček. „Platíme si za bezpečnost, platíme si za kolektivní bezpečnost,“ doplnil.
Podle Růžičky jde o „správný krok“, na kterém se opoziční hnutí shoduje se současnou vládní koalicí. Významným aspektem dle něj také je, že servis vrtulníků bude mít na starosti tuzemská státní firma LOM Praha. „U každé techniky je důležité mít zajištěný životní cyklus,“ poznamenal.
Modernizace armády by měla pokračovat
Podle Šedivého musí být armáda vybavená kromě bojových prostředků také prostředky podpůrnými. „Je nezbytně nutné zajistit infrastrukturu (…) pro to, aby armáda mohla žít v moderních kasárnách, dobré opravárenské prostředky, výcviková zařízení,“ vyjmenoval.
Navýšení investic do armády však kritizuje opoziční hnutí SPD. Jeho místopředseda Radim Fiala po schválení změn v penzích obvinil vládu, že obrala důchodce, aby měla „na válku, na Ukrajinu, na zbrojení a tak dále“.
„SPD v tomto smyslu není partner při budování nové moderní obranyschopnosti,“ reagoval na výrok Žáček. „Proruská rétorika“ strany je podle něj „snaha o podrývání nejen svrchovanosti, ale i národní bezpečnosti České republiky“. Naopak si cení spolupráce s opozičním hnutím ANO. „V některých projektech se navazuje, u některých vedeme diskuzi,“ řekl. Důležité je pro něj zejména hledat shodu, modernizace armády totiž není ohraničená jedním volebním obdobím.
„Tady je shoda, my jsme konstruktivní,“ poznamenal Růžička. Dožaduje se však lepšího předávání informací ze strany ministryně obrany. „Nechceme slyšet politické obezličky, chceme slyšet konkrétní věci,“ řekl. Podle Žáčka je však komunikace nadstandardní, ale „nelze říct úplně všechno“.
Armáda potřebuje mladé lidi, ne však brance
Armáda však není tvořená jen vojenskou technikou, ale zejména personálem. Exministr Metnar uvedl, že počet českých profesionálních vojáků „není ideální“. Těch je v současnosti zhruba 28 tisíc. Objevují se proto debaty o tom, zda by nebylo vhodné znovu zavést základní vojenskou službu.
Rozhodnutí o jejím zrušení padlo právě v éře Šedivého coby náčelníka generálního štábu. „Vycházelo to ve vztahu k tomu, jaká je populace, jaký je pocit vojáka, který nastupuje. Ani doba délky neodpovídala potřebnému výcviku,“ přiblížil. Česká armáda podle něj potřebuje nejméně 30 tisíc profesionálních vojáků, proto je nutná i existence aktivních záloh, které by měly dosáhnout deseti tisíc mužů. Ty by měli doplnit také dobrovolníci, „kteří by byli ochotní podstoupit část výcviku“.
Ačkoliv jde podle něj „o maximum, jaké je česká společnost schopná vygenerovat“, nebylo by podle něj zavedení povinné vojenské služby vhodným krokem. „V České republice určitě ne,“ dodal.
S tím souhlasí také Žáček. „To není možné, byla by to příliš drahá záležitost. Mnohem dražší než modernizace profesionální armády,“ řekl. Moderní vojenská technika podle něj také může do armády přilákat mladé lidi.
Rozhodnutí by neměnil ani Růžička. „Kasárna, veškeré prostory, kde se cvičili, toho se armáda zbavila. Znovu to zaktivovat by stálo neskutečné množství peněz. Buďme rádi, že máme profesionální armádu,“ dodal.
Decroix: Branná výchova může prospět, povinná vojna by ale efektivní nebyla
Podle poslankyně Evy Decroix je třeba se na případnou bezpečnostní krizi v Česku připravit. Tomu by mohla pomoci výchova ve školách, která by vedla k vlastenectví, ale například i k přežití v přírodě.
Spíše než vojenským cvičením by podle ní taková výuka mohla být bližší skautingu. „Děti se učí přežít v přírodě, reagovat v krizových situacích,“ uvedla v pořadu Interview ČT24. „Když se k branné výchově přistoupí citlivě, tak to může našim dětem jenom prospět. A do určité míry to v nich může probudit hlubší vztah ke společnosti, ve které žijí,“ uvedla.
Pro zavedení povinné vojenské služby však Decroix není – není podle ní efektivní. I ona se domnívá, že pro stát by se jednalo o příliš velkou finanční zátěž. „Pokud lidé nemohou být v práci, musíme nějak uživit jejich rodiny. Musíme současně vybudovat ohromná výcviková centra, pokud by to opravdu měla být všeobecná povinná služba. (…) Nemyslím si, že je to cesta, kam bychom měli jít,“ řekla.
