Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta. Důvodem je zejména příznivější vývoj v první polovině roku, zatímco pro druhou polovinu roku bankéři čekají přechod do mírné recese. Asociace o tom ve čtvrtek informovala na on-line tiskové konferenci. Loni česká ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
Recese může pokračovat i začátkem příštího roku, a růst pro rok 2023 proto asociace citelně snížila z téměř tří procent na jedno procento. Rizika prognózy však zůstávají výrazná kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu a vývoji na energetickém trhu. Inflaci pro letošní i příští rok asociace přehodnotila směrem nahoru, za čímž stojí zejména pokračující růst cen energií a potravin. V příštím roce předpokládá prognóza inflaci osm procent, na konci roku kolem čtyř procent.
Růst mezd by měl letos dosáhnout sedmi procent a v obdobném tempu pokračovat i v příštím roce. Vzhledem k inflaci však bude letos propad reálných mezd výrazný a patrně bude v mírnějším rozsahu pokračovat i v roce příštím. Po rychlém zvyšování úrokových sazeb již prognóza čeká jejich možný růst k 7,5 procenta, do konce příštího roku pak jejich snížení na 5,5 procenta.
Největší rizika plynou z války na Ukrajině
„Ačkoli se některé ekonomické poruchy typu potíží v dodavatelských vztazích v posledních měsících zmírnily, ve světle současného dění to příliš optimismu nepřináší. Světová ekonomika postupně zpomaluje, Spojené státy se v recesi již nachází a ekonomika eurozóny do ní podle většiny odhadů směřuje v druhé polovině letošního roku. Nejvyšší rizika však stále plynou z budoucích dodávek ruského plynu do Evropy a dalšího vývoje válečného konfliktu,“ vypočítává ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Dosavadní příznivý vývoj na trhu práce předznamenává, že letošní podíl nezaměstnaných se bude pohybovat nadále pod 3,5 procenta, a bude tak jen nepatrně vyšší, než byl v roce 2018. Citelnější zhoršení na trhu práce tak prognóza nepředpokládá ani přes očekávaný příchod recese v druhé půlce letošního roku.
Pro celý letošní rok tak prognóza čeká inflaci kolem šestnácti procent, což je proti předchozímu květnovému odhadu dvanácti procent citelná revize. Inflační tlaky jsou výraznější, a zejména z titulu vývoje cen energií se inflační výhled zvyšuje i pro příští rok. Prognostický panel čeká v příštím roce průměrnou inflaci 8,3 procenta, na konci roku pak hodnotu mírně nad čtyřmi procenty.
„Inflace v nejbližších měsících kvůli dalšímu zdražování energií a potravin zamíří až do blízkosti dvaceti procent a následné odeznívání inflačních tlaků bude jen velmi pozvolné. Právě další růst inflace v kombinaci s rychlejším růstem mezd a tlakem na korunu bude pro ČNB argumentem pro ještě jedno zvýšení úrokových sazeb na konečných 7,5 procenta,“ odhadl analytik ČSOB Jan Bureš. V příštím roce prognóza předpokládá postupné snižování sazeb, a to na 5,5 procenta koncem příštího roku.
Pozděj v pořadu 90' ČT24 prohlásil, že se očekává recese z titulu extrémně prudkého propadu reálných příjmů domácností. „K tomu dojde jak v tomto, tak v příštím roce. Tento rok bude extémní – až o osm procent –, ten příští bude o něco mírnější, ale reálné příjmy domácností budou klesat,“ podotkl Bureš. Zmínil také, že analytici neočekávají zásadní nárůst míry nezaměstnanosti. Varianta, že by situace mohla být lepší, je ale podle něj na stole vždy. „Ve chvíli, kdy by se výrazně vylepšila situace na globálních komoditních trzích, například v případě rychlého ukončení konfliktu na Ukrajině či snížení napětí v dodavatelských řetězcích, které jsou stále v části světa svazovány covidem,“ podotkl.
Kurz koruny by měl zůstat v příštích dvou letech mírně pod hranicí 25 korun za euro. Koncem letošního roku by se měla koruna pohybovat kolem 24,75 korun za euro. Panel předpokládá, že ČNB bude do konce roku na trhu aktivní a bude podporovat kurz koruny intervencemi. Pro příští rok se výhledy více rozchází a kurz koruny koncem příští roku je očekáván v rozmezí od 23,8 po 25 korun za euro, v čemž se promítají i rozdílné předpoklady o vývoji kurzu eura k dolaru. Mediánový odhad je 24,60 za euro.
Citelný nárůst výdajů
Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza ČBA na 4,8 procenta HDP, což je obdobná hodnota jako v květnové prognóze. Schopnost konsolidovat veřejné finance se letos citelně zhoršila následkem války na Ukrajině. Ačkoli inkaso daňových příjmů překvapuje spíše pozitivně, a to nejen z titulu zrychlující inflace, mimořádné okolnosti přináší i citelný nárůst výdajů, upozornila asociace.
Dynamika růstu úvěrů bude letos ovlivněna nejistou ekonomickou situací a prostředím vysokých úrokových sazeb. Na současnou situaci vysokých korunových úrokových sazeb část firemního sektoru reaguje přechodem na financování v cizích měnách. Růst vkladů domácností zpomaluje a lze pozorovat přesun z běžných účtů s nízkým úročením ve prospěch spořicích účtů, kde průměrná úroková sazba dosáhla v červnu 5,3 procenta.
ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank.
