Vláda v úterý odmítla emisní povolenky ETS 2, které se vztahují na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a v silniční dopravě, řekl po jednání premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda ANO, SPD a Motoristů také odmítla migrační pakt EU. Naopak souhlasila s převodem 7,9 miliardy korun z rezerv VZP šesti menším zdravotním pojišťovnám. Krok má stabilizovat jejich financování, VZP prý neohrozí. Kabinet také přijal nový stavební zákon. Ten zavádí centrální stavební správu či stanovuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem.
Vláda požádá europoslance, aby k odmítnutí ETS 2 získávali spojence. „Jednoznačně jsme to odmítli transponovat do našeho právního řádu,“ uvedl premiér. „Přijdeme s velice konkrétními řešeními v rámci summitu Evropské rady 12. února, který by měl pojednávat o konkurenceschopnosti Evropské unie,“ avizoval Babiš.
Specifikovat daná řešení nyní nechtěl. „Máme na to postupy, chceme psát dopisy, jsme na to připraveni,“ uvedl. Podotkl pouze, že například intervenční cena povolenky by měla být na úrovni 25 eur (600 korun).
Kabinet v usnesení uložil ministrům životního prostředí a průmyslu a obchodu hledat v EU podporu pro zrušení systému ETS 2. Dále vyzval ministry k posílení nástrojů na ochranu domácností a firem před vysokou cenou povolenek, pokud by se pro úplné zrušení systému nepodařilo nalézt dostatečnou podporu.
Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) dle Babiše zadala v říjnu zpracovat analýzu dopadů ETS 2 na Česko. „Podle analýzy při ceně emisní povolenky 45 eur (1100 korun) by dopad na naše občany v letech 2027 až 2032 byl 154 miliard. Pokud by emisní povolenka byla za 70 eur (1700 korun), bylo by to až 205 miliard. To je pro nás nepřijatelné,“ zdůraznil Babiš.
Česko patří do skupiny devatenácti zemí, které žádají na evropské úrovni změny systému. Předseda vlády podotkl, že iniciativu vnímá, ale neočekává, že by se podařilo cenu povolenek zastropovat.
Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) řekl, že odmítnutí ETS 2 i migračního paktu byla marketingová hesla předvolební kampaně a i dokumenty, které v úterý vláda přijala, jsou jen provolání nebo deklarace.
„Ale žádný reálný dopad to chování v tuto chvíli nemá, závazky Česka dál platí a oni si musejí vybrat, jestli budou pokračovat v politice naší vlády, která konstruktivně chtěla fungování EU proměnit,“ uvedl a zmínil oblast migrace či práci bývalých ministrů Petra Hladíka (KDU-ČSL) a Martina Kupky (ODS), kteří podle něj dokázali z hlediska Green Dealu či konkurenceschopnosti prosadit velké ústupky.
Kupka řekl, že minulá vláda od první chvíle podnikala všechny kroky, aby zmírnila dopady možného zavedení těchto povolenek na české domácnosti i firmy. „Dnes Andrej Babiš na tuto iniciativu navázal, ale neoznámil, co konkrétního vláda udělá pro to, aby se opravdu podařil odvrátit jakýkoliv negativní dopad na české občany,“ uvedl Kupka s tím, že se minulé vládě podařilo zajistit zastropování povolenek a nová vláda podle něj nepřišla s ničím konkrétním.
„Je jasné, že je potřeba zajistit podporu dalších států pro odvrácení toho, aby čeští občané a podnikatelé EU ETS 2 povolenky platili, ale o tom jsme se nedozvěděli prakticky nic,“ dodal.
Podobně jako Lipavský se v souvislosti s ETS 2 i migračním paktem vyjádřila i místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Pavla Pivoňka Vaňková, která řekla, že v rámci slibů a populistických proklamací přišly tyto dva body na řadu jako první. Je podle ní „více než zřejmé, že Babiš bude v rámci emisních povolenek navazovat na vyjednávání předchozí vlády“. V souvislosti s migračním paktem pak řekla, že nelze v Bruselu jen „křičet“, ale je potřeba vyjednávat.
Převod miliard z rezerv VZP
Vláda také souhlasila s převodem 7,9 miliardy z rezerv Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) menším zdravotním pojišťovnám. „Pokud bychom tento krok neudělali, mohlo by dojít k tomu, že se některé zdravotní pojišťovny dostanou do platební neschopnosti,“ prohlásil po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
V roce 2012 dle něj vláda ministra Leoše Hegera (TOP 09) podobně přerozdělila peníze směrem k VZP. „Není to systémové řešení do budoucna, ale to určitě připravíme v příštím roce,“ dodal. Za systémové řešení považuje, aby ministerstvo zdravotnictví (MZd) připravovalo úhradové vyhlášky, kterými rozděluje peníze z veřejného zdravotního pojištění na následující rok, jako vyrovnané. Ve hře je podle něj i slučování zdravotních pojišťoven, podrobnosti ale nechtěl specifikovat.
Resort příští rok počítá s výdaji veřejného zdravotního pojištění necelých 563 miliard korun. MZd ve vyhlášce naplánovalo deficit, takže pojišťovny budou muset využít rezervy z předchozích let. Podle předchozího vedení úřadu bude schodek asi 15,5 miliardy, podle Vojtěcha až dvacet miliard. Deficity se dle něj kumulují od roku 2022, kdy vláda zmrazila navýšení plateb za státní pojištěnce, které mělo přinést 14 miliard navíc.
„Návrh bude mít jistě dopad do hospodaření VZP v roce 2026, nicméně vzhledem ke stávající finanční stabilitě pojišťovny a také díky rezervám vygenerovaným v předchozích letech toto opatření VZP nijak neohrozí. A co je podstatné – v příštím roce se v žádném případě nedotkne dostupnosti péče pro naše klienty,“ řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Podle Vojtěcha kabinet naopak kvůli nabitému programu neprojednal změny ve složení správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Vojtěch ještě před jednáním vlády avizoval, že skončit by měli někteří politici spojení s bývalou vládou koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) včetně Miroslava Kalouska. Informaci jako první přinesl Zdravotnický deník.
Vláda schválila přesun veškerých plateb za POZE na stát
Vláda také schválila návrh, podle kterého stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet pro rok 2026 to nově zatíží dalšími zhruba 17 miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard.
Kabinet tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku zlevnit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji.
Odmítnutí migračního paktu
Evropský migrační pakt, který byl schválen v loňském roce a vstoupí v platnost 12. června 2026, má vést k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Od ledna začnou platit zpřísněná azylová a migrační pravidla, která prosadila Fialova vláda a z migračního paktu vychází.
Podle bývalé koalice nová pravidla zrychlí řízení o mezinárodní ochraně a omezí její zneužívání. V usnesení, které má ČTK k dispozici, Babišův kabinet uvedl, že souhlasí s odmítnutím migračních kvót v migračním paktu a zavedením politiky nulové tolerance nelegální migrace do ČR a EU s cílem zajistit maximální bezpečnost svých občanů. „Vláda odmítá Pakt o migraci a azylu EU v současné podobě a bude aktivně prosazovat jeho zpřísnění,“ sdělil kabinet.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) dostal mimo jiné za úkol předložit návrh nového legislativního rámce pro boj proti migraci. Ve spolupráci s ministrem zahraničí mají odmítnout zapojení tuzemska do relokačního programu EU. Česko se má také aktivně zapojit do úsilí členských států EU o to, „nalézt skutečná řešení nelegální migrace mimo území EU, posílit ochranu vnějších hranic EU a boj proti převáděčům“.
Odcházející ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) při pondělním předání úřadu řekl, že odmítnutím migračního paktu by země ztratila nástroje proti ilegální migraci, které by okolním státům zůstaly. Podle jeho nástupce Metnara má vláda problém s principem solidarity. Na zřízení fondu solidarity pro příští rok se státy EU dohodly před týdnem, tuzemsko je pro toto období osvobozeno od příspěvku kvůli množství uprchlíků z Ukrajiny, kteří mají v zemi dočasnou ochranu.
Rakušan v úterý na síti X uvedl, že Babišova vláda tímto svým krokem odmítla přísnější kontrolu nelegální migrace, detence na vnější hranici EU a rychlejší návraty migrantů mimo EU. „Chytla se tak do vlastní předvolební populistické rétoriky. Pokud by Česko v potírání nelegální migrace nepostupovalo společně s ostatními evropskými státy, stane se naopak mnohem zajímavější destinací pro převaděčské gangy,“ míní. Označil to za neodpustitelné hazardování s bezpečností země.
Zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků
Koalice schválí ve sněmovně zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků po Novém roce, oznámila také ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní sice živnostníci budou muset platit před účinností zákona zvýšené zálohy, zpětně se jim ale vrátí jako přeplatek. Zastavení růstu odvodů bude pro živnostníky znamenat průměrnou úsporu 715 korun měsíčně, doplnila.
Návrh na zastavení růstu odvodů předložili koaliční poslanci, předchozí vláda Petra Fialy (ODS) se k němu minulý týden postavila negativně. Měsíční nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných, které tuto činnost vykonávají jako hlavní, by podle předlohy zůstal pro příští rok na letošní úrovni 35 procent průměrné mzdy. Podle platného zákona vzroste o pět procentních bodů.
Nový stavební zákon
Kabinet také přijal nový stavební zákon, který má podle něj zásadně zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Zavádí princip jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko, který ruší dosavadní dvojkolejnost a množství závazných stanovisek od různých institucí.
Změna stavebního zákona by měla také zřídit Úřad rozvoje území ČR. Pod ten přejdou úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Pod institucí bude 14 úřadů v krajích a v Praze a pod nimi 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností. Budou moci ale vznikat další územní pracoviště v dalších obcích podle místní potřeby.
Úřad vznikne spojením stavebních úřadů ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva dopravy a Dopravního a energetického stavebního úřadu. Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (dříve Schwarz Bařtipánová, ANO) je třeba napravit situaci, kterou v Česku způsobilo přijetí nového stavebního zákona předchozí vládou.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) uvedla, že změna stavebního zákona, kterou připravuje vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, neřeší komplikované povolování a výstavbu. Komora ale vítá možné snížení počtu stavebních úřadů, odložení digitalizace na rok 2030 nebo zavedení možnosti podávat projektovou dokumentaci v listinné podobě, tedy i přes datové schránky.
Zákon o podpoře bydlení
Vláda také pověřila ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo spravedlnosti přípravou novely zákona o podpoře bydlení, která by měla odložit jeho účinnost. Učinit by tak úřady měly do 22. prosince. Do 30. června by pak měla vzniknout věcná novela, která odstraní ze současného znění administrativní zátěž. Zákon o podpoře bydlení, jehož úkolem je pomoci lidem ohroženým bytovou nouzí, má začít platit od 1. ledna 2026.
Legislativa má zřídit nová kontaktní místa poskytující poradenství zabraňující ztrátě bydlení. Jádro by tvořilo 115 obvodů, ve kterých je bytová nouze v tuzemsku nejhorší. Zároveň se má také zavést dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finanční příspěvky pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.
Návrh na zmrazení platů politiků
Vláda podpořila návrh na zmrazení platů politiků do konce roku 2030, jak se na něm dohodla koalice ANO, SPD a Motoristů. Podle návrhu má změna platit od ledna 2026, což už ale legislativní lhůty nedovolí. Podle plánovaného rozpočtu by platy ústavních činitelů, tedy i poslanců, měly v příštím roce vzrůst o pět procent. Při pozdějším přijetí návrhu se dle Babiše platy zpětně vrátí na stávající úroveň.
Návrh státního rozpočtu ministři projednají 19. ledna
Babiš také oznámil, že vláda by měla projednat návrh státního rozpočtu na příští rok 19. ledna. Návrh rozpočtu připravený předchozím kabinetem, který počítal s deficitem 286 miliard, nová vládní koalice už dříve odmítla. Česko tak příští rok zahájí v rozpočtovém provizoriu, které omezuje státní výdaje.
Úterního jednání vlády se zúčastnili ředitelé jednotlivých ministerstev pro rozpočet. V dalších dnech budou jednat s ministryní financí Schillerovou o požadavcích v klíčových položkách, aby ministerstvo mohlo návrh rozpočtu připravit. Schillerová zároveň potvrdila, že už podepsala rozhodnutí o rozpočtovém provizoriu.
