Do čela ministerstva zdravotnictví nastoupil Petr Arenberger (za ANO). Má před sebou nanejvýš půl roku do konce volebního období současné vlády a zároveň přichází v době, kdy platí rozsáhlé restrikce kvůli šíření koronaviru. Po svém uvedení do funkce slíbil co nejvíce otevřenou komunikaci ze strany jeho úřadu, za zásadní považuje urychlit očkování, cílem je podat vakcínu 140 tisícům lidí denně. Zabývat se chce i budoucím financováním zdravotní péče, jehož jediným zdrojem by podle Arenbergera nemuselo být jen zdravotní pojištění.
Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že k návrhu na odvolání předchozího ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) jej vedly spory o fungování ministerstva. Konkrétně za Blatného podle předsedy vlády vázla komunikace. „Zdůrazňoval jsem, že důležitý je také marketing, komunikace a PR,“ řekl Babiš.
Petr Arenberger ujistil, že za něj to bude jinak. „Znáte mě jako popularizátora medicíny. Asi mi to zůstane a budu se snažit, aby ministerstvo pod mým vedením bylo tím, kdo bude první informovat o novinkách, které budou nejen k pandemii, ale vůbec v medicíně. Aby informace opravdu proudily, jak mají, a fake news byly velice rychle řešeny,“ uvedl.
Jako dobrou volbu hodnotí výběr Arenbergera Bohuslav Svoboda z opoziční ODS. Ale jen v případě, že nový ministr nepodlehne vlivům z Hradu a od předsedy kabinetu. „Je vynikající vědecký pracovník. Věřím, že na svoji pověst a kvalitu neplivne tím, že přistoupí na to, co si přeje prezident nebo premiér,“ dodal v Interview ČT24.
Protože nový ministr přichází těsně po vrcholu jedné z vln epidemie covidu-19, bude se muset zabývat hlavně jí. Ještě za Jana Blatného vznikly plány uvolňování opatření včetně návratu dětí do škol a školek. Stejně jako Blatný však Arenberger varoval před příliš rychlým uvolněním.
„To, že skončí nouzový stav, neznamená, že začíná karneval. Je to doba, kdy bychom měli sílu viru, který tu s námi je, respektovat a snažit se před ním chránit,“ řekl. Ministerstvo bude podle něj pokračovat v revizi protiepidemického systému – byť naznačil, že by se již nemusela používat zkratka PES.
„Potřebujeme mít materiál, který nám řekne rámcově, jakým způsobem pokračovat a za jakých podmínek. Jestli se to bude jmenovat pes, kočka nebo zajíc, není úplně rozhodující,“ podotkl ministr.
Nový ministr uvažuje o podávání Sputniku V v rámci klinické studie
Arenberger by chtěl urychlit vakcinaci tak, aby bylo možné očkovat 140 tisíc lidí denně. Ujistil, že k tomu chce využít vakcíny, které jsou řádně schválené a registrované.
Při jmenování nového ministra kritizoval prezident Miloš Zeman jeho předchůdce, že neudělil mimořádné výjimky, které by umožnily očkovat i preparáty Sputnik V z Ruska nebo Sinopharm z Číny, jež v Evropské unii zatím nejsou schválené. I ty by se ale v Arenbergerově éře mohly k některým zájemcům dostat.
Prezidentův poradce Roman Prymula ve středu televizi CNN Prima News řekl, že v Česku existují alespoň tři zájemci, kteří vyjádřili ochotu vyrábět vakcínu Sputnik V nebo jinou na území ČR. „Pokud se podíváme optikou, že s vysokou mírou pravděpodobnosti bude nutné přeočkovávat, tak bude strategicky důležité, aby naše země měla nějakou výrobní kapacitu,“ řekl Prymula.
Možnost využít klinických zkoušek
Nový ministr zdravotníctví také zopakoval svoji dřívější úvahu, že v budoucnu by mohli někteří zájemci dostat vakcínu Sputnik V v rámci klinických zkoušek. „Když bude příležitost v horizontu typu klinického zkoušení léků, budeme se o to zajímat. Ale myslím, že to je ještě předčasné. Musím se seznámit se všemi podklady, které jsou k této vakcíně dostupné,“ řekl Arenberger. Chystá se proto na jednání se Státním ústavem pro kontrolu léčiv.
V dlouhodobém horizontu se nový ministr plánuje zabývat i financováním zdravotnictví. „Přemýšlet i o dalších možnostech financování zdravotnictví vícezdrojovým způsobem, čili nejen ze zdravotního pojištění. Je to dlouhodobější věc, ale až se otřepeme z pandemie, bude to zřejmě otázka číslo jedna,“ poznamenal.
Důraz klade nový ministr na léky s monoklonálními látkami, které pomáhají hlavně v rané fázi onemocnění proti jeho závažnějšímu průběhu. Premiér Babiš uvedl, že měl problém se spolupracovníkem Blatného, který byl zastáncem „promořování“, a vyjadřoval nesouhlas s nákupem takových přípravků.
Petr Arenberger byl dosud ředitelem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady – do funkce byl jmenován v září 2019. Řekl, že by se do ní chtěl vrátit, až skončí na ministerstvu. Zatím jej zastoupí náměstek pro léčebně preventivní péči Jan Votava.
Některé ohlasy ze zdravotnictví
Prezident České lékařské komory Milan Kubek doufá, že nový ministr nebude dělat stejné chyby jako jeho předchůdce a ostře se vymezí proti všem kolegům ve vládě, kteří se budou snažit našeptávat, co by měl a co by neměl. V pořadu Devadesátka ČT24 uvedl, že nový ministr má předpoklady ke zvládnutí funkce, protože je to ostřílený manažer a je také mediálně zkušený.
Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková soudí, že nový ministr řešil v předchozí funkci složité covidové situace. Proto věří, že změna nebude mít nebude mít negativní dopady a Arenberger se rychle zapracuje.
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka řekl, že nový ministr ví, do čeho jde. Bude se teď muset rychle zorientovat. Šonka však neočekává nějakou zásadní změnu dosavadní linie.
