ANO „loupilo“ voliče možným partnerům, levice propadla u nízkopříjmových, říká analýza PAQ

Tradiční levicové strany ČSSD a KSČM neuspěly v letošních sněmovních volbách ani u nízkopříjmových voličů, hlasovalo pro ně dohromady jen 10 procent z nich. Svým potenciálním partnerům, k nimž sociální demokraté i komunisté patřili, přetáhlo voliče především ANO, vyplývá z analýzy voleb agentury PAQ Research. Konečné výsledky srovnala i s průzkumy z loňského podzimu a letošního jara.

Analýza voleb potvrdila, že koalici SPOLU volili nejvíce lidé mezi 35 a 54 lety s vysokoškolským vzděláním, voliči pod 35 let zase nejvíce hlasovali pro koalici PirátiSTAN. Neočkovaní hlasovali pro SPD, u seniorů nad 65 let dominovalo ANO, zatímco PirátiSTAN propadli. Získali od seniorů jen šest procent hlasů, větší podporu měly i ČSSD a KSČM.

Na seniory se sociální demokraté a komunisté, kteří shodně nedosáhli na pět procent hlasů, a tím pádem se nedostali do Poslanecké sněmovny, mohli letos spolehnout nejvíce. Obě strany dohromady dostaly hlasy 15 procent z nich. Naopak se k nim otočili zády voliči s nízkými příjmy a nezaměstnaní, kteří také patřili k jejich tradičním oporám. Obě strany v součtu dostaly deset procent z hlasů, které tito lidé odevzdali, což nebylo o mnoho více než jejich celkový společný výsledek.

SPD měla ve volbách podporu například u lidí s nižším vzděláním. Získala 21 procent hlasů lidí bez maturity ve věku 35 až 54 let. Navíc měla obecně podporu velké části lidí, kteří nebyli očkováni proti nemoci covid-19. Dvě pětiny z nich dali hlas buď SPD, nebo Volnému bloku, případně uskupení Trikolora Svobodní Soukromníci.

Vítězná koalice SPOLU naopak uspěla u vysokoškoláků, mladých mužů a živnostníků a zaměstnanců s vyššími příjmy. Ve všech těchto kategoriích získala okolo 35 až 40 procent hlasů. Koalici PirátiSTAN volila více než třetina žen ve věku 18 až 34 let. U mladých žen ale byla podle agentury nižší volební účast než u mladých mužů.

Nahrávám video

Ze srovnání výsledků voleb a průzkumů z loňského října a letošního dubna podle PAQ Research vyplývá, že ANO ve finální fázi kampaně přilákalo asi 200 tisíc voličů, kteří původně chtěli hlasovat pro ČSSD, KSČM, ale i SPD a také Přísahu Roberta Šlachty, která se do sněmovny nedostala, i když některé průzkumy naznačovaly, že by mohla získat přes pět procent.

Oproti jaru oslabili Piráti, respektive jejich koalice se Starosty, většina voličů, kteří pro ně nakonec nehlasovali, odešla ke SPOLU, část nakonec nevolila vůbec. Voliči, kteří na jaře vůbec neplánovali jít k volbám, ale nakonec šli, se rozdělili hlavně mezi ANO a SPOLU.

Ve srovnání se sněmovními volbami z roku 2017 přišlo letos hlasovat více lidí téměř ze všech věkových skupin kromě seniorů nad 65 let. Přesto byli právě oni skupinou, která měla o volby relativně největší zájem. Jejich účast činila 69 procent oproti 72 procentům z minulých voleb. U dalších skupin se pohybovala kolem 65 procent. Mladí lidé mezi 18 a 34 lety šli volit z 63 procent, zatímco před čtyřmi lety bylo u voleb jen 52 procent z nich.

„Data z této zprávy pocházejí z výzkumného projektu Život během pandemie, na kterém se podílí výzkumné společnosti PAQ Research a data sbírá agentura NMS. Výzkum probíhá jednou za 2–4 týdny na tom samém vzorku voličů. Ve 33. vlně se ihned po volbách účastnilo 1836 respondentů. Longitudinální metodika umožňuje zkoumat změnu chování – je na ní postavena analýza přelivů voličů v druhé části prezentace,“ píší výzkumníci. Celkový vzorek má 3891 respondentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda schválila novelu zpřísňující podmínky dočasné ochrany Ukrajinců

Vláda posílá soubor změn zpřísňujících podmínky dočasné ochrany Ukrajinců sněmovně. K dočasné ochraně bylo minulý týden v Česku registrováno přes 386 tisíc lidí, přičemž dávky pobíralo v březnu zhruba devadesát tisíc osob. K prodeji pardubické společnosti Explosia premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že zájem o nákup by měly tři české firmy. Zdůraznil přitom, že celá záležitost je teprve ve fázi úvah. Dalším tématem jednání vlády byla také regulace cen pohonných hmot – ta bude podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) pokračovat i v červnu.
05:31Aktualizovánopřed 1 mminutou

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun.
14:05Aktualizovánopřed 3 mminutami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová.
před 17 mminutami

Státní zástupce obvinil jednoho z trestně stíhaných v bitcoinové kauze z praní peněz

Detektivové rozšířili trestní stíhání u jednoho z obviněných v bitcoinové kauze. Nově je stíhaný také za legalizaci výnosů z trestné činnosti. Informoval o tom vrchní státní zástupce Radim Dragoun. V případu jsou obviněni čtyři lidé.
14:08Aktualizovánopřed 19 mminutami

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 20 mminutami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 23 mminutami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
11:11Aktualizovánopřed 38 mminutami

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Eugene Martin Nugent

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Eugene Martin Nugent, který se narodil v Irsku. Po jmenování papežem Lvem XIV. jeho jméno v poledne oznámilo tiskové středisko Vatikánu, sdělila mluvčí České biskupské konference Monika Klimentová. Nugent dosud působil jako vyslanec Svatého stolce v Kuvajtu, Kataru a Bahrajnu. Titulárním arcibiskupem je v irském Domnach Sechnaill, což je město v diecézi Meath.
12:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...