ANALÝZA: Voliči letos výrazně využili kroužkování, nad volbou přemýšleli

Ve sněmovních volbách voliči nemusí vybírat jen mezi kandidátkami jednotlivých politických stran. Mají možnost volit i mezi jednotlivými kandidáty, kteří usilují o zvolení do Poslanecké sněmovny. A v letošních volbách toho občané u volebních uren také značně využili.

Každý volič má právo si svobodně vybrat nejen politickou stranu, které udělí svůj hlas, ale může vybírat také mezi těmi, kteří na kandidátce figurují. K tomu slouží preferenční hlasy, které má volič čtyři.

Aby preferenční hlasy proměnily pořadí na kandidátce, musí jich dotyčný kandidát získat alespoň pět procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro danou politickou stranu. Přeskočí pak všechny kandidáty před sebou, kteří mají preferenčních hlasů méně. Kandidát se tak může dostat do čela kandidátky a získat mandát, na který by z nižších pozic listiny nedosáhl.

  • Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici ve volebním kraji, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi.
    § 50, odst. 6 zákona o volbách do Parlamentu České republiky.

V letošních volbách voliči preferenční hlasy používali ve velké míře. Svědčí to o tom, že nad složením kandidátek přemýšleli, že hledali kandidáty, kteří jsou jim bližší. Důvodem, proč se staly preferenční hlasy tak populárními, byla kandidatura dvou koaličních uskupení, v nichž spolupracuje dohromady pět politických stran.

To potvrzují analýzy. Podíváme-li se na přesuny kandidátů u jednotlivých stran, jsou významné právě u koaličních politických volebních uskupení. Výrazný odstup od ostatních stran má z tohoto hlediska hnutí STAN, jehož kandidáty voliči preferenčními hlasy posunuli v rekordních 79 případech. Což je například dvakrát tolik než veškeré posuny na kandidátkách koalice SPOLU. Kandidáti STAN, kteří se kvůli kroužkování posunuli v listinách nahoru, měli navíc vysokou úspěšnost v následném zisku poslaneckého mandátu, celkem se takto stalo poslanci 27 z nich, což je nejvíc ze všech volebních uskupení.

V případě hnutí ANO či SPD jsou přesuny nevýznamné, či dokonce zanedbatelné. V rámci koalice SPOLU jsou přesuny kandidátů na přední pozice velmi vyrovnané. Jak vidíme na grafu výše, o něco méně úspěšná v tom byla TOP 09, a to především v následné úspěšnosti zisku mandátů u přeskakujících kandidátů.

Naopak velký rozdíl je znatelný v případě koalice Pirátů a STAN. Zatímco v případě Pirátů voliči preferenční hlasy ve velké míře nepoužívali, STAN se zcela vymyká. Voliči kroužkovali kandidáty STAN v takové míře, že kandidáti získali v průměru jedenáct procent hlasů. Jedním z možných vysvětlení, proč voliči STAN hlasovali pro konkrétní kandidáty na listinách, je jejich zkušenost. Starostové byli mnoho let na kandidátkách společně s TOP 09, nyní kandidovali s Piráty. Dlouholetí voliči STAN jsou tak na vícestranické kandidátky zvyklí. Na rozdíl od Pirátů.

Podobnou sílu v grafu vykazuje hnutí SPD, ta ale zobrazuje pouze počet preferenčních hlasů jediného kandidáta, víc se jich totiž na kandidátkách hnutí neposunulo.

Hnutí STAN ční nad ostatními politickými stranami také v průměrném posunu do čela kandidátky – jejich přeskakující kandidáti se v průměru posunuli téměř o pět příček. Z grafu vyplývá, že o něco lepší byli v této disciplíně kandidáti ANO, tento průměr ale táhne nahoru především největší skokan těchto voleb, kterým byl zlínský hejtman Radim Holiš. Toho voliči vykroužkovali až do Poslanecké sněmovny z 22. místa kandidátky ANO. U hnutí ANO ale jinak kandidáti přeskakovali své stranické kolegy jen velmi málo, celkem se to podařilo v celé zemi pouze pěti kandidátům.

Voliči STAN také použili zdaleka nejvíce preferenčních hlasů, jak ukazuje i graf uvedený níže. Bylo jich rekordních 800 tisíc. Pro srovnání: kandidáti druhého člena koalice, tedy Pirátů, získali polovinu – přes čtyři sta tisíc.

V případě koalice SPOLU převládá v počtu preferenčních hlasů ODS, celkem jich její kandidáti získali přes 750 tisíc. KDU-ČSL a TOP 09 jsou co do celkového počtu preferenčních hlasů přibližně srovnatelné. Do menšího počtu preferenčních hlasů než u ODS se projevuje především celkově menší počet nasazených kandidátů.

Mnohem méně voliči kroužkovali své kandidáty v případě SPD, ČSSD i KSČM. Posledně jmenovaná strana získala preferenčních hlasů zhruba sto tisíc.

Preferenční hlasy mohou narušit stabilitu koalic

V případě, že voliči udělují preferenční hlasy kandidátům jedné politické strany, nemusí to činit žádné politické komplikace. Výsledkem je, že jeden kandidát je přeskočen v pořadí spolustraníkem.

Tak se to stalo například před čtyřmi lety v případě středočeské kandidátky ODS. Situace byla přesto specifická. Volební výsledky byly napadeny u soudu, protože kandidát Martin Kupka byl uveden na zadní straně listiny. Jeho preferenční hlasy tak nebyly započítány. Až po usnesení Nejvyššího správního soudu byly hlasy přepočítány a Martin Kupka přeskočil svého spolustraníka Petra Bendla, který svůj poslanecký mandát ztratil.

Větší problém to může činit u volebních koalic. Nejedná se totiž jen o vnitrostranickou záležitost. Vůle voličů projevená preferenčními hlasy má totiž potenciál rozklížit pevnost dané koalice. To je případ Pirátů a STAN. Z celkových 37 mandátů totiž Piráti obsadili jen čtyři, zbývajících 33 křesel obsadí Starostové. A to přesto, že obě uskupení vyslala do voleb obdobný počet kandidátů (Piráti jich měli dokonce více).

Podstatně vyrovnanější je pak výsledek u koalice SPOLU. ODS se 34 mandáty sice získala větší počet poslanckých míst než KDU-ČSL a TOP 09, celkově ale výsledek voleb kopíruje v zásadě rozložení sil v koalici, na které se její členové před volbami dohodli. Výsledek voleb u koalice SPOLU tak nemá obdobný potenciál štěpení jako u koalice Pirátů a Starostů.

Rekordní kroužkování žen

Do sněmovny se letos dostal rekordní počet žen. Celkově jich do poslaneckých lavic usedne padesát, což je nejvíc v historii dolní komory. Významně k tomu ženám letos pomohly preferenční hlasy. Právě šestnáct z nich totiž voliči poslali do sněmovny z nižších příček na kandidátních listinách, kde by na mandát nedosáhly. Pro srovnání, v roce 2017 se do dolní komory probojovalo 44 žen, jen devět z nich ale s pomocí preferenčních hlasů.

Nejvíce se ženy posunovaly vzhůru na kandidátkách koalice PirátiSTAN, stalo se tak celkově v 34 případech. Jedenácti kandidátkám hnutí STAN se také následně podařilo proměnit sílu svých preferenčních hlasů v zisk mandátu. Což je nejvíce ze všech uskupení, která se do Poslanecké sněmovny dostala. Pro srovnání, u koalice SPOLU se pomocí preferenčních hlasů podařilo získat mandát pouze pěti ženám. Celkově nejvíce žen (dvacet) se letos dostalo do sněmovny za hnutí ANO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
11:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 7 hhodinami

VideoOd únosu chlapce, po kterém pátrala celá země, uplynulo 35 let

Zajít si na nákup a nechat dítě v kočárku před obchodem byla dřív běžná věc. Tedy až do 6. září 1991. Před prodejnou lahůdek na Ulrychově náměstí v Hradci Králové tam neznámá žena unesla šestitýdenního chlapce. Spustila tím jednu z největších pátracích akcí tehdejší policie a vyvolala obrovský zájem veřejnosti. K vypátrání však nepomohly prosby církve ani lest. Vytoužená zpráva přišla až po 25 dnech, když si chrudimská matrikářka všimla, že jí jedna žena přinesla padělaný rodný list.
před 10 hhodinami

VideoÚřady počítají s pomocí seniorům, kteří nechtějí používat digitální komunikaci

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.
před 11 hhodinami

VideoSkauti si připomněli svého zakladatele, zájem o členství v hnutí stále roste

Skauti si v sobotu připomněli 150 let od narození zakladatele hnutí v českých zemích, Antonína Benjamina Svojsíka. O členství ve Skautu je v posledních dvaceti letech stále větší zájem: po celé zemi má osmdesát tisíc členů, z toho padesát tisíc dětí. Některým spolkům už začínají být jejich původní klubovny malé, a stěhují se proto do větších a modernějších budov.
před 11 hhodinami

Vláda na kontrarozvědku vyčlenila méně peněz než loni. Hrubá chyba, soudí opozice

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.
před 12 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 21 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.