168 hodin: Nastavení trestů v Česku. Za pěstování konopí lidé dostávají i 12 let za mřížemi, za znásilnění někdy jen podmínku

Nahrávám video

Pro české právo jako by sexuální násilníci byli menší zlo než pěstitelé marihuany, vyplývá ze zjištění pořadu 168 hodin. Zatímco za znásilnění mohou pachatelé odejít od soudu i jen s podmínkou, jak se stalo nedávno v případu otčíma, který dva a půl roku znásilňoval nevlastní dceru, za pěstování konopí se běžně dává vězení na pět, osm nebo dokonce dvanáct let. Končí pak na celách ve společnosti vrahů a těžkých zločinců. Na nepoměr výše trestů upozornil reportér Jaroslav Hroch.

Devětadvacetiletý Matěj Černý byl se dvěma dalšími odsouzen za pěstování konopí ve velkém. Podle závěrů soudu množství vyrobitelné marihuany z pěstovaného konopí převyšovalo hmotnost 57 kilogramů. Dostal trest devět let, plus tříletá podmínka za předchozí pěstování, celkem tedy dvanáct let za mřížemi.

„Seděl tam takhle se spoluvězni, něco si povídali a on si uvědomil, že tam je se třemi vrahy,“ popsala matka Černého Irena Fenyklová. „A že on z nich má nejvíc let. A uvědomil si, že je pro společnost vlastně nejnebezpečnější,“ dodala.

Podobně dopadl Lukáš Chudý, který byl za to, že zasadil se třemi dalšími na svém poli třicet jedna rostlin konopí, potrestán osmi lety za mřížemi. Podle rozsudku by z rostlin šlo vypěstovat na 17,5 kilo sušiny.

„I když to vypadá jako hodně, ale to prostě není kokain, kdy z kokainu udělám z gramu velkou dávku, kdežto tady ne,“ prohlásil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Podle něj jsou takových pěstitelů konopí v Česku tisíce.

Dlouhé tresty jsou běžné

Statistiky toho, kolik lidí je kvůli pěstování marihuany za mřížemi na takto dlouhé roky, neexistují. Osmileté tresty za konopí ale podle odborníků nejsou nijak výjimečné.

„V současném nastavení je očividné, že ty tresty jsou pravděpodobně nastaveny až příliš přísně,“ řekl adiktolog Ladislav Dékány z Úřadu vlády.

„K těm osobám, které jsou stíhané za drogové delikty, je přistupováno vždycky s obrovským pohrdání, despektem a ty tresty jsou ukládány v té nejvyšší možné míře,“ popsala advokátka Katarzyna Krzysztyniak.

„Všechny ty případy, které my řešíme, tak jsou normální běžní lidé, kteří, ano, nerespektují úplně ten dnešní trestní zákoník. Něco tam udělají špatně, ale logické by bylo ve světle toho, jak trestní justice přistupuje k jiným typům případů, aby takoví lidi měli podmínku, aby třeba měli nějaký peněžitý trest,“ myslí si mluvčí iniciativy Rodiny proti prohibici Matěj Hollan.

Podmínka za znásilnění

Podle stránek jaktrestame.cz v Česku za znásilnění padají nejpřísnější tresty hned po vraždě. Průměrně u nepodmíněného odsouzení jde o pět let vězení. Přitom polovina pachatelů ale vyvázne jen s podmínkou. To se stalo i v nedávném případu otčíma, který za dva a půl roku znásilňování nevlastní dospívající dcery dostal u brněnského krajského soudu čtyřletou podmínku. Jeho oběť se přitom kvůli celé události dostala do depresí a pokusila se o sebevraždu.

Marihuana také podle odborníků nepředstavuje vstupní bránu k tvrdým drogám, jako je pervitin a heroin. „U konopí se bavíme zejména o distribuci nebo o držení nelegální návykové látky, to jsou ty hlavní trestné činy, které jsou s tím spojené. Už méně je tam spojená drogová kriminalita za účelem získávání finančních prostředků pro užívání konopí,“ popsal adiktolog Tomáš Jandáč z kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.

Pro české právo ale není zásadní, o jak závažnou drogu jde. Trestní sazbu udává množství. „Při těch rozsudcích se jenom v minimálním množství rozlišuje, zda se jedná o drogu skutečně extrémně závažnou, jako například heroin, nebo zda se jedná o tu marihuanu, protože pokud se dostanete do určité sazby, tak už v té sazbě jste a nepomůže vám ani svěcená voda,“ uvedla Krzysztyniak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 32 mminutami

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 2 hhodinami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 3 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 7 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 9 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami
Načítání...