Většinový volební systém

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.

Před maďarskými volbami vede opoziční strana Tizsa před vládní stranou Fidesz přibližně o deset procentních bodů, vyplývá z údajů serveru Politico, které pocházejí z února. Konečné rozdělení mandátů v tamním parlamentu určuje hlasování pro stranické kandidátky i souboje v jednomandátových obvodech. Jenže volební systém od roku 2010, kdy se současný premiér Viktor Orbán dostal k moci, prošel sérií reforem. Ty ale dle kritiků zvýhodnily větší strany – jako je Orbánův Fidesz.

V říjnu budou poprvé od jmenování nynější vlády voliči rozhodovat o složení parlamentu. Konkrétně převolí třetinu jeho horní komory, křesla bude obhajovat i její předseda a tři ze čtyř místopředsedů. Vládní koalice nyní má v horní komoře drtivou převahu. Zatímco v minulosti bývalo téměř samozřejmé, že v Senátu posilovala a postupem času dominovala opozice, tentokrát jsou volby do horní komory zvláštní tím, že opoziční hnutí ANO a SPD se shodně proti Senátu vymezují a od jejich představitelů zazněly návrhy, aby se horní komora zrušila.