Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.

Podle studie, která vyšla v odborném žurnálu Cell Reports, hrají hlavní roli imunitní buňky. Lidé, kteří se dožívají 110 let a více, totiž mají ve svém těle velké množství imunitních buněk, které dokážou ničit rakovinu. Vědci předpokládají, že tyto buňky, nazývané zabíječské T-buňky, by mohly lidem pomáhat dožít se mimořádně vysokého věku tím, že bojují proti rakovině. Zdůrazňují, že se jejich analýza nedá pokládat za jednoznačný důkaz, jde spíše o náznak, stopu, po které by se chtěli vydat.

Superstoleté spojuje nejen fakt, že se dožívají věku, o němž může drtivá většina ostatních jen snít. Těší se totiž také železnému zdraví. Většinu života je netrápí nemoci spojené se stářím, a to včetně srdečních onemocnění, demence a rakoviny. Vědci doufají, že studie imunitního systému těchto výjimečných osob poskytne vodítka, která pomohou všem zůstat déle zdraví.

„Většina výzkumu stárnutí imunitního systému se zaměřovala na jeho úpadek,“ uvedl pro odborný časopis Science spoluautor studie Kosuke Hašimoto, biolog z Univerzity v Ósace v Japonsku. „Naše studie ale naznačuje, že i v extrémním stáří se imunitní systém může stále selektivně přizpůsobovat.“

Obránci dlouhověkosti

Hašimoto a jeho kolegové zkoumali imunitní buňky z krevních vzorků odebraných u deseti superstoletých. Ve srovnání s mladšími – tedy těmi nad 70 let – měli mnohem vyšší podíl typu imunitních buněk, který se vyskytuje také v tělech lidí bojujících s určitými druhy rakoviny. Tito superstoletí sice nevykazovali žádné příznaky těchto druhů rakoviny, ale podle studie stárnoucí tělo vytváří abnormální buňky a proteiny, které mohou vést k rakovině.

Současná studie navazuje na zjištění z roku 2019 od Hašimota a jeho kolegů, podle kterého mají superstoletí relativně vysoký počet cytotoxických T-lymfocytů typu CD4 (CD4 CTL), které umí ničit jiné buňky. Tento konkrétní typ je nesmírně vzácný, obvykle tvoří méně než pět procent celkové populace T-lymfocytů v těle. Ví se o nich proto méně než o jiných druzích T-lymfocytů, ale běžně se vyskytují při virových infekcích. Navíc přibývá důkazů, že by mohly také ničit rakovinné buňky, včetně buněk rakoviny plic a melanomu.

U lidí ve věku 110 let a více byly tyto buňky velmi hojně zastoupené, ale jejich vyšší koncentrace se začaly objevovat už u stoletých. To podle autorů znamená, že právě v tomto věku začíná adaptace na extrémní stáří. Mladší lidé měli těchto buněk málo – výše uvedená čtyři procenta. U stoletých to bylo už asi deset procent a u stodesetiletých dokonce osmnáct procent.

Detailní analýza pak odhalila, že tyto buňky zřejmě reagují na konkrétní imunitní hrozby. Každý T-lymfocyt, který tělo vytváří, produkuje jedinečný receptor, který tělu umožňuje rozpoznat a reagovat na širokou škálu signálů ohrožení.

Když se tato obranná buňka setká se svým cílem, naklonuje se a vytvoří řadu identických buněk, které cíl zabijí. U stoletých a superstoletých účastníků studie vědci zjistili, že právě tyto klony tvoří velký podíl z celkového počtu T-lymfocytů. To podle vědců znamená, že imunitní systémy starých lidí se aktivně zapojovaly v reakci na konkrétní přetrvávající spouštěč a dokázaly se velmi dobře specializovat na hrozbu, která byla pro již věkem oslabený imunitní systém největší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
před 10 hhodinami

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
před 12 hhodinami

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
před 16 hhodinami

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
před 17 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 18 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 20 hhodinami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
3. 9. 2026

Přehledy od AI v Googlu mohou podporovat šíření konspirací, popsala studie

Funkce přehled od AI (umělé inteligence) v internetovém vyhledávači Google může spíše podporovat šíření některých konspiračních teorií než je vyvracet. Vyplývá to z nové studie výzkumníků z Queenslandské technické univerzity (QUT).
3. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.