Změny klimatu zabíjejí hlavně mladé, ukázala studie

Až doposud se předpokládalo, že globální oteplování přinese více úmrtí seniorů. Podle nového výzkumu, který zkoumal reálná data, nikoliv modely, ale hůř dopadá na mladé.

Klima na Zemi se za posledních 150 let výrazně oteplilo a příčinou je zejména lidská aktivita. A tato změna má v mnoha ohledech na lidstvo negativní dopad. To je základ, ze kterého se lze odrazit pro popis konkrétního problému – a tím je nadúmrtnost, kterou způsobují vedra spojená s oteplováním.

Předpokládané dopady klimatických změn řeší vědci z mnoha oborů, včetně těch medicínských. Vliv horka na lidský organismus má totiž negativní dopady na zdraví. Celá řada studií, které se tomuto tématu věnovaly, uvádí, že extrémními vedry jsou a budou ohroženi zejména senioři. Jenže nový výzkum, který sledoval reálná data, zjistil pravý opak.

Studie vznikla v Mexiku a sledovala data o hospitalizacích a úmrtích v této zemi. Ukázala, že 75 procent úmrtí v důsledku horka připadá na mladší 35 let, přičemž významný podíl tvoří lidé v „nejlepším věku“ mezi osmnácti až 35 lety.

„Je to překvapení. Jedná se o fyziologicky nejodolnější lidi v populaci,“ prohlásil spoluautor studie Jeffrey Shrader z Centra pro ekonomiku a politiku životního prostředí, které je součástí Klimatické školy Kolumbijské univerzity.

Práce i sport

Analýza zjistila, že v letech 1998 až 2019 v zemi ročně zemřelo v důsledku horka přibližně 3300 lidí. Z toho téměř třetina připadala na osoby ve věku osmnáct až 35 let, což je číslo, které zdaleka neodpovídá předpokladům. Velmi ohrožené jsou také děti mladší pěti let, zejména kojenci. Překvapivě nejméně úmrtí v důsledku horka utrpěli lidé ve věku padesát až sedmdesát let.

„Předpokládáme tak, že s oteplováním klimatu bude úmrtí v důsledku horka stoupat a nejvíce budou trpět mladí lidé,“ konstatoval spoluautor studie R. Daniel Bressler z Kolumbijské univerzity.

Podle vědců může mít tento nečekaný výsledek rovnou několik příčin. Mladí dospělí totiž nejčastěji pracují venku, a to v oborech, kde je nejvíc fyzické práce – tedy v zemědělství a stavebnictví. A to znamená, že právě oni jsou nejvíc vystaveni dehydrataci a úpalu. V Mexiku chybí v řadě továren klimatizace, takže i tamní podmínky představují zdravotní hrozbu.

Mladí dospělí se také častěji věnují namáhavým venkovním sportům, dodávají vědci.

Zranitelnost kojenců a malých dětí byla pro autory už menším překvapením. Rychleji absorbují teplo a nemají tak vyvinutou schopnost ochlazovat se pocením; stačí jim tedy kratší pobyt na slunci nebo v extrémním horku a jejich organismus to nezvládne.

Navíc nemají tak vyvinutý imunitní systém, takže hůře zvládají nemoci spojené s vedrem.

Starší umírali spíše na mírný chlad

Na základě stejných údajů o denních teplotách a úmrtnosti vědci zjistili, že starší lidé neumírali převážně na horko, ale spíše na mírný chlad. Mexiko totiž sice je převážně tropické a subtropické, ale má mnoho klimatických pásem včetně oblastí s vysokou nadmořskou výškou, kde může být relativně chladno.

Přes veškerou pozornost, která je věnována nebezpečí globálního oteplování, tento rozsáhlý výzkum ukázal, že v současné době je na světě stále hlavní příčinou úmrtí způsobeného teplotou chlad, nikoliv teplo. Podíl úmrtí v důsledku horka ale stoupá a očekává se, že tento trend bude pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 3 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 5 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.