Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.

Autoři výzkumu oslovili 280 vysokoškolských studentů a studentek – 140 od každého pohlaví. Dostali za úkol, aby hodnotili příznaky nemocí na obličejích lidí, které dostali na fotografiích. Tito lidé byli v různých fázích choroby – od úplného zdraví, až po značně nemocné.

Vědci využili už existující takzvanou Likertovu škálu, což je systém hodnocení, který se používá hlavně v psychologických testech. Má devět bodů, které umožnují popsat postoje zkoumaných osob velmi detailně. Autoři předpokládali, že ženy budou schopnější než muži rozlišovat mezi nemocnými a zdravými tvářemi.

A přesně to opravdu výzkum prokázal. Po analýze hodnocení účastníků vědci zjistili, že jejich hypotéza byla správná. Rozdíl byl malý, ale přesto statisticky významný a konzistentní v celé studii. Ale proč?

Evoluční kořeny vnímání nemoci

Existují dvě hlavní hypotézy, proč by ženy měly být schopnější lépe rozpoznat nemoc ve tvářích druhých lidí. První z nich se označuje jako „hypotéza primární pečovatelky“. Předpokládá, že ženy se evolučně vyvinuly tak, aby lépe rozpoznávaly nemoci proto, že v průběhu historie lidského druhu se o kojence a malé děti staraly mnohem častěji.

Teoreticky by rozpoznávání neverbálních signálů nemoci pomáhalo ženám rychleji odhalit nemoci u kojenců a malých dětí, což by zvýšilo šanci na přežití potomků.

Druhá možnost se označuje jako „hypotéza vyhýbání se kontaminaci“. Ta tvrdí, že ženy pociťují vyšší míru znechucení než muži. Podle autorů studie mají na ženy nemoci horší dopad než na muže. Jsou jimi zranitelnější jak během menstruace, tak během těhotenství a samozřejmě hlavně v šestinedělí.

Na otázku, která možnost je pravděpodobnější, se autorům studie nepodařilo odpovědět. Už jen proto, že signálů o nemoci je mnohem více než jenom ty ve tváři, které hodnotili testovaní studenti. Zdravotní stav se totiž odráží také v postoji těla, hlase, někdy i v tělesném pachu – a muži a ženy mohou tyto další signály analyzovat odlišně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 3 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 7 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 22 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
včera v 14:05‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.