Obecně sdílená společenská představa je, že ženy jsou štědřejší než muži. Ale když se španělští psychologové a ekonomové pokoušeli najít pro toto tvrzení tvrdé důkazy založené na datech a studiích, nenašli je. A tak se rozhodli udělat vlastní výzkum, a to pomocí experimentu.
Když na začátku výzkumu vědci z univerzity Jaume I prověřili dosavadní poznatky, zjistili, že experimentálních důkazů je minimum, a navíc jsou všechny jen na velmi malém vzorku lidí. Podle nich to vypadalo, že co se týká štědrosti, tak jsou mezi muži a ženami jen minimální rozdíly. To sice odporuje obecně sdílenému společenskému názoru, ale to ještě nemusí moc znamenat: často se stává, že lidé vnímají realitu zkresleně.
Španělští experti se rozhodli prozkoumat tento potenciální rozdíl opravdu ve velkém: získali pro studii 1161 dobrovolníků.
Hra na diktátora
Hra na diktátora je speciálně vyvinutá k tomu, aby psychologové zjistili, jestli lidé jednají výhradně ve vlastním zájmu. Její princip je docela jednoduchý: „Jeden hráč, diktátor, získá určitou sumu peněz, od pár korun po někdy i měsíční plat, a je mu řečeno, že je náhodně spárován s anonymním hráčem, příjemcem, který nedostal nic,“ popisuje ji český behaviorální ekonom Petr Houdek v odborném časopise Vesmír.
„Diktátor se s příjemcem může rozdělit a část přidělené částky mu svěřit, ale nemusí mu také přenechat vůbec nic. Hra jeho volbou končí. Během třetiny století, co se hra po světě hraje, se diktátoři obvykle dělí, a ač jsou značné mezikulturní variace, příjemci vždy získají od desetiny po čtvrtinu částky. Shrnuto: jsme k sobě vždy milí a rádi si pomáháme,“ dodává Houdek.
V rámci nové studie španělští vědci provedli stejný experiment několikrát a v průběhu několika let. Diktátor se mohl podělit o sumu deset euro. Když se pak výsledky spočítaly a porovnaly se podle pohlaví, ukázalo se, že ženy mnohem častěji dávají část peněz druhému hráči. A nebylo to jen reciprocitou, stávalo se to totiž i v situacích, kdy hráči věděli, že jim jejich protihráč nemůže jejich chování oplatit.
Ženská štědrost a velkorysost byla v této hře výrazně větší než mužská. Ženy rozdaly průměrně o čtyřicet procent více peněz než muži. Protože účastníci pokusu museli před hrou vyplnit psychologický dotazník, mohli vědci na tomto dost velkém vzorku hodnotit i vliv osobnostních vlastností.
Zde hrály silnou roli otevřenost a tolerance. Ženy s vysokým hodnocením těchto vlastností častěji dávaly více peněz a byly tak benevolentnějšími diktátory. A roli, byť menší, hrála i inteligence: ženy se silnějšími rozumovými schopnostmi dávaly v průměru méně než ty se slabšími.
