Zemřel epidemiolog Ervín Adam. Pomohl vymýtit obrnu v Československu

Nahrávám video

V texaském Houstonu ve čtvrtek ve věku 101 let zemřel světově uznávaný český epidemiolog Ervín Adam. Informovaly o tom Hospodářské noviny. Lékař, který se podílel na tom, že Československo jako první země na světě vymýtilo dětskou obrnu, prošel kvůli svému židovskému původu během druhé světové války několika koncentračními tábory a přežil pochod smrti. Od roku 1968 žil v emigraci – nejprve v Kanadě a později ve Spojených státech. V roce 2013 obdržel prestižní ocenění Česká hlava.

Poté, co přežil stíhání režimem nacistického Německa, hrozilo tehdy 23letému Adamovi, že se v roce 1945 nedobrovolně stane sovětským občanem, když byla jeho rodná Podkarpatská Rus po válce pod nátlakem postoupená Sovětskému svazu.

Adam v témže roce odešel do Prahy, kde vystudoval medicínu a kde se v nemocnici Na Bulovce spolu se svou ženou Vlastou věnoval léčbě dětské obrny. Stal se tam zástupcem šéfa kliniky a ocitl se tak ve vedení programu rozsáhlého očkování proti dětské obrně.

Stál tak vlastně u zrodu celé koncepce boje s touto nemocí a sehrál jednu z klíčových rolí ve vytvoření strategie. Ta byla natolik účinná, že se Československo stalo první zemí, kde byla dětská obrna zcela vymýcena a metody od zdejších lékařů postupně převzaly další země.

Svým pracovním úspěchům navzdory byli manželé z kádrových důvodů z nemocnice propuštěni a Adam od roku 1961 pracoval v Ústavu sér a očkovacích látek.

V roce 1968 emigroval, později působil na lékařské fakultě Baylorovy univerzity v Houstonu a podílel se na řadě výzkumných projektů; mimo jiné přispěl k výzkumu role virů při vzniku lidských nádorů.

Aktivní v emigraci i po pádu komunismu

Po listopadu 1989 se angažoval v podpoře českých lékařských kolegů; manželé Adamovi mimo jiné založili nadaci na podporu sociálně slabých studentů.

Aktivní zůstal Ervín Adam i po devadesátce. V roce 2018 vyšly jeho vzpomínky pod názvem Všechno je jinak – Cesta českého epidemiologa z Podkarpatské Rusi přes Auschwitz do Prahy a Houstonu.

V roce 2012 obdržel Adam jedno z ocenění Česká hlava: cenu Patria udělovanou osobám českého původu, které působily v zahraničí v oblasti výzkumu či technologických inovací a dosáhly nebývalých úspěchů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...