Země se může ohřát tolik, až nakonec zamrzne, naznačuje klimatický model

Když bude dostatečně dlouhou dobu na Zemi příliš velké teplo, změní se některé přírodní procesy tak moc, že to povede k rychlému ochlazení planety. Takový je výsledek simulace, kterou provedli kalifornští fyzici.

Země si udržuje stálé klima: výkyvy v jejích teplotách jsou mnohem nižší než u jiných planet. Má spoustu různých mechanismů, jež udržují její klima stabilní. Od doby, kdy vědci před sto lety pochopili díky Svantemu Arrheniovi, že lidská činnost může globální změnu ovlivnit, řeší, jak moc je celý tento systém pevný a jak (ne)snadné je ho vychýlit. Nebo dokonce úplně „rozbít“.

Výzkumníci z kalifornské univerzity v Riverside teď popsali mechanismus, kterým se mohou některé procesy narušit tak moc, že se z globálního oteplování může stát globální ochlazování. Dovedl je k tomu výzkum uhlíkového cyklu, při němž narazili na podceňovanou část, která by podle nich mohla zvrátit klima do doby ledové. Velmi zjednodušeně: jako by se člověk pokoušel vyvětrat v zimě přetopenou domácnost až tak moc, že mu v bytě zamrzne voda.

Jak rozbít termostat

Tradiční názor vědců je, že klima Země se udržuje v rovnováze pomalým, ale spolehlivým přírodním systémem zvětrávání hornin. V tomto systému déšť zachycuje oxid uhličitý (CO2) ze vzduchu, dopadá na odkryté horniny na souši – zejména ty křemičité, jako je žula – a pomalu je rozpouští. Když se tento zachycený CO2 dostane do oceánu spolu s rozpuštěným vápníkem z hornin, spojí se a vytvoří vápencové útesy, které ukládají uhlík na mořském dně na mnoho stovek milionů let.

Svante August Arrhenius (19. února 1859, zámek Vik – 2. října 1927, Stockholm) byl švédský fyzik a chemik, jeden ze zakladatelů fyzikální chemie. V roce 1903 obdržel Nobelovu cenu za chemii za elektrolytickou teorii disociace. V roce 1896 byl první, kdo předpověděl vliv oxidu uhličitého vznikajícího spalováním uhlí na oteplování celé planety. Působil také jako pedagog na Stockholmské univerzitě a rektor Nobelova institutu.

A právě tady se skrývá problém. „Jak se planeta otepluje, horniny zvětrávají rychleji a pohlcují více CO₂, čímž planetu opět ochlazují,“ popsal geolog Andy Ridgwell, autor studie, jež vyšla v odborném časopise Science.

Vědci vycházeli také ze známého paradoxu v minulosti planety: geologické důkazy naznačují, že doby ledové v mládí planety byly tak extrémní, že téměř celý povrch planety byl pokryt sněhem a ledem. Typickým příkladem je doba před 700 miliony lety, kdy se celá Země změnila „v bílou kouli“.

Podle badatelů proto mírná regulace teploty planety nemůže být jediným vysvětlením změn.

Další chybějící část pomyslného puzzle se podle nové studie týká také ukládání uhlíku v oceánu. S rostoucí koncentrací CO₂ v atmosféře a oteplováním planety se do moře dostává více živin, jako je fosfor. Tyto živiny podporují růst planktonu, který při fotosyntéze pohlcuje oxid uhličitý. Když plankton odumře, klesá na dno moře a uhlík si nese s sebou do hlubin, odkud se nedokáže uvolnit zpět do atmosféry.

V teplejším světě s větší aktivitou řas oceány ztrácejí kyslík, což způsobuje recyklaci fosforu namísto jeho ukládání. Vzniká tak zpětná vazba, kdy více živin ve vodě vytváří více planktonu, jehož rozklad odstraňuje ještě více kyslíku a recykluje se více živin. Současně se ukládají obrovská množství uhlíku a Země se ochlazuje.

Tento systém nestabilizuje klima pozvolna, ale naopak rychle dochází k jeho přehřátí a ochlazení Země hluboko pod její počáteční teplotu. V počítačovém modelu studie to dokázalo vyvolat dobu ledovou. A podobně to v modelech vypadalo také u dřívějších ochlazení v historii planety.

Změny mimo horizont lidské civilizace

Toto ochlazování nebude mít žádný dopad na současné klimatické změny, i kdyby model fungoval a klima Země by se při dostatečném oteplení zase samo ochlazovalo. Autoři uvádějí, že vzhledem k tomu, že lidé dnes vypouštějí do atmosféry více oxidu uhličitého, se bude planeta v krátkodobém horizontu dále oteplovat. Model autorů předpovídá, že budou-li emise skleníkových plynů i nadále růst, dojde opravdu k přehřátí systému.

A teprve potom, zcela mimo horizont existence moderních lidí, za desítky tisíc let horka, se Země rychle ochladí. „Teď se musíme soustředit na omezení pokračujícího oteplování. Že se Země nakonec ochladí, i když to bude trvat dlouho, se nestane dostatečně rychle, aby nám to pomohlo v tomto životě, “ dodává Ridgwell.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 31 mminutami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 4 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 7 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 9 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...