Ze stanice v Antarktidě zazněla prosba o pomoc kvůli údajné výhružce smrtí

Z vědeckého týmu z jihoafrické základny Sanae IV v Zemi královny Maud v Antarktidě zazněla prosba o pomoc poté, co jeden z jeho členů údajně vyhrožoval svému kolegovi, že ho zabije. To podle médií vyvolalo strach, protože kvůli malým prostorům stanice a okolnímu nehostinnému prostředí se situace může ještě více vyostřit a může být ohrožena bezpečnost výzkumníků.

Minulý týden jeden z vědců na Sanae IV v e-mailu upozornil na agresivní chování svého kolegy. Autor e-mailu napsal, že tento člověk napadl jiného člena výzkumné mise. Dodal, že agresor je hrozbou pro celou posádku. Prosil proto o okamžitou pomoc.

„Bohužel, jeho chování se zhoršilo do takové míry, že je to hluboce znepokojující. Konkrétně fyzicky napadl X (jméno není uvedeno), což je závažné porušení osobní bezpečnosti a norem na pracovišti,“ stojí v e-mailu, který zveřejnil list South Africa's Sunday Times.

„Navíc vyhrožoval, že zabije X (jméno není uvedeno), což vytváří atmosféru strachu. Obávám se o svou vlastní bezpečnost a neustále přemýšlím, kdy se stanu další obětí,“ napsal autor e-mailu.

Stanice Sanae IV:

Jihoafrický ministr životního prostředí Dion George v reakci uvedl, že bude se členy týmu osobně hovořit, aby vyhodnotil situaci.

„Tento člověk (obviněný člen posádky) se silně nepohodl s lídrem týmu. Situace se vyhrotila a tato osoba ho pak i napadla. Umíte si představit, jaké to je, jsou tam těsné ubikace a lidé trpí ponorkovou nemocí. Může to být velmi nepříjemné,“ vyjádřil se podle The Times k situaci George.

Vědecký tým je složený z odborníků na biologii, geologii, geomorfologii (věda zkoumající tvary, vznik a stáří zemského povrchu) a oceánografii, píše server The Independent. Na základně se věnují monitorování klimatu a geologickému a atmosférickému průzkumu. Okolní podmínky jsou přitom extrémní –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ teplota venku se pohybuje kolem minus 23 stupňů Celsia a vítr fouká rychlostí více než 215 kilometrů za hodinu.

Dostat se k jihoafrické základně, která je od nejjižnějšího cípu Afriky vzdálená asi 2500 kilometrů, zabere přibližně dva týdny. A to pouze za předpokladu, že je dobré počasí. Kvůli ledovým krám a meteorologickým podmínkám je však podle webu The Times pravděpodobné, že skupina vědců zůstane v těchto končinách osamocena nejméně dalších deset měsíců.

Antarktický pokus o vraždu

Případy jako výše uvedený jsou v Antarktidě výjimečné, posádky pro tyto dlouhodobé a náročné mise jsou totiž vybírány podle přísných pravidel. I tak ale občas dojde k fyzickým konfliktům. Naposledy se to stalo roku 2019 na ruské stanici Bellinghausen, která je na ostrově Krále Jiřího u Antarktidy.

Pachatelem byl čtyřiapadesátiletý elektroinženýr Sergej Savickij, který několikrát bodl do hrudi dvaapadesátiletého svářeče Olega Běloguzova. Podle ruských zdrojů k útoku došlo proto, že Běloguzov dlouhodobě prozrazoval Savickému pointy knih z místní knihovny, které chtěl inženýr číst. Jiné zdroje ale uvádějí, že k útoku došlo v jídelně, když si Běloguzov dobíral Savického tím, že mu řekl, že by měl zatančit stole a mohl by si tím přivydělat.

Obě verze se shodují na tom, že Savickij byl v době útoku pravděpodobně pod vlivem alkoholu. Na stanici spolu pracovali asi půl roku a Savickij se zřejmě citově zhroutil. Běloguzov i Savickij měli mezi sebou problémy již několik měsíců. Běloguzov byl poslán do nemocnice v Chile, Savického ruské úřady vyšetřovaly kvůli pokusu o vraždu.

Podobný incident zažila sovětské stanice Vostok roku 1959. Dva její obyvatelé se dostali do sporu nad šachovou partií; muž, který prohrál, zaútočil v amoku na vítěze cepínem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ podle časopisu Canadian Geographic byly od té doby šachy na sovětských stanicích zakázané.

Náhoda, nebo vražda?

Jiný případ se v Antarktidě odehrál v květnu roku 2000. Tehdy se na stanici Amundsen-Scott přitížilo Australanovi Rodneymu Marksovi. Dvaatřicetiletý, do té doby zcela zdravý, astrofyzik se krátce potýkal s nesnesitelnými bolestmi žaludku, silnou horečkou a nevolností. Zemřel hned následující den, 12. května 2000.

Tehdy se předpokládalo, že zemřel přirozenou smrtí. Misi nebylo možné přerušit, jeho tělo proto strávilo šest měsíců v mrazáku na stanici. Teprve pak ho mohli prostudovat lékaři v novozélandském Christchurchi –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zjistili, že vědec zemřel na otravu metanolem. Jak se to stalo, zda to byla náhoda, nebo dokonaná vražda, se nikdy nepodařilo zjistit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...