Znečištění plastem představuje „vážné, rostoucí a nedostatečně uznávané nebezpečí“ pro zdraví, které stojí svět nejméně 1,5 bilionu dolarů ročně, varovali odborníci v rozsáhlé studii, která vyšla na začátku srpna v odborném časopisu The Lancet.
Tento týden probíhají v Ženevě jednání, která mají za cíl uzavřít první světovou smlouvu o snížení odpadů z plastů. Vyjednávači se budou moci opřít o nový přehled důkazů, které ukazují, jak moc velkým problémem se umělé hmoty pro lidstvo staly.
„Plasty způsobují nemoci a úmrtí od kojeneckého věku až po stáří a jsou zodpovědné za ekonomické ztráty související se zdravím přesahující 1,5 bilionu dolarů ročně,“ uvádí se v přehledu v lékařském časopise The Lancet. Tato zpráva přirovnává plasty ke znečištění ovzduší nebo olovu, ale současně uvádí, že jejich dopad na zdraví se dá zmírnit pomocí zákonů a správně nastavených pravidel a norem.
Odborníci vyzvali v této zprávě delegáty téměř 180 zemí, kteří se sešli v Ženevě, aby se po předchozích neúspěšných pokusech konečně dohodli na smlouvě, která by mohla problém všudypřítomných umělých hmot alespoň částečně řešit.
Lékař a výzkumník z Boston College ve Spojených státech Philip Landrigan varoval, že znečištěním plasty jsou nejvíce postiženi zranitelní lidé, zejména děti. „Je naší povinností na to reagovat,“ uvedl v prohlášení. „Pro ty, kdo se sejdou v Ženevě: přijměte prosím výzvu a příležitost najít společný základ, který umožní smysluplnou a účinnou mezinárodní spolupráci v reakci na tuto globální krizi.“
Viditelná i neviditelná hrozba
Vědci také varovali před drobnými kousky plastů zvanými mikroplasty, které byly nalezeny v celé přírodě – a v lidských tělech. Úplný vliv mikroplastů na zdraví sice ještě není detailně známý, ale vědci bijí na poplach ohledně možného dopadu těchto všudypřítomných plastů.
Podle zprávy se množství plastů vyprodukovaných na světě zvýšilo ze dvou milionů tun v roce 1950 na 475 milionů tun v roce 2022. Předpokládá se, že do roku 2060 se toto číslo ztrojnásobí. Přesto se v současnosti recykluje méně než deset procent všech plastů, dodává zpráva.
Landrigan uvedl, že světová plastová „krize“ souvisí s krizí klimatu. Plasty se totiž vyrábějí z fosilních paliv. „Není možné podcenit rozsah jak klimatické, tak plastové krize,“ podotkl Landrigan. „Obojí dnes způsobuje nemoci, smrt a postižení desítek tisíc lidí a tyto škody budou v příštích letech ještě závažnější, protože planeta se stále otepluje a produkce plastů se stále zvyšuje,“ doplnil.
