Zaveďme středoevropský čas, bude nám lépe, ujišťují čeští vědci

Česká republika musí do dubna příštího roku rozhodnout, jestli trvale zavede letní, nebo zimní čas. Debata vědců se zákonodárci na ministerstvu dopravy skončila jasným závěrem: nejlepší je přirozený, tedy středoevropský čas označovaný jako zimní.

Letní čas je ještě horší než zůstat u střídání. Nejzdravější a přirozenou variantou je trvalé zavedení středoevropského času, nesprávně označovaného jako „zimní čas“, zaznělo na semináři, jehož se účastnili čeští i evropští zákonodárci, zástupci profesních svazů a komor, odborných institucí a zejména vědci z Akademie věd České republiky. Ti přednesli výsledky svých dlouholetých studií.

„Volba je jednoznačná, vlastně nechápu, proč se o tom diskutuje a proč už dávno nemáme na hodinkách standardní středoevropský čas. Posouvání je totiž škodlivý relikt z minulosti,“ uvedl na semináři senátor Jiří Dušek, který je astronom a astrofyzik.

Česko střídáním času ušetří 50 milionů

Návrh na zrušení střídání zimního a letního času na jaře podpořil Evropský parlament. Opatření by mělo začít platit v roce 2021, do té doby se ale musí členské země shodnout na času, který bude platit trvale. Rozdílný čas v jednotlivých státech Unie by kromě komplikací v dopravě například ohrozil fungování jednotného trhu. 

Vědci odhadují, že přímo v České republice se díky letnímu času uspoří 0,058 procenta energie, tedy 36 tisíc MWh, což znamená asi 50 milionů korun.

Střídání času: v modrých zemích se používá, ve žlutých bylo zrušeno a v červených se nepoužívalo nikdy
Zdroj: ČT24

Odborné studie také ukazují, že pro člověka je ideální maximální možnou dobu pobývat na denním světle. Pro kvalitu lidského života je pak zásadní takzvané intenzivní, ranní světlo, které „seřizuje“ centrální hodiny v organismu a reguluje tak všechny ostatní „hodiny“ v lidských orgánech, jako jsou játra, srdce, plíce nebo slinivka.

Pokud bychom po celý rok zůstali u letního času, v zimních dnech bychom ranní pobyt ve tmě ještě prodloužili. To by vedlo k nespavosti významné části našich obyvatel, pozorovali bychom dopad na psychiku člověka, narušení metabolismu, včetně obezity, zřejmě i zvýšeného rizika některých nádorových onemocnění, varovali vědci při debatě. Podle Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd by trvalé zavedení letního času bylo horší než stávající střídání.

Jediný správný čas je tedy podle závěrů semináře ten přírodní, tedy standardní středoevropský čas, kdy je den symetrický a Slunce v poledne nejvýš nad obzorem.

„Chci věřit, že debata dala konečně jasně najevo, že nemáme příliš prostoru pro lavírování a je na čase, abychom o tak jasné otázce definitivně rozhodli. Mrzí mě, že se na celoevropské úrovni plácáme v administrativních a právních diskusích a přitom rozhodnutí je tak snadné,“ uzavřel Jiří Dušek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 15 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.