Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.

Dosud nejvyšší červencové teploty byly zaznamenány především v zemích Sahelu, Latinské Ameriky a Evropy, konkrétně ve Francii, ve Španělsku a Británii. Rekordní červenec zažily podle agentury oblasti, kde žije na 900 milionů lidí.

Průměrná teplota v západní Evropě za červen a červenec činila 21,62 stupně Celsia. Překonala tak dosavadní maximum z roku 2022. Průměrná teplota povrchu moře mimo polární oblasti v červenci vystoupala na 20,96 stupně Celsia, čímž překonala předchozí rekord z roku 2023. To znamená, že v západní Evropě tyto teploty byly o 2,79 stupně vyšší, než je dlouhodobý průměr.

Sucho bylo v červenci výrazné zejména ve Francii, Španělsku, Rakousku a Maďarsku, ale také v Británii, Irsku a části Islandu. Hladiny a průtoky řek, zvláště Seiny, Rýna a Dunaje, byly neobvykle nízké, což zasáhlo například dopravu, zavlažování a výrobu energie. Horké a suché podmínky zároveň přispěly k rozsáhlým požárům. Francie a Španělsko se letos potýkají s jedněmi z nejhorších požárů za poslední desetiletí.

Rekordní – tedy v dějinách měření nejvyšší – teploty vědci zaznamenali také u povrchové vody oceánů. To má dopady na celou řadu dalších jevů – chlazení přímořských jaderných elektráren, bujení sinic, horší podmínky pro ekosystémy, ale i nesnadné ochlazování lidí v přímořských oblastech.

Čím vyšší teploty vody, tím nasycenější je vzduch vodní parou a tím více energie moře a oceány mají – což pak může zvyšovat pravděpodobnost extrémních jevů, jakou jsou silné bouře.

Vliv El Niño cítí hlavně Tichý oceán

K vysokým teplotám ve světě (nikoliv v Evropě) přispívá silný klimatický jev El Niño. Je to přirozený klimatický jev spojený s neobvyklým oteplením povrchových vod v tropické části Tichého oceánu. Ovlivňuje proudění vzduchu a srážky po celém světě a může způsobovat extrémní vedra, sucha, ale i silné deště. Zároveň může přispívat k oteplování planety. Právě vliv tohoto jevu na povrchovou teplotu oceánů je zásadní.

Červenec 2026 byl již třetím měsícem v řadě, kdy západní Evropu postihla mimořádná vedra, kvůli čemuž celková průměrná teplota za červen a červenec dosáhla nového rekordu pro tento region. Přetrvávající tlakové výše zadržovaly teplo nad západní Evropou a extrémní teploty navíc ještě zhoršily rozsáhlé sucho. Jak půda vysychá, ztrácí schopnost přirozeného ochlazování, což umožňuje snadnější hromadění tepla. Jedná se o jasný příklad toho, jak změna klimatu zesiluje teplotní extrémy, přičemž teplo a sucho se navzájem stále více posilují.
Samantha Burgessová, Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí

Celosvětově byl letošní červenec podle služby Copernicus druhým nejteplejším za dobu měření, společně s červencem 2024. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu dosáhla 16,9 stupně Celsia, což bylo 1,47 stupně nad průměrem z předindustriálního období let 1850 až 1900. Letošní rok je zatím podle dostupných údajů třetím nejteplejším za dobu měření, po letech 2024 a 2025. Posledních jedenáct let je zároveň nejteplejších za dobu měření.

Planeta se tak stále více blíží k symbolické hranici oteplení 1,5 stupně, kterou se lidstvo zavázalo snažit nepřekročit v Pařížské dohodě. Podle realistických scénářů se do konce století planeta průměrně oteplí o 2,6 stupně Celsia – Evropa se přitom otepluje přibližně dvakrát rychleji než zbytek planety.

Copernicus při sledování klimatu využívá miliardy měření ze satelitů a meteorologických stanic na pevnině i na moři. Jeho databáze sahá do roku 1940.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 15 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.