Rybáři a vědci byli znepokojeni, když v roce 2022 zmizely z Beringova moře poblíž Aljašky miliardy krabů. Vědci nyní vysvětlili, že to nebylo nadměrným rybolovem. Pravděpodobnou příčinou podle nich byla nezvykle teplá voda, která způsobila, že se metabolismus krabů zrychlil, a kvůli nedostatku potravy vyhladověli. Jejich úhyn je však zřejmě jen jedním z důsledků masivního přechodu, který se v regionu odehrává, uvedli vědci v nové studii. Části Beringova moře se podle výzkumu kvůli oteplování stávají méně arktickými.
Výzkum amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) zjistil, že teplejší podmínky bez ledu v jihovýchodní části Beringova moře – tedy takové, jaké panují v subarktických oblastech – jsou nyní zhruba 200krát pravděpodobnější než před dobou, kdy lidé začali spalovat fosilní paliva a uvolňovat emise, které oteplují planetu.
Studie zdůrazňuje, „jak moc se tento ekosystém Beringova moře již změnil oproti tomu, jaký byl, a to i během života jednoho rybáře lovícího sněžné kraby,“ řekl hlavní autor studie Michael Litzow. Podle něj to také naznačuje, že „bychom měli očekávat ještě mnoho (velmi teplých) let“, zatímco skutečně arktických podmínek – chladných, ledových, zrádných – bude jen málo.
Sněžným krabům, studenovodním arktickým druhům, se daří v drtivé většině v oblastech, kde je teplota vody nižší než dva stupně Celsia, ačkoli mohou fungovat ve vodách až do dvanácti stupňů Celsia.
Vlna mořských veder v letech 2018 a 2019 byla pro kraby obzvláště smrtící. Teplejší voda způsobila, že se metabolismus krabů zrychlil, ale nebyl pro ně dostatek potravy. Miliardy krabů nakonec uhynuly hlady, což v následujících letech zničilo aljašský rybářský průmysl.
Teprve předehra
Úbytek krabů na Aljašce signalizuje širší změny ekosystému v Arktidě, protože oceány se oteplují a mořský led mizí. Oceán kolem Aljašky se nyní stává nehostinným pro několik mořských druhů, včetně kraba kamčatského a lachtanů, tvrdí odborníci. Teplejší Beringovo moře také přináší nové druhy a ohrožuje ty, které dlouho žily v jeho studených vodách, jako je krab sněžný.
Za normálních okolností existuje v oceánu teplotní bariéra, která brání druhům, jako je treska velkohlavá, dostat se do extrémně chladného prostředí, kde žijí krabi. Během vlny veder v letech 2018 až 2019 se však tyto ryby do těchto vod, teplejších než obvykle, dostaly a sežraly část toho, co zbylo z populace krabů sněžných.
Arktická oblast se podle vědců otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek planety. Litzow označil to, co se děje v Beringově moři, za „předehru“ toho, co přijde. „Všichni si musíme uvědomit dopady klimatických změn,“ řekl. „Věnujeme tomu velkou pozornost z dobrého důvodu – protože na nich závisí živobytí lidí,“ dodal.
