Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.

Ničitelem včelstev je podle očekávání parazitický roztoč Varroa destructor neboli kleštík včelí. Ten u užitečného hmyzu způsobuje nemoc známou jako varoáza, která může být bez zásahu lidí smrtelná pro celý úl.

Jenže stejný parazit navíc může na včely přenést další nebezpečnou chorobu: virus deformovaných křídel. A právě ten teď američtí entomologové u nemocných včel identifikovali. A to stále není ta nejhorší zpráva nové studie expertů ze Zemědělské výzkumné služby amerického ministerstva zemědělství (USDA-ARS).

Tou je, že roztoči si podle všeho začínají vyvíjet rezistenci proti amitrazu, což je nejčastější chemický prostředek, který se k ochraně včelstev před kleštíkem používá. Ve své zprávě teď vědci volají po rychlém vývoji nových strategií v boji proti nebezpečnému parazitovi.

„Naše potraviny získáváme díky práci našich opylovačů,“ zdůraznil úřadující správce ARS Joon Park. „Vědci z USDA pokračují ve výzkumu hlavních stresorů a nových strategií léčby parazitů, které pomohou snížit dopady, jaké pro zemědělce představují roztoči ve včelstvech.“

Krize přírody i úřadů

V lednu 2025 začali v USA včelaři hlásit závažné ztráty ve svých provozech. S tím, jak přicházela stále nová čísla z dalších a dalších států, získával obraz zkázy přesnější obrysy. Podle aktuálních dat došlo v USA ke ztrátě více než šedesáti procent komerčních včelstev, což představuje asi 1,7 milionu včelstev, a odhadované finanční dopady činí přes 600 milionů dolarů.

Problém ještě zhoršilo, že vědci nedokázali získat data včas: ještě v dubnu, kdy už se mluvilo o „apokalyptických dopadech“, se například ztráty odhadovaly na necelou čtvrtinu současné sumy. Proč letos věda selhala?

Příčinou jsou škrty spojené s úsporami, které od začátku roku zavádí administrativa prezidenta Donalda Trumpa. První vzorky letos odebrala Laboratoř pro výzkum včel při Zemědělské výzkumné službě Ministerstva zemědělství USA v Beltsville ve státě Maryland, ale vzhledem ke snižování počtu zaměstnanců ve státní správě a vysokým nákladům spojeným s testováním nebyla sběr schopná dokončit. Úkol předala Cornellově univerzitě.

„V laboratořích Zemědělské služby došlo ke škrtům, takže výsledky těchto pesticidů prostě nemohou rychle zpracovat. A zároveň je to pro ně velmi nákladné,“ potvrdila vysoká škola, která se ale také potýká s omezením peněz ze státních zdrojů. S financováním projektu nakonec musel vypomoci anonymní soukromý dárce.

Zpráva o stavu amerických včelstev

Z výsledků nové analýzy, na níž pracovala laboratoř USDA-ARS v Beltsville, vyplývá, že včely byly postižené výše uvedeným virem, čemuž odpovídají i pozorované změny krátce před jejich smrtí.

„Viry jsou pravděpodobnou příčinou smrti včelstev, tyto výsledky ale nevylučují ani význam dalších dlouhodobě známých problémů spojených se včelami medonosnými,“ konstatovala vedoucí výzkumu Judy Chenová.

Výzkumníci budou pokračovat v testování včel a jejich včelstev na další známé stresory a určí nejlepší způsob, jak tyto stresory, infekci roztoči a následné ztráty včelstev zmírnit. Svou pozornost zaměří zejména na potenciální odolnost parazitů vůči chemickým prostředkům určeným na jejich kontrolu. Vznikající rezistence se může u tohoto rychle se množícího druhu roztočů projevit velmi dynamicky, takže je zapotřebí reagovat stejně rychle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 1 hhodinou

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 2 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 19 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 21 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 23 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026
Načítání...