Webbův dalekohled zachytil v detailu Neptunovy prstence i měsíce

Webbův vesmírný dalekohled se tentokrát nedíval na vzdálené galaxie, ale zaměřil svou pozornost na Sluneční soustavu. A pořídil svůj první snímek planety Neptun – jedná se o nejjasnější pohled na prstence této zvláštní planety za posledních více než třicet let.

Nový snímek pořízený kamerou pro blízkou infračervenou oblast (NIRCam) nabídl astronomům velmi ostrý pohled na dynamické prstence planety. Na snímcích z Webba jsou ale také dobře vidět slabší prachové pásy Neptunu. 

Že má tato planeta prstence, se ví už od šedesátých let dvacátého století, ale definitivní potvrzení jejich existence přinesla až sonda Voyager 2, která pomohla objevit tři prstence okolo Neptunu. Jsou velmi nevýrazné a tenké a podobně jako u Jupiteru a Saturnu jsou značně tmavé. Jejich složení je zatím neznámé, ale data z Webbova teleskopu by mohla pomoci přijít na to, z čeho jsou a jak vznikly.

  • Nejvzdálenější a nejvýznamnější prstenec (pojmenovaný Adams) je zvláštní tím, že tvoří asi tři výraznější oblouky, poblíž kterých je nejvíc hmoty. Tato zhuštění mají i vlastní pojmenování: Volnost, Rovnost a Bratrství. Po prstenci Adams následuje bezejmenný prstenec se stejnou oběžnou drahou, jako má měsíc Galatea. Za ním je Leverrier s vnějším protažením v podobě Lassella a Araga a nejblíže planetě se nachází tenký, ale široký prstenec Galle.

Proč je planeta tak temná

Metan, který se nachází na Neptunu, velmi intenzivně pohlcuje světlo, takže planeta vypadá velmi tmavá i na vlnových délkách (0,6 až 5 mikronů), které využívá Webb. Jedinou výjimkou jsou místa, kde se vyskytují oblaka ve vysokých výškách. Taková metanovo-ledová mračna jsou nápadná jako jasné pruhy a skvrny, které odrážejí sluneční světlo dříve, než je pohlceno metanem.

Webbovu teleskopu se povedlo zachytit i sedm ze čtrnácti známých Neptunových měsíců. Na tomto snímku je dominantní nikoliv Neptun, ale velmi jasný světelný bod; nejedná se ale o hvězdu, nýbrž o Neptunův měsíc Triton.

Triton a Neptun
Zdroj: ESA

Triton, pokrytý zmrzlým leskem kondenzovaného dusíku, odráží v průměru 70 % slunečního světla, které na něj dopadá. Triton obíhá kolem Neptunu po bizarní zpětné (retrográdní) dráze, což vedlo astronomy ke spekulacím, že tento měsíc je ve skutečnosti objektem Kuiperova pásu, který byl gravitačně zachycen Neptunem.

Další Webbovy studie Tritonu i Neptunu jsou plánovány na příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
8. 6. 2026
Načítání...