Výtrysk z černé díry rozbil masivní kosmický objekt, popsala NASA

Americký vesmírný dalekohled Chandra zaznamenal pozoruhodnou srážku kosmických rozměrů. Částice a energie ve výtrysku z černé díry se střetly s masivním vesmírným objektem, který narušily.

Černé díry nejsou žádní samotáři. Naopak, velmi aktivně reagují se svým okolím, formují kolem sebe masivní akreční disky hmoty, kterou k sobě přitahují. A občas se zbaví přebytečné energie, když vyšlou obří výtrysk částic a energie.

Výraz „obří“ nepřehání. Spíš je důkazem toho, jak málo výstižné jsou výrazy lidského jazyka pro tyto kosmické jevy. Například letos v září skupina astronomů popsala výtrysk z černé díry, který je 140krát větší než Mléčná dráha.

Díky kosmickému rentgenovému dalekohledu Chandra, který provozuje americká vesmírná agentura NASA, nyní astronomové pozorovali, co se stane, když takový výtrysk něco zasáhne. Přístroj, který vynesl na oběžnou dráhu na konci dvacátého století raketoplán Columbia, sleduje silné zdroje rentgenového záření, a vidí tedy i tyto mohutné zdroje energie.

Černá díra leží v galaxii Centaurus A asi dvanáct milionů světelných let od Země. Výtrysk energie z ní má délku třicet tisíc světelných let. Astronomové sledovali důsledek toho, jak narazil na kosmický objekt označený jako C4. Ten je vůbec nejvzdálenějším objektem, jaký tento dalekohled pozoroval.

Srážka kosmických rozměrů

Tato kosmická struktura neznámého složení vyzařuje spoustu rentgenového záření a je zásahem z černé díry znatelně deformovaná. Na pohled připomíná holubici s roztaženými křídly, přičemž „perutě“ mají rozpětí asi sedm set světelných let. Pro srovnání: Proxima Centauri, Slunci nejbližší hvězda, je vzdálená asi čtyři světelné roky.

„Není to poprvé, co astronomové viděli výtrysk černé díry narazit do jiných objektů,“ uvedla NASA. „Existuje několik dalších příkladů, kdy se zřejmě střetnul s nějakými objekty – pravděpodobně masivními hvězdami nebo plynnými mračny. C4 se však od nich odlišuje tím, že v rentgenovém záření má tvar písmene V, zatímco ostatní překážky na dráze výtrysku vytvářejí na rentgenovém snímku eliptické skvrny. Chandra je jedinou rentgenovou observatoří, která je schopna tento rys pozorovat.“

Astronomové se teď snaží zjistit, proč má C4 po kontaktu s výtryskem tento odlišný vzhled.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...