Vrtulníček Ingenuity na Marsu vzlétl i přistál. NASA slaví úspěch

Vesmírné agentuře NASA se podařilo vzletět s helikoptérou Ingenuity na Marsu. Jde o historicky první kontrolovaný let na cizím vesmírném tělese.

Malá helikoptéra měla původně vzlétnout už ke konci minulého týdne, vědci však narazili na softwarový problém, který zpozdil startovací sekvenci, uvedla vesmírná agentura ve svém vyjádření.

První video letu vrtulníku pořízené ze sondy Perseverance:

Ingenuity dorazila na povrch rudé planety v únoru jako součást průzkumného roveru Perseverance. Od něj se následně oddělila a strávila úspěšně svou první samostatnou noc na povrchu Marsu, jež ukázala, že je helikoptéra schopna autonomního provozu v místních nelítostných podmínkách, kdy v noci klesá teplota až k minus 90 stupňům Celsia.

Vědci se proto začali sérií testů připravovat na první kontrolovaný let objektu těžšího než vzduch na cizím vesmírném tělese. Narazili však na softwarový problém, který řídicí jednotce Ingenuity nedovolil přepnout stroj do „letového módu“ a zahájit vysokorychlostní test rotorů, který je před ostrým startem stroje nutný.

NASA proto navrhla dvě možná řešení. Prvním bylo mírné přizpůsobení načasování jednotlivých příkazů, které Ingenuity provádí. Druhým pak byla úprava a kompletní reinstalace řídicího softwaru helikoptéry. Ten je ale mnohokrát odzkoušený v posledních dvou letech jak na Zemi, tak na Marsu. Zasahovat do něj krátce před ostrým letem je proto podle vědců riskantní, celý proces by byl navíc zdlouhavější. Druhou možnost inženýři proto zavrhli a rozhodli se pro první způsob. Pomocí něj se jim v pátek už podařilo spustit a úspěšně provést vysokorychlostní test rotorů.

Marsovský vrtulník

Ingenuity má velmi lehkou konstrukci vážící 1,8 kilogramu a dvojici karbonových rotorů, které se točí proti sobě. Létání ve velmi řídké atmosféře Marsu je o mnoho náročnější než na Zemi, vrtule tak musí vyvinout asi 2400 otáček za minutu, což je mnohonásobně více než pozemské helikoptéry.

Ingenuity nenese žádné vědecké přístroje, jejím úkolem je pouze vyzkoušet možnosti letů na mimozemských tělesech pro případné využití v budoucích průzkumných programech. NASA již například schválila misi nazvanou Dragonfly, jejímž cílem je s použitím létajícího stroje prozkoumat povrch Titanu, jednoho z měsíců Saturnu. Plánována je někdy v příští dekádě.

NASA už dříve prohlásila, že by případný úspěšný let stroje považovala za milník srovnatelný s prvním letem objektu těžšího než vzduch na Zemi, který roku 1903 předvedli bratři Wrightové. Oznámila také, že Ingenuity s sebou na Mars dopravila malý útržek z plachty jejich průkopnického letadla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 12 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
včera v 09:00

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.