Vědci zrekonstruovali parfém mumifikované egyptské šlechtičny

Vědeckému týmu se podařilo s pomocí expertek na vůně oživit ty, které se nesly hrobkou jedné ze starověkých šlechtičen z doby, kdy Egypt vládl světu. Výzkum zároveň ukázal, jak propracovaný byl mezikontinentální obchod této říše.

Roku 1922 otevřel britský archeolog Howard Carter hrobku faraona Tutanchamona a nesmazatelně se zapsal do učebnic. Jenže než tento slavný nález učinil, prozkoumal spoustu jiných hrobek, které tak ohromné poklady neobsahovaly. Vědě ale významně pomáhají poznat život ve starém Egyptě.

Do hrobky KV42 v Údolí králů vstoupil Carter v roce 1900. Nacházely se v ní ostatky šlechtičny jménem Senetnay, která zemřela přibližně kolem roku 1450 před naším letopočtem. Vědcům se teď podařilo po detailní analýze odhalit něco velmi nehmatatelného: vůni, která se použila při Senetnayině mumifikaci. Popsali to v odborném žurnálu Scientific Reports

Vůně dávno zmizelého světa

„Použili jsme tři varianty chromatografických a hmotnostně spektrometrických technik, které fungují tak, že rozkládají vzorky na jednotlivé molekuly. Konkrétní látky mají různé sestavy molekul. Na základě těchto charakteristických sloučenin a porovnáním se známými referenčními materiály jsme identifikovali jednotlivé složky,“ vysvětlují autoři výzkumu.

Po Carterových vykopávkách se dvě nádoby, nazývané kanopy, z hrobky dostaly do Německa. V roce 2020 proto výzkumníci oslovili Muzeum Augusta Kestnera v Hannoveru s žádostí o možnost analyzovat je novými metodami.

Kanopy vyrobené z vápence sloužily k uchovávání mumifikovaných orgánů staroegyptské elity. Jenže nějakým záhadným způsobem se tyto orgány šlechtičny z nádob ztratily – z orgánů zůstaly jen zbytečky na dně kanop. I to ale stačilo, aby se pomocí moderních metod podařilo původní obsah rekonstruovat.

Recept na vůni

„Naše analýza odhalila, že balzámy používané ke konzervaci Senetnayiných orgánů obsahovaly směs včelího vosku, rostlinného oleje, tuků, živice, neidentifikované balzamické látky a pryskyřice ze stromů z čeledi borovicovitých, nejspíše modřínu.“

Jedna z dalších látek, která balzám tvořila, byla buď pryskyřice zvaná dammar, vyskytující se v jehličnatých a tvrdých stromech v jihovýchodní a východní Asii, nebo pryskyřice ze stromu jménem řečík terebintový.

Výsledky jsou podle autorů nesmírně zajímavé. Tyto balzámy jsou totiž zdaleka nejbohatší a nejkomplexnější, jaké kdy byly z tohoto raného období egyptských dějin identifikovány. „Je jasné, že na výrobu těchto balzámů bylo vynaloženo velké úsilí. To naznačuje, že Senetnay, která byla chůvou budoucího faraona Amenhotepa II., byla ve své době významnou osobností,“ vysvětlují autoři.

Jejich výsledky také poskytují další důkaz o tom, že staří Egypťané jezdili pro přísady do mumifikačních balzámů velmi daleko a využívali rozsáhlých obchodních sítí, které sahaly i do oblastí mimo jejich říši. Vzhledem k tomu, že stromy z čeledi borovicovitých v Egyptě nerostou, musela případná modřínová pryskyřice pocházet odjinud, nejspíše až ze vzdálené střední Evropy. Pozoruhodná je i dammarská pryskyřice, která se zase vyskytuje až v jihovýchodní Asii.

Ví se, že se tato látka v Egyptě používala. Nedávná analýza balzámů z lokality Sakkára identifikovala dammar v pozdějším balzámu datovaném do prvního tisíciletí před naším letopočtem. Pokud se přítomnost této pryskyřice potvrdí i v Senetnayině případě, bude to znamenat, že starověcí Egypťané měli k této jihovýchodoasijské pryskyřici přístup zřejmě prostřednictvím dálkového obchodu, a to téměř o tisíciletí dříve, než se dosud předpokládalo.

Nahrávám video
Němečtí vědci rekonstruovali balzamovací mast ze starého Egypta
Zdroj: ČT24

Starověká vůně

Senetnayin balzám by provoněl nejen její ostatky, ale také dílnu, v níž byl vyroben, a také průběh pohřebního obřadu, tvrdí autoři. Provoněl by vzduch borovicí, vanilkou a dalšími exotickými tóny. Vanilková vůně pochází ze sloučeniny zvané kumarin a z kyseliny vanilkové.

Jak ale balzám voněl doopravdy? Autoři studie se spojili se dvěma expertkami na vůně – designérkou parfémů Carole Calvezovou a smyslovou muzeoložkou Sofií Collette Ehrichovou, aby ztracenou vůni z hrobky egyptské ženy znovu oživily. A tvrdí, že se jim to podařilo. Výsledky představí v říjnu v Moesgaardském muzeu v Dánsku jako součást jeho nové expozice: Egypt – posedlý životem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...