Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Nahrávám video

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.

Vědci vyseli na pokusném poli v Olomouci dvě geneticky upravené linie ječmene vytvořené pomocí molekulárních nůžek CRISPR. Experiment je jedním z prvních svého druhu nejen v českém, ale i evropském rostlinném výzkumu.

Polní pokus se uskutečňuje na ploše nepřesahující sto metrů čtverečních a může trvat až deset let. Podléhá přísným pravidlům biologické bezpečnosti včetně izolace porostu, oplocení a dlouhodobého monitoringu vlivu na okolní prostředí.

Cílem polního pokusu je zjistit, jak se tyto genetické změny projeví v běžném prostředí mimo laboratoř. Výsledky by měly vědcům pomoci hlavně při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu. Expertní odhady totiž říkají, že ve střední Evropě dojde kvůli suchu a vyšším teplotám k poklesu sklizeného množství obilnin. Možnou cestou, jak tomu předejít, je začít v tuzemsku pěstovat jiné rostliny, anebo ty stávající upravit tak, aby změnu zvládly.

Nahrávám video

Detaily experimentu

Testované rostliny vycházejí z modelové odrůdy jarního ječmene Golden Promise a byly upraveny mutací jediného genu VRN1. Změna ovlivňuje reakci rostliny na chlad a načasování kvetení. „Dosud se tyto genetické linie pěstovaly pouze v kontrolovaných podmínkách růstových komor a skleníků, proto je jejich chování na poli zásadní pro ověření efektu úprav. Polní prostředí nelze v laboratoři napodobit,“ vysvětluje Jan Šafář z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

První linie byla upravena tak, aby vědci zjistili vliv genu VRN1 na vývoj klasu. „Jakou strukturu bude mít klas, je zásadní nejen pro výnos a stabilitu produkce. U jarního ječmene, který je významnou surovinou pro výrobu sladu a piva, hraje roli i samotné vzcházení porostů, které v posledních letech stále častěji ohrožuje rychlý nástup jarního sucha,“ doplňuje Šafář.

Pole s vysetým experimentálním ječmenem
Zdroj: Ústav experimentální botaniky Akademie věd České republiky

Druhá linie přezdívaná „nesmrtelný ječmen“ vykazuje výrazně neobvyklé chování, které vědci dosud u ječmene nepozorovali. Rostliny totiž nevstupují standardně do fáze kvetení a netvoří semena. Místo toho pokračují v růstu a vytvářejí nové výhony. V laboratorních podmínkách tak dosahují výrazně delší životnosti než běžný ječmen. To podle vědců otevírá možnost budoucího šlechtění obilnin, které by nebylo nutné každoročně znovu vysévat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...