Vědci vytvořili červí díru, zatím jako simulaci v kvantovém počítači

Cestování červími dírami je jedním ze základních pilířů sci-fi příběhů. Zkratka prostorem, která propojuje dvě místa na opačném konci vesmíru, je snadnou cestou, jak čtenářům a divákům nabídnout velkolepou podívanou na nejvzdálenější galaxie, mlhoviny nebo planety. Mezinárodní vědecký tým teď oznámil, že dokázal tento jev vymodelovat v pokročilém kvantovém počítači.

Vědci oznámili, že v kvantovém počítači simulovali dvě miniaturní černé díry a přenesli mezi nimi zprávu prostřednictvím něčeho, co se chová a vypadá jako tunel v časoprostoru. 

Výsledky, jak je pro kvantové záležitosti typické, nedávají moc smysl –⁠ pokud se člověk pokusí chápat je podle toho, jak funguje běžný svět na nekvantové úrovni. Fyzika už ale dlouho ví, že pokud se dívá na kvantové jevy, platí jen málo pravidel, na něž jsme zvyklí. Autoři studie tvrdí, že při jejich experimentu vznikla průchozí červí díra, ale že přitom současně nedošlo k fyzickému narušení časoprostoru. Výsledky zveřejnili tento týden ve vědeckém časopise Nature.

Jako by červotoč vrtal kosmem

Červí díra je přitom podle definice právě trhlinou v prostoru a čase. Tento tunel mezi dvěma vzdálenými oblastmi ve vesmíru vědci označují jako Einstein-Rosenův most. Název pochází od dvou fyziků, kteří je jako první teoreticky popsali. Byli to Albert Einstein a Nathan Rosen. Ti ale ještě nepoužili tento pojem, vymyslel ho až fyzik John Wheeler v padesátých letech 20. století.

Schéma červí díry
Zdroj: Wikimedia Commons

„Vypadá to jako kachna, chodí to jako kachna, kváká to jako kachna. A přesně tohle máme. Něco, co z hlediska vlastností, na které se díváme, vypadá jako červí díra,“ řekl pro deník Guardian spoluautor studie, fyzik Joseph Lykken z Fermilabu.

Nejde ovšem o „klasickou“ červí díru, jak ji popisují sci-fi romány nebo předpovídají Einstein a Rosen. Podle vědců je to jakýsi „novorozenec mezi červími dírami“. Jedna ze spoluautorek pokusu, fyzička z Caltechu Maria Spiropuluová, doufá, že to není všechno. Věří, že se jim podaří nechat objekt dozrát a vznikne tak přinejmenším „batolecí červí díra“, a možná dokonce jednou i zcela „dospělá“.

Model blízký realitě

Nejde o fyzickou červí díru, ale jen o její model, opakují autoři výzkumu. Vznikl v kvantovém zařízení společnosti Google zvaném Sycamore quantum processor. Tento model je ale tak blízký realitě, jak je to jen možné. Daniel Harlow z MIT řekl deníku New York Times, že experiment byl založen na modelování, které bylo tak jednoduché, že mohlo být stejně dobře studováno pomocí tužky a papíru.

„Řekl bych, že nás to o kvantové gravitaci nenaučí nic, co bychom už nevěděli,“ uvedl Harlow. „Na druhou stranu si myslím, že je to vzrušující jako technický úspěch, protože dokud nedokážeme ani tohle (a zatím jsme to nedokázali), pak by simulace zajímavějších teorií kvantové gravitace byla určitě úplně mimo naše schopnosti.“

Sami autoři studie varovali před uspěchaným nadšením. K tomu, aby vědci dokázali takovým portálem poslat lidi nebo jiné živé bytosti, je podle nich ještě daleko. „Lidé už za mnou chodí a ptají se mě: Můžete do červí díry poslat svého psa? Takže: Ne,“ řekla Spiropuluová novinářům během videokonference.

K čemu to je?

„Význam tohoto typu experimentu spočívá v tom, že gravitační perspektiva nám poskytuje jednoduchý způsob, jak pochopit jinak záhadný kvantový jev s mnoha částicemi,“ zkouší vysvětlit složitý fenomén profesor John Preskill z Caltechu. „Na tomto novém experimentu mi připadá zajímavé, že se jim pomocí strojového učení podařilo vytvořit systém dostatečně jednoduchý na to, aby se dal simulovat na existujícím kvantovém počítači, a přitom zachovat rozumné zjednodušení toho, co nám ukazuje teorie.“

„Vztah mezi kvantovým provázáním, časoprostorem a kvantovou gravitací je jednou z nejdůležitějších otázek fundamentální fyziky a aktivní oblastí teoretického výzkumu,“ dodává Spiropuluová. „Jsme nadšeni, že jsme mohli udělat tento malý krok k testování těchto myšlenek na kvantovém počítači. A budeme v tom pokračovat.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 5 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 5 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 6 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 7 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
včera v 15:11

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
včera v 10:05

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
včera v 09:37

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.