Vědci rozluštili netopýří odolnost vůči rakovině, je to první krok k využití v léčbě

Pátrání po lécích vede vědce stále častěji ke studiu toho, jak se proti nemocem brání zvířata. Když se před několika lety prokázalo, že netopýři prakticky neonemocní rakovinou, upřela řada výzkumníků své síly k pochopení, jak je to možné a zda by se toho nedalo nějak využít.

Že netopýři skvěle odolávají všem známým virům, se dobře ví už řadu let. Teprve nedávno ale vědci vysvětlili, jak je to možné. Nově jiní výzkumníci přišli na kloub ještě větší záhadě, a sice proč se u těchto zvířat nevyskytuje rakovina. S odpovědí spojili rovnou i úvahu, jak toho využít pro lidské zdraví.

Netopýři jsou mezi savci nejlepšími letci, na tento druh pohybu jsou zdaleka nejvíc evolučně specializovaní. Díky desítkám milionů let, které strávili adaptací, se u nich vyvinuly jedinečné vlastnosti, které by jim jiní savci záviděli – kdyby takového pocitu byli schopni. Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Genome Biology and Evolution, prokázala, že za odolnost proti rakovině může právě zběsilá rychlost evoluce těchto letců.

Vědci ve výzkumu analyzovali genetickou informaci dvou druhů netopýrů a několika druhů savců, kteří jsou naopak rakovinou napadáni často. Pátrali v jejich DNA po místech, která by mohla být spojená s výjimečnou zranitelností, nebo naopak odolností vůči zhoubnému bujení.  Výsledky si pak ověřili na myších, které jsou geneticky netopýrům docela podobné, ale mnohem lépe se chovají v laboratořích.

Rapidní adaptace

Oba zkoumané netopýří druhy projevují podobnou odolnost vůči rakovině a také analýza ukázala, že v tomto ohledu sdílejí obdobnou genetickou informaci. Vědci u nich našli genetickou adaptaci v šesti proteinech, jež jsou spojené s opravou DNA. Právě poruchy v kódování této kyseliny jsou přitom častou příčinou vzniku nádorů. U netopýrů se povedlo najít i dalších 46 proteinů, které jsou nějak s rakovinou spojené a s nejvyšší pravděpodobností ji umí potlačovat.

Listonos plodožravý
Zdroj: Wikimedia Commons/ Alex Borisenko/Biodiversity Institute of Ontario

Jak změny vznikly, není zatím úplně jasné, ale souvisejí s rapidní rychlostí genetické adaptace těchto tvorů.

Celkově se podařilo prokázat, že oproti jiným savčím druhům je DNA netopýrů asi dvakrát bohatší na geny spojené s odolností vůči rakovině. „Našli jsme výjimečnou novou adaptaci v protirakovinových i protivirových genech,“ poznamenal hlavní autor práce Armin Scheben. „Výsledky jsou prvním krokem k tomu, abychom dokázali jedinečné vlastnosti netopýrů přeměnit v něco, co dokážeme využít u témat, jako jsou stárnutí nebo léčba nemocí spojených s bujením buněk,“ doplnil. 

Nedá se ale očekávat, že by se v lékárnách nějaké léky vycházející z tohoto objevu objevily už za pár let. Jednalo se o primární výzkum, který se bude ještě řadu let doplňovat a vylepšovat. Teprve pak se může začít hledat možné využití v praxi a další roky pak může trvat hledání terapií. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 4 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 9 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 12 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 13 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...