Vědci popsali, která psí plemena se dožívají nejvyššího věku

Podle nové studie zveřejněné v časopise Scientific Reports mají Jack Russell teriéři a jorkšírští teriéři nejvyšší průměrnou délku života ze všech psích plemen ve Velké Británii. Naopak plemena s nejkratší dobou života jsou francouzští buldočci a mopsi.

Skupina britských vědců provedla analýzu dat z databáze, která sleduje úmrtí psů v zemi. Za období let 2016 až 2020 eviduje 30 563 uhynulých zvířat. Ve své analýze následně popsali očekávanou dobu dožití osmnáct nejrozšířenějších plemen v Británii.

Ukázalo se, že nejvyšší očekávanou délku života při narození měli Jack Russell teriéři (12,72 roku), následovaní jorkšírskými teriéry (12,54 roku), border koliemi (12,10 roku) a špringršpaněly (11,92 roku).

Nahrávám video

Naopak nejnižší očekávanou délku života při narození měli francouzští buldočci (4,53 roku). To je přibližně o tři roky méně než u ostatních psích brachycefalických plemen, tedy u psů s plochým čumákem. Výrazně déle angličtí buldoci (7,39 let) a mopsi (7,65 let). Autoři se domnívají, že tato extrémně krátká očekávaná délka života je zřejmě důsledkem řady zdravotních potíží, jež se u těchto plemen vyskytují.

Očekávaná délka dožití u různých psích plemen
Zdroj: Scientific Reports

Samci versus samice

U všech zkoumaných plemen také platilo další pravidlo: samci psů žili kratší dobu než samice. Průměrný pes se dožívá 11,1 roku, což je o čtyři měsíce méně než u fen. Psi, kteří byli kastrováni, měli vyšší průměrnou délku života (11,98 roku u fen a 11,49 roku u psů) než ti, kteří kastrováni nebyli (10,50 roku u fen a 10,58 roku u psů).

Autoři zatím nemají dost silné důkazy, v čem spočívá výhoda kastrace – zatím pracují s hypotézou, že sama o sobě vliv nemá. Může ale souviset s tím, že svá zvířata obecně kastrují zodpovědnější majitelé, tedy lidé, kteří pak svým psím společníkům zajistí kvalitnější životní podmínky, potravu nebo zdravotní péči.

Autoři tvrdí, že jejich práce nyní umožňuje sledovat očekávanou délku života psů v různém věku, podobně jako se to dělá u lidí. Může zlepšit předpovědi pro různá plemena ve Spojeném království a obecně i ve světě. Mohlo by to mít i další praktické přínosy, například pomoci psím útulkům přesněji odhadnout zbývající délku života psa při jeho navrácení do útulku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 15 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 17 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 19 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...