Vědci vyzkoušeli vakcínu na smrtící koronavirus MERS

Ze známých koronavirů má MERS nejvyšší smrtnost. Podlehlo mu více než třicet procent nakažených, ale lékaři proti němu zatím neměli ani specifický lék, ani očkování. Němečtí vědci teď vakcínu konečně testují.

Virus SARS-CoV-2, který způsobuje covid, má „strýčka“ – starší virus, který je řádově více smrtelný a hůř léčitelný. Jmenuje se MERS a nepodařilo se ho doposud ani zcela zlikvidovat, ale dokonce proti němu ani vytvořit účinnou vakcínu. Teď vědci hlásí první úspěch proti tomuto viru, který má smrtnost asi 35 procent.

Poprvé se neznámý virus, který dostal později jméno MERS, objevil roku 2012 v Saudské Arábii. Nákaza se začala šířit až na jaře dalšího roku. V první vlně na něj do května 2013 zemřelo 59 osob, ale problém se vrátil o rok později – tehdy se MERS objevil v Íránu a poté v Saúdské Arábii. Do května 2015 se nakazilo asi 1250 lidí – zemřelo přes 450. Celkem se pak za celou dobu epidemie nakazilo 2494 osob ve 27 zemích, 858 zemřelo. MERS měl tedy vysokou smrtnost, ale měl nižší potenciál nakazit ostatní.

Částice MERS
Zdroj: Wikimedia Commons/NIAID – MERS-CoV Particles

Nemoc se šířila i do jihovýchodní Asie. Pomáhalo jí, že se podobně jako covid na začátku pandemie zpočátku nijak silně neprojevovala. Začínala příznaky, které připomínaly nachlazení, teprve později přicházela vysoká horečka. Další projevy, včetně zápalu plic, byly podobné jako u SARSu i covidu, MERS byl ale výrazně více smrtící – a to dokonce i v dobře vybavených saúdskoarabských nemocnicích. Lišil se totiž od ostatních koronavirů tím, že způsoboval i akutní selhání ledvin, což vlastně znemožňovalo jakoukoliv léčbu.

Na lidi se přenáší zřejmě od velbloudů, u nichž byl popsán, ale mechanismus přenosu zatím nebyl přesně prozkoumán. Mezi lidmi pak koluje klasickou kapénkovou infekcí podobně jako chřipka nebo covid.

Tato nemoc byla méně obávaná než viry SARS nebo SARS-CoV-1. Právě proto, že se až doposud jen špatně šířila a až na drobnější epizody nikdy nezasáhla širší populaci. Jenže příchod covidu a hlubší výzkum koronavirů, který na pandemii navázal, ukázal, že tento typ virů se může poměrně rychle měnit a získávat tak vlastnosti, jež pomáhají v šíření. A tak se vědci znovu zaměřili na to, zda by dokázali přijít s vakcínou proti MERS.

Vakcína přichází

Na kandidátské látce začali pracovat experti v Německu už roku 2020. Výsledkem je látka MVA-MERS-S, kterou teď tým z Hamburku vyzkoušel poprvé na lidech. Studie vyšla v odborném časopise The Lancet Infectious Diseases.

Jedná se teprve o první fázi, která by měla vést k očkovací látce. Cílem této fáze je zjistit, jestli je vakcína bezpečná, jestli ji lidský organismus vůbec snese bez zdravotních problémů a také jestli má nějaký vliv na chování viru. To znamená, jestli vyvolává tvorbu protilátek a T-buněk, které by měly být schopné zabránit infekci MERS-CoV.

Celkem 23 zdravých dobrovolníků dostalo dvě dávky vakcíny MVA-MERS-S s odstupem čtyř týdnů mezi očkováním. Tato vektorová vakcína obsahuje proteinové složky koronaviru MERS, takže učí lidskou imunitu opatrně se s nimi vypořádat, až na ně příště narazí.

Výsledky ukázaly, že všechny výše popsané cíle byly splněny: vakcína je podle studie bezpečná i účinná. Autoři proto oznámili, že další studie bezpečnosti a účinnosti vakcíny u rizikových skupin pro závažné onemocnění MERS-CoV, včetně starších osob a osob s příslušnými komorbiditami, budou následovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...