Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.

Výzkum archeologové ukončili tento měsíc. Hromadný hrob z roku 1745 souvisí s bitvou u Žďáru a tři hromadné hroby z 19. století s prusko-rakouskou bitvou u Nového Rokytníku. Ve všech čtyřech hrobech objevili experti ostatky patřící celkem více než 40 vojákům.

Na výzkumu v úseku dlouhém 3,6 kilometru mezi Studencem a obcí Střítež na Trutnovsku spolupracovali vědci z Archeologického centra Olomouc (ACO) a Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové.

„Na začátku září zahájili pracovníci MVČ detektorovou prospekci, při které zachytili projektily z válek o rakouské dědictví z roku 1745 a střelivo z prusko-rakouské války z roku 1866,“ přiblížila archeoložka z ACO Michaela Bartoš Dvořáková.

Ostatky 23 pohřbených příslušníků rakouského vojska
Zdroj: Archeologické centrum Olomouc

Za unikátní označila nález u obce Střítež. „V září jsme začali odkrývat hromadný vojenský hrob, který se vztahuje k bitvě u Žďáru z roku 1745. Z něj jsme vypreparovali celkem dvanáct kosterních ostatků, zatím nedokážeme určit, ke které straně padlí patřili,“ uvedla Bartoš Dvořáková. Hromadný vojenský hrob z 18. století dosud nebyl nikde jinde objeven, podle odborníků jde o evropský unikát.

„Hrob se nachází v prostoru historické bitevní linie. Trasa budoucí dálnice ji prakticky kopíruje,“ uvedl archeolog MVČ Matouš Holas. Podle historických pramenů střet skončil pruským vítězstvím.

Válečné příběhy

Na úseku směrem ke Stříteži, u 130. kilometru budoucí dálnice D11, odkryli archeologové dva hromadné hroby pruských vojáků, kteří byli pohřbeni po bitvě u Nového Rokytníku roku 1866. Odborníci identifikovali jeden hrob se sedmi jedinci a druhý se třemi padlými. Z pruských hrobů získali archeologové i množství textilního materiálu a další předměty.

Hromadný hrob více než dvou desítek rakouských vojáků z roku 1866 našli archeologové u Studence, padli také v bitvě u Nového Rokytníku. Nově identifikovaný hrob je v blízkosti již známého pohřebního místa s pomníkem, který připomíná padlé příslušníky pruské gardy.

Obsah kapsy jednoho z rakouských vojáků
Zdroj: Archeologické centrum Olomouc

V hrobě archeologové našli mimořádně dobře zachované textilie a vojenské předměty, například části kabátů, výstrojní doplňky i osobní věci padlých. „Za zajímavý nález považujeme stříbrné kapesní hodinky s motivem psa a zlatý frank ražený v roce 1854,“ sdělila Bartoš Dvořáková.

Veškeré nalezené artefakty a kosterní pozůstatky odborníci převezli k analýzám, čištění, konzervaci a dokumentaci do laboratoří ACO. Poté nálezy skončí v MVČ. Po ukončení antropologické analýzy budou kosterní ostatky vojáků pohřbeny v souladu s platnou legislativou, sdělili zástupci archeologů.

Úsek dálnice D11 z Jaroměře do Trutnova je posledním z celé D11, který se ještě nestaví. Měl by být dokončený v roce 2028.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...