Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.

Pravěká DNA, zachovaná v hermeticky uzavřených norách syslů, pochází z období před 700 tisíci až 3000 lety a nabízí vzácný pohled na evoluci v průběhu tisíciletí v oblasti Yukonu, tedy v rozsáhlé divočině na severozápadě Kanady.

Kromě DNA mamuta objevili experti také genetický materiál pocházející od vlků, bizonů, koní, geparda a ze stovek rostlin.

Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát „méně atraktivní“ než vykopání mamutího klu, přiznal pro agenturu AFP výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské McMasterově univerzitě Tyler Murchie, hlavní autor studie zveřejněné v časopise Nature Communications. Podle studie ale představují výkaly podceňovaný prostředek k lepšímu poznání dávné minulosti naší planety.

Zpočátku vědci zamýšleli pouze studovat mikrobiom syslů, než objevili „skutečně překvapivou biologickou rozmanitost organismů“, přiblížil Murchie. A to díky „přirozenému archivačnímu chování“ těchto hlodavců.

Arktičtí sysli jsou totiž aktivní pouze čtyři měsíce v roce a zbytek času tráví v hibernaci. V době svého relativně krátkého bdění „musí vylézt ven a sníst co nejvíc, prostě kolik jen mohou“, vysvětlil výzkumník. Plní proto své nory ořechy, semeny, listy, kostmi, kožešinou a vším dalším, co najdou.

Ale s postupem času vzestup permafrostu – vrstvy trvale zamrzlé půdy – některé nory definitivně uzavřel a vytvořil tak dokonale zachovalou časovou kapsli. Vědci dokonce objevili malý exemplář sysla, který byl dokonale zmrazený. „Prostě usnul na jednu sezonu a už se nikdy neprobudil... objevil ho až paleontolog, který tudy procházel,“ vysvětlil Murchie.

Pravěké genomy

Odborníci rekonstruovali 18 mitochondriálních genomů, včetně genomů šesti mamutů, kteří žili v různých obdobích. Jedná se o genomy předávané výhradně matkou, což umožňuje sledovat rodové linie. Pomocí počítačů jsou sestavovány fragmenty DNA jako kousky skládačky, sdělil Murchie.

Americká biotechnologická společnost Colossal nedávno oznámila svůj záměr oživit mamuta srstnatého, který vyhynul před 4000 lety.

Odborníci jsou ale vůči tomuto záměru skeptičtí a domnívají se, že výsledné zvíře by se spíše podobalo asijskému slonovi geneticky upravenému tak, aby mamuta připomínal. Společnost Colossal bude moci dle agentury AFP využít genetická data objevená týmem Murchieho, která budou zpřístupněna veřejnosti.

„Mají však k dispozici tolik DNA – celé genomy pocházející z různých organismů – že naše objevy budou jistě jen kapkou v moři,“ odhadoval Murchie. Jeho tým pracuje na další studii, která popisuje, co DNA nalezená ve výkalech syslů odhaluje o evoluci mamutů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 14 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.