Ve středu nad ránem dojde k zatmění Měsíce. Bude vidět pouhým okem

Ve středu nad ránem nastane částečné zatmění Měsíce, které bude sice malé, ale velmi dobře viditelné i pouhým okem. Pro jeho pozorování budou příznivé podmínky. Úkaz bude možné vidět prakticky po celou dobu jeho trvání, neboť zatmění začne, když Měsíc bude stále nad obzorem. Informoval o tom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Před zatměním bude v noci z úterý na středu úplněk. Potemnění Měsíce, které bude rozeznatelné očima, si lidé budou moct povšimnout před čtvrtou hodinou ranní. Začne z jeho horního okraje: „Měsíc bude vypadat, jako by byl shora začazený černým kouřem. Jev bude sílit a ve čtyři hodiny 12 minut začne částečné zatmění Měsíce,“ popsal Suchan.

Maximální fáze zatmění, při které bude z pravého horního okraje „ukousnuto“ asi 8,5 procenta průměru měsíčního disku, nastane v čase 4:44. Částečné zatmění Měsíce skončí v 5:15, kdy začne svítat. Celé částečné zatmění potrvá jednu hodinu a tři minuty.

Pozorovat úkaz je možné pouhýma očima, není k tomu zapotřebí ani malý dalekohled. Úkaz bude možné pozorovat, i pokud nebude úplně jasno, obloha se pokryje jemnou vrstvou oblačnosti a nebude úplně zataženo. Počasí má být nicméně ideální, meteorologové totiž předpovídají jasnou oblohu a poměrně vysoké teploty.

Simulace vzhledu oblohy během maximální fáze zatmění 18. září 2024. Západně od Měsíce bude také planeta Saturn
Zdroj: Petr Horálek

Při zatmění mohou být lidé i svědky optické iluze, kdy se Měsíc na obloze bude zdát větší; to bude způsobené tím, že se přirozený satelit Země bude nacházet nízko nad obzorem. Lidský mozek pak jeho velikost porovnává se vzdálenými objekty na obzoru.

Měsíc ve stínu

Zatmění Měsíce vzniká, když Měsíc prochází zemským stínem. Teoreticky by se úkaz měl zjevit vždy, když je Měsíc v úplňku a nachází se ve stejnou dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka nastanou maximálně čtyři měsíční zatmění, pokud se započítají i nevýrazná polostínová zatmění.

„Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně pět stupňů a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5 stupně. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde,“ vysvětlil Suchan.

Schéma průběhu částečného zatmění Měsíce 18. září
Zdroj: Martin Gembec

Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, lze spatřit polostínové zatmění. Polostínové zatmění je očima patrné v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. „Vypadá to pak, jako by někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem. Výraznější je zatmění částečné, které nastane ve středu. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu,“ dodal Suchan.

Další částečné zatmění Měsíce pozorovatelné v Česku bude 14. března 2025. Za necelý rok, 7. září 2025, v pozdních večerních hodinách za soumraku a na počátku noci bude možné spatřit úplné zatmění Měsíce, které bude jedno z nejdelších v tomto desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 1 hhodinou

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 2 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 3 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 3 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 21 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
včera v 10:05

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
včera v 09:37

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.