Vakcína na míru proti melanomu obstála ve studii „velmi působivě“

První personalizovaná mRNA vakcína určená k léčbě pacientů s rakovinou kůže snižuje podle studie výrazným způsobem riziko úmrtí a recidivy nemoci, což lékaři označují za „velmi působivé“ výsledky.

Výsledky studie vakcíny její autoři představili na významné světové konferenci o rakovině. Podle závěrů se u pacientů, kterým byla podána vakcína po odstranění melanomu ve třetím či čtvrtém stadiu, riziko úmrtí nebo návratu onemocnění po třech letech snížilo o 49 procent. „I když se musíme podívat na čísla za pět a deset let, největší riziko recidivy se v této skupině objevuje v prvních dvou letech,“ shrnula onkoložka Georgina Longová.

Do studie bylo zapojeno 157 pacientů. Část dostala vakcínu v kombinaci s přípravkem Keytruda, část pouze Keytrudu. Kombinace léku s vakcínou podle Longové snížila riziko návratu nemoci na 25 procent. Onkoložka ovšem zároveň upozorňuje, že tyto výsledky jsou sice slibným „signálem“, ale pro jeho potvrzení je třeba provést rozsáhlejší studii.

Vakcína na míru

Míra 2,5letého přežití bez recidivy u kombinované léčby byla 74,8 procenta ve srovnání s 55,6 procenta u pacientů, kterým byla podána pouze Keytruda, vyslechli si účastníci největší světové konference o rakovině – zasedání Americké společnosti pro klinickou onkologii (ASCO) v Chicagu. Do testování vakcíny je zapojena mimo jiné také Británie.

Vakcína známá jako mRNA-4157 (V940) byla dokončena roku 2022 a pak začaly klinické testy. Je sestavena na míru každému jednotlivému pacientovi a říká jeho tělu, aby zabilo všechny zbývající rakovinné buňky a zabránilo návratu nemoci. Operativně je pacientovi odebrán vzorek nádoru, který je následně použit k vytvoření vakcíny na míru. Ve výrobě látky se využívá sekvenace DNA a umělá inteligence. První předběžné výsledky vyšly letos v odborném časopise Lancet.

„Výsledky studie mají zásadní význam nejen pro léčbu melanomu, ale jsou také základem a měřítkem pro léčbu dalších typů rakoviny,“ uvedla Longová podle televize Sky News. „Tato studie v třetí fázi je první svého druhu a je jedním z největších úspěchů nejen v oblasti melanomu, ale v celé oblasti rakoviny,“ poznamenala. „Naším dalším krokem je upřesnit, kdo dostane jakou imunoterapii před operací, protože někteří pacienti budou potřebovat kombinaci a jiní ne,“ dodala.

Hrozba melanomu

Podle údajů Světového fondu pro výzkum rakoviny z roku 2020 postihne melanom ročně více než 150 tisíc lidí na celém světě. Pokud se lidé nezačnou proti slunci více chránit, v roce 2040 bude podle odborníků u mužů nejčastějším nádorem a u žen druhým po nádorech prsu.

V Česku ho lékaři zachytí zhruba u tří tisíc lidí ročně, nejčastěji onemocní mladé ženy nebo muži nad 55 let. Častější jsou nádory u lidí se světlou kůží, často mají blond nebo rezavé vlasy a ve větším riziku jsou také lidé, kteří mají větší množství pigmentových znamének. Zhruba patnáct procent na méně viditelných místech, například ve vlasech, na rtech, uších nebo genitáliích. Léčba je většinou kombinací chirurgického odstranění nádoru, někdy i uzlin, a podávání léků, v některých případech ozařování, chemoterapie nebo biologická léčba.

Lidé by se podle odborníků měli chránit ještě před tím, než nádor vznikne. „Prevencí je nepoužívat solária, neležet na sluníčku a neopalovat se aktivně, přes poledne nechodit na sluníčko vůbec,“ vypočetl způsoby prevence letos v květnu při osvětové akci Stan proti melanomu přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze Petr Arenberger. Jako základní ochranu odborníci doporučují ochranné krémy s UV filtrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 9 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 11 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.