V sázce je přežití mnoha druhů, včetně lidstva, varuje klimatický panel OSN

Mezivládní panel pro změny klimatu vydal novou zprávu, která se věnuje rizikům, jež přináší klimatická změna způsobená spalováním fosilních paliv. Analýza říká, že tato krize ohrožuje celé lidstvo.

Klimatické změny pořád zrychlují, jejich následky jsou stále zřetelnější a závažnější, než se dříve předpokládalo, uvedl v pondělí ve své zprávě Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) při OSN. Záchrana planety brzy nebude možná, varuje s odkazem na dokument britský deník The Guardian. V nadcházejících 18 letech bude planeta nemocnější, hladovější, chudší, chmurnější a mnohem nebezpečnější místo.

„Souhrn vědeckých důkazů je jednoznačný: Změna klimatu je hrozbou pro blahobyt lidí a zdraví planety,“ zdůraznil Hans-Otto Pörtner, jeden z autorů této rozsáhlé zprávy, která má být vodítkem pro světové lídry v jejich úsilí o omezení změny klimatu. „Jakýkoliv další odklad ve společné globální akci nám uzavře rychle se zavírající dveře k zabezpečení životaschopné a udržitelné budoucnosti,“ dodává Pörtner.

Lidstvo čelí vlně katastrof

Zpráva uvádí, že v důsledku globálního oteplování bude každoročně umírat více lidí na vlny veder, nemoci, extrémní počasí, znečištění ovzduší a hlad. Kolik lidí zemře, záleží na tom, o kolik stoupne teplota na planetě. Tu ženou nahoru emise skleníkových plynů vypouštěných při spalování uhlí, ropy a zemního plynu.

Přibližně polovina obyvatel Země – asi 3,3 až 3,6 miliardy lidí – žije v oblastech ohrožených extrémním počasím, připomíná zpráva. Změny dopadají na celou planetu a nevyhnou se žádné obydlené oblasti. Podle vědců již ve velkém začaly vymírat některé rostlinné i živočišné druhy, od stromů po korály.

Víme přesně, co dělat, chybí ale vůle

Autoři zprávy ukazují, že existují možnosti, jak se přizpůsobit měnícímu se klimatu. Tato zpráva přináší nové poznatky o potenciálu přírody nejen ke snížení klimatických rizik, ale také ke zlepšení života lidí.

„Zdravé ekosystémy jsou odolnější vůči změně klimatu a poskytují životně důležité služby, jako jsou potraviny a čistá voda,“ uvedl spolupředseda pracovní skupiny II IPCC Hans-Otto Pörtner. „Obnovením degradovaných ekosystémů a účinnou a spravedlivou ochranou 30 až 50 procent pozemských, sladkovodních a oceánských biotopů může společnost těžit ze schopnosti přírody pohlcovat a ukládat uhlík a my můžeme urychlit pokrok směrem k udržitelnému rozvoji – ale nezbytné je odpovídající financování a politická podpora.“

Vědci zdůrazňují, že lidstvo přesně ví, co dělat i jak to dělat, pro konání ale neexistuje politická vůle a podpora. Poukazují současně na to, že změna klimatu se vzájemně ovlivňuje s globálními trendy, jako je neudržitelné využívání přírodních zdrojů, rostoucí urbanizace, sociální nerovnosti, ztráty a škody způsobené extrémními událostmi a pandemie, což ohrožuje budoucí rozvoj.

„Naše hodnocení jasně ukazuje, že řešení všech těchto různých výzev vyžaduje spolupráci všech – vlád, soukromého sektoru i občanské společnosti – s cílem upřednostnit snižování rizik, jakož i rovnost a spravedlnost při rozhodování a investicích,“ konstatuje spolupředsedkyně pracovní skupiny II IPCC Debra Robertsová.

„Tímto způsobem lze sladit různé zájmy, hodnoty a pohledy na svět. Spojením vědeckého a technologického know-how i znalostí domorodých a místních obyvatel budou řešení účinnější. Pokud se nepodaří dosáhnout udržitelného rozvoje odolného vůči změně klimatu, bude to mít za následek neoptimální budoucnost pro lidi i přírodu,“ dodává Robertsová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 18 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...