V neděli nad Českem plála polární záře. Byla k vidění z mnoha míst

V neděli se díky erupci na Slunci velká část Evropy dočkala polární záře. Unikátní jev byl tentokrát pozorovaný také z českého území.

„Když se 21. dubna 2023 ze Slunce odtrhl filament plazmatu při ne úplně nejsilnější erupci kategorie M2, všimli si astronomové, že erupce byla doprovázena výronem plazmatu směřujícím přímo k Zemi. Vyhlíželo se tedy, zda z toho nebude alespoň nějaká slabá geomagnetická aktivita. Když v neděli 23. dubna ve večerních hodinách dorazily vyvržené částice nejprve k našemu předvoji, sondám v Lagrangeově bodě L1 (asi 1,5 milionu kilometrů před Zemí směrem ke Slunci), ukázalo se, že šance vidět nějaké polární záře je mnohem vyšší, než se čekalo. A když se pak rázová vlna ve slunečním větru opřela do zemské magnetosféry, začaly se po 21. hodině našeho času dít věci,“ popisuje nedělní událost Česká astronomická společnost.

Ještě za soumraku se opravdu na obloze na mnoha místech nad Českem objevila i okem z města viditelná polární záře. Na většině území ale bylo zataženo, s výjimkou pruhu mezi dvěma vlnami oblačnosti táhnoucí se napříč Čechami od jihu k severu.

Záře byla nejen červená a zelená, ale měla i odstíny růžové a sahala až do zenitu.  

Polární záře patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy na obloze. Zatímco v polárních oblastech jsou celkem běžné, v nižších zeměpisných šířkách je jejich výskyt vzácný. V Česku to může být zhruba v rozmezí dvou až tří let. Letos byla ovšem v tuzemsku záře viditelná již na konci února. Většinou u nás bývá vidět nízko nad severním obzorem, takže si ji nezkušený pozorovatel může splést se svitem vzdáleného města.

Ředitel organizace Planetum zaštiťující pražské planetárium a hvězdárny Jakub Rozehnal dříve uvedl, že v Česku se polární záře ukazuje jako slabě červená záře, někdy může být i dozelena. „Zda jde opravdu o polární záři, se dá velmi jednoduše ověřit na mobilním telefonu. Pokud si ji vyfotíte, mobil vám ukáže barvu daleko lépe, než je viditelné pouhým okem, někdy bývají na fotce vidět i takzvané barevné sloupy, což také dokazuje, že jde o polární záři,“ popsal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...