V Evropě i Česku přibývá nakažených s covidem

Pandemie covidu-19 je pro mnoho lidí už jen nepříjemnou vzpomínkou na nezvyklé roky. Tato nemoc ale nikam nezmizela a virus dál mutuje. V současné době do varianty, kterou zdravotníci označují jako EG.5.1 – Světová zdravotnická organizace (WHO) ji zařadila mezi ty, které sleduje.

„V některých evropských zemích zaznamenáváme rychlý a stálý růst nových případů covidu-19, včetně hospitalizací,“ varoval tento týden veřejnost Hans Kluge z WHO. Za růst podle něj může nová varianta s přezdívkou Eris – po řecké bohyni svárů. Odborně se jí říká EG.5.1.

Světová zdravotnická organizace ji zařadila mezi ty, které bedlivě sleduje, má totiž vysokou nakažlivost. Geneticky vychází ze světově dominantní varianty XBB. „U EG.5.1 vidíme, že má zvýšenou rychlost růstu nakažených, což znamená, že je více přenosná kvůli tomu zvýšení rychlosti růstu a také dokáže obejít imunitu. Lidé se tedy snadno nakazí. Vidíme podobnou úroveň závažnosti jako u omikronu – není méně závažná nebo více závažná a může způsobit celou škálu onemocnění,“ vysvětluje poradkyně Světové zdravotnické organizace Maria Van Kerkhoveová.

Nahrávám video

Tato varianta je teď celosvětově zodpovědná za sedmnáct a půl procenta nových nákaz. Zatím byla objevena v 51 zemích, ale WHO předpokládá, že to je mnohem více, jen jsou tyto státy aktivnější v testování. Stejně tak už mnoho zemí upustilo od hlášení hospitalizací.

Situace v Česku

Také v České republice teď Eris roste – podle Státního zdravotního ústavu je u nás už druhou nejčastější (po XBB). Počet nakažených se v uplynulých dnech dostal podle testování na úroveň května – nejvýraznější teď bylo pondělí 14. srpna s osmdesáti zjištěnými případy nákazy:

A také u nás zřejmě bude případů mnohem víc, než hlásí výsledky testů. Těch se u nás totiž provádí jen málo, takže lépe než prostý počet nově nakažených o situaci vypovídá procento testů, které jsou pozitivní. A také tento ukazatel v polovině srpna roste:

„Sledování po celém světě masivně pokleslo,“ varuje Van Kerkhoveová. „A tak nemáme dobrý přehled o tom, kolik případů existuje, ať už jde o infekce, nebo reinfekce. Ve skutečnosti aktuálně případy skutečně hlásí jen polovina zemí světa. To ale neznamená, že ta druhá polovina nemá případy. Znamená to jen, že už je nehlásí.“

Eris v USA

Spojené státy americké patří mezi země, které i nadále covid, jeho chování a změny pečlivě monitorují. Nová varianta EG.5 tam způsobila dvanáctiprocentní mezitýdennní nárůst hospitalizací – zřejmě ne pro svou závažnost, ale kvůli prostým větším počtům nakažených. Lékařka Celine Gounderová pro stanici CBS News konstatuje: „To je to, co viry dělají. Mutují. Objeví se nové varianty. Eris velmi úzce souvisí s XBB, je to její nejnovější varianta. Vakcíny, které se objeví letos na podzim, jsou vyladěny pro XBB a budou poskytovat dobrou ochranu.“

Varianta EG.5 má podobné příznaky jako ty starší – tedy nejčastěji horečku, kašel, únavu a ztrátu chuti a čichu. Časté jsou i další – od bolesti v krku a hlavy přes průjem až po vyrážku. Příznaky netrvají déle než u jiných variant nebo subvariant a v mírných případech obvykle odeznívají během jednoho až dvou týdnů. 

„Určitě je dobré vědět, jaké varianty po světě cirkulují, a sledovat, jak se jejich podíl mění. Tahle varianta není žádným způsobem nebezpečnější než tím, že se rychleji šíří. Není to žádný gamechanger, který změní situaci k horšímu,“ popisuje český virolog Jiří Černý.

Podzim a zima

„Přestože dopad covidu není v současné době tak závažný jako dříve, miliony lidí, hlavně těch nejzranitelnějších, zůstávají v této oblasti nechráněny,“ upozornil ohledně očekávané podzimní vlny Kluge. Znepokojující podle něj je, že jen asi jedenáct procent lidí v Evropě a střední Asii dostalo druhou posilovací dávku vakcíny proti této nemoci.

WHO vyzvala členské státy, aby nerušily a neomezovaly infrastrukturu, která tam v minulých letech v boji proti covidu vznikla. „Systémy včasného varování. Dozor. Hlášení. Sledování variant. Očkování rizikových skupin. Jasná komunikace v oblasti veřejného zdraví. Všechny jsou stejně důležité jako kdykoli předtím,“ dodává vědec.

V tuzemsku se zatím žádná zvláštní opatření neplánují. Na dotaz České televize uvedlo ministerstvo zdravotnictví, že „pro covid-19 stejně jako pro jiná respirační onemocnění včetně chřipky platí obecná doporučení prevence onemocnění prezentovaná každým rokem, které mimo jiné zahrnuje i očkování skupin ve vyšším riziku závažného průběhu nemoci, a to jak proti covid-19, tak proti chřipce“.

Na podzim by ale měla do Česka dorazit vakcína s novým složením, konkrétně zaměřená na Omicron XBB.1.5, tedy na variantu geneticky velmi blízkou Eris. „Aktuálně je vakcína s tímto antigenním složením v procesu schvalování Evropskou lékovou agenturou. Konkrétní termín dodání se odvíjí od termínu schválení vakcíny,“ informovalo ministerstvo. Od toho se také odvíjí aktualizované doporučení k očkování proti covidu-19 pro letošní sezonu, které by podle ministerstva mělo být vydané v nejbližších dnech.

„Pokud nepřijdou žádné vážnější varianty, tak podzim a zima budou podobné jako vloni. Bude přibývat počet nakažených, mohou být i úmrtí, ale nespadneme do takové situace jako na počátku pandemie,“ zakončuje virolog Černý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 10 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 15 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 15 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
9. 9. 2026

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
9. 9. 2026

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
9. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.