Ukrajinský dron zničil obří ruský teleskop

Rusko přišlo o jeden ze svých nejsilnějších radioteleskopů. Půl století starý přístroj využívalo pro podporu útoků na Ukrajinu.

Ukrajinské obranné síly zničily na Krymu obří radioteleskop, oznámil odborný web Space.com. Tento přístroj byl velmi výkonným vysílačem, který se v minulosti používal k podpoře misí v hlubokém vesmíru, a dokonce i při pokusech o navázání kontaktu s mimozemskými civilizacemi.

Video údajného útoku zveřejnila Ukrajinská pravda, k útoku použila dron:

Ukrajina radioteleskop Yevpatoria RT-70 (RT v názvu znamená radioteleskop) zničila dronem, aby zabránila Rusku v jeho využití pro vojenské komunikační účely, uvedla armáda pro výše uvedený web s odkazem na více dalších zdrojů, včetně Defense Express. Ruská armáda totiž toto vědecky už poněkud zastaralé zařízení nedávno vylepšila, aby mohla jeho sedmdesátimetrovou anténu využívat pro účinnější útoky na území Ukrajiny.

Příběh dalekohledu

Teleskop pochází ze sedmdesátých let dvacátého století, kdy tehdy ještě Sovětský svaz vybudoval celkem tři podobné: jeden na Krymu, druhý nedaleko Vladivostoku a třetí v Uzbekistánu. Jejich smyslem bylo sledovat objekty ve Sluneční soustavě a komunikovat se sovětskými sondami, které se vydaly dál od Země na mise hlavně k Marsu a Venuši.

Díval se například také na slavný asteroid Bennu, který později prokoumala mise OSIRIS-REx.

Tehdy to byl jeden z největších radioteleskopů na světě, právě proto ho využila také organizace SETI, která se pokouší najít pomocí rádiových signálů inteligentní mimozemské civilizace a pak s nimi komunikovat. To už ale po rozpadu Sovětského svazu patřil i s celým Krymem nezávislé Ukrajině.

Roku 2008 byl z tohoto teleskopu vyslán signál AMFE, kterým lidstvo odeslalo 501 zpráv směrem k planetě Gliese 581c, jež leží asi dvacet světelných let od Země – vzkaz tam tedy doletí roku 2029. Kromě pokusu o kontakt s mimozemskou inteligencí byl RT-70 také použit k podpoře několika sovětských vesmírných misí, jako jsou Veněra, Vega a Phobos, jejichž cílem bylo prozkoumat Venuši a Mars. Byl také použit v rámci misí Mars Express a Rosetta Evropské vesmírné agentury.

V ruských rukou

Ukrajina o špičkový dalekohled přišla roku 2014, kdy v únoru a v březnu roku 2014 celý poloostrov vojensky okupovala Ruská federace. Radioteleskop je od té doby pod ruskou kontrolou. Podle Space.com Rusko údajně použilo teleskop ke zlepšení přesnosti svého satelitního navigačního systému GLONASS, který je podobný západnímu systému GPS a který se dá využívat také vojensky.

Vnitřní část radioteleskopu Yevpatoria RT-70
Zdroj: Wikimedia Commons/Володимир Власенко CC-BY-4.0

Na okupovaném Krymském poloostrově se nacházejí i další důležitá astronomická zařízení, včetně zrcadlového teleskopu Šajn, což je největší optický přístroj na Ukrajině, a Krymské astrofyzikální observatoře.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 14 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 15 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 20 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 21 hhodinami

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
5. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.