Tři pokusy o start, tři selhání. Asijská kosmonautika prožila špatnou noc

Tři asijské kosmické velmoci – Japonsko, Čína a Jižní Korea – se pokusily během jednoho dne poslat do vesmíru své rakety. Všechny selhaly.

Japonský neúspěch

Japonská vesmírná raketa H3 selhala při snaze vypustit na oběžnou dráhu navigační satelit, informovaly tiskové agentury. Podle japonské státní kosmické agentury (JAXA) zklamal po startu jeden z motorů. Japonsku se tak nepodařilo vyslat na orbitu šestou z plánovaných jedenácti družic navigačního systému Quasi-Zenith Satellite System (QZSS). Japonská vláda uvedla, že zřídí vyšetřovací komisi, která má co nejdříve zjistit, co stálo za selháním rakety.

Ta odstartovala z vesmírného střediska Tanegašima v jihozápadním Japonsku ve 2:51 SEČ. JAXA však asi čtyřicet minut po startu oznámila, že motor druhého stupně, který se zapaluje po odpojení prvního stupně rakety, se zastavil dříve, než se plánovalo. Stalo se tak poté, co byl start rakety z technických důvodů již dvakrát odložen.

Japonský navigační systém je navržen tak, aby poskytoval přesnější data navigačním systémům v automobilech a mapám v chytrých telefonech, uvedla JAXA. Kromě navigačních dat by měl systém také úřadům poskytnout důležité informace, které by měly pomáhat při zvládání přírodních katastrof a umožnit varování před blížící se vlnou tsunami nebo přívalovými dešti, uvedla japonská vláda. Zároveň si Japonsko od svého systému slibuje snížení závislosti na americkém Global Positioning System (GPS).

Systém QZSS momentálně disponuje pěti satelity, které obíhají okolo Země. Do roku 2026 chce Japonsko systém rozšířit na sedm satelitů a do konce 30. let až na jedenáct satelitů, informuje agentura AP. Sedmý satelit japonského navigačního systému by podle agentury AFP měl být na oběžnou dráhu vynesen 1. února 2026.

Raketa H3 nahrazuje starší japonské vesmírné rakety H-2A, které budou v dohledné době po více než dvacetileté službě vyřazeny. Typ H3, dlouhý 57 metrů, byl navržen tak, aby unesl větší náklad než H-2A, zároveň se ale mají snížit náklady na start. Japonská vláda počítá s tím, že za pomoci nové rakety do vesmíru do roku 2030 vyšle kolem dvaceti satelitů a sond.

Čínský problém

První stupeň čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A „nebyl úspěšně zachráněn“ během jejího prvního letu v pondělí, uvedla státní tisková agentura Nová Čína. Druhá fáze rakety sice úspěšně vstoupila na plánovanou oběžnou dráhu, informovala agentura, zpátky na Zem se už ale dostat nedokázala. První let této rakety byl druhým pokusem Číny o opětovné přistání rakety po startu podobně, jako to dělá americká společnost SpaceX.

Vzhledem k tomu, že SpaceX tuto schopnost zvládla už před několika lety, čínské soukromé a státní raketové firmy spěchají s testováním domácích raket pro opakované použití. Opakované použití je klíčové pro snížení nákladů na vypuštění raket, což by zlevnilo vysílání satelitů do vesmíru. Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX pro opakované použití umožnila její jednotce Starlink dosáhnout téměř monopolního postavení v oblasti satelitů na nízké oběžné dráze (LEO).

Zatímco čínské firmy vyslaly v posledních letech na oběžnou dráhu několik stovek satelitů LEO, Peking nebude schopen dohnat Starlink, pokud nevyvine vlastní verzi Falcon 9. Soutěž o pozici hlavního čínského konkurenta společnosti SpaceX se na začátku tohoto měsíce zintenzivnila, když se soukromá raketová společnost Landspace stala první čínskou firmou, která se pokusila o test plně opakovaně použitelné rakety vypuštěním Zhuque-3, i když se jí nepodařilo přistát s nosnou raketou.

Vývojář rakety Dlouhý pochod 12A, China Aerospace Science and Technology Corporation, je státem vlastněný konglomerát s více než sto tisíci zaměstnanci a je hlavním dodavatelem raket pro vesmírný program země. Naproti tomu Landspace funguje jako start-up s méně než dvěma tisíci zaměstnanci.

Korejské selhání

Nejméně se zatím ví o neúspěchu jihokorejské rakety. Start první komerční kosmické rakety Jižní Koreje selhal kvůli anomálii po vzletu, konstatovala v úterý místní média.

Raketa Hanbit-Nano, vyvinutá kosmickou společností Innospace, byla vypuštěna v 10:13 místního času (02:13 SEČ) z kosmického centra Alcantara v Brazílii.

Podle agentury Newsis došlo k anomálii a raketa se pravděpodobně rozpadla a explodovala krátce po startu, takže start byl neúspěšný. Společnost zatím neúspěch nijak nekomentovala.

Hanbit-Nano je raketa vysoká 21,7 metru a o průměru 1,4 metru, která je zajímavá tím, že ji pohání takzvaný hybridní motor. Jako hybridní palivo se používá parafín a kapalný kyslík. Cílem pondělní mise bylo vypustit pět satelitů na nízkou oběžnou dráhu ve výšce 300 kilometrů a splnit další úkoly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 12 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
včera v 09:00

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.