Toxické PFAS se skrývají i v domácnostech, varuje česká vědkyně

Textilní výrobky, od koberců přes závěsy až po funkční oblečení, mohou být podle Zdeny Škrob z Mikrobiologického ústavu Akademie věd významným zdrojem toxických látek v domácnostech. Některé látky obsažené v oblečení či bytovém textilu se mohou postupně uvolňovat a kontaminovat vzduch, vodu nebo potraviny, řekla vědkyně při zahájení výzkumného programu Strategie AV21 Epicentra civilizace – inteligentní domácnosti, technologie a společnost.

Mezi nejčastější toxické látky v textilu patří formaldehyd, který je používaný například k zajištění nemačkavosti košil, nebo azobarviva, stabilizátory barev či bisfenoly a ftaláty z plastových potisků. Tyto látky se pojí s rizikem vzniku alergií, hormonálních poruch a některých typů rakoviny.

Významnou skupinou škodlivin jsou takzvané perfluorované a polyfluorované látky (PFAS), které se v textilu používají kvůli své odolnosti vůči vodě, olejům a skvrnám. Zajišťují delší životnost oděvů v náročných podmínkách, například sportovních či outdoorových, a odolávají UV záření, mrazu i mechanickému opotřebení. „Výrobci i my uživatelé máme tyto chemické látky rádi právě díky vlastnostem, které poskytují,“ řekla Škrob.

Z textilu se PFAS a další chemikálie uvolňují při nošení, otěru, čištění či praní, při kterém putují do odpadních vod a následně se dostávají do potravinového řetězce. Nalezeny byly nejen v rybách, ale i v pitné vodě či mateřském mléce.

„V textilu se PFAS objevují ve dvou základních formách, jako velké polymerní molekuly, které jsou výrobci považované za méně rizikové, a menší nízkomolekulární sloučeniny, které jsou toxické a perzistentní. Avšak ty vznikají rozkladem větších polymerů,“ popsala Škrob.

Evropa proti PFAS

Evropská legislativa aktuálně směřuje k postupnému zákazu PFAS v textilu do roku 2030. Výjimky se mohou udělovat na pět let v případech, kde zatím neexistuje vhodná alternativa. Vědkyně jako příklad uvedla ochranné oděvy pro hasiče nebo pracovníky v extrémních podmínkách.

„Na trhu už existují alternativní řešení, například vosky, parafíny, silikony či melaminové pryskyřice. Každé z nich ale nese určité kompromisy,“ řekla. Vosky a parafíny jsou podle expertky levné, snadno dostupné a ekologické, ovšem jejich účinek je krátkodobý. Silikony bývají trvanlivější, ale některé typy mohou zatěžovat životní prostředí. Melaminové pryskyřice zase vynikají odolností, ale mohou být toxické a způsobují větší ztuhlost tkanin.

Podle odbornice je klíčem ke zlepšení stavu větší transparentnost výrobců a širší osvěta mezi spotřebiteli. „Výběrem méně toxického oblečení či důkladnou údržbou lze dopady chemikálií alespoň částečně omezit,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...