Toxické PFAS se skrývají i v domácnostech, varuje česká vědkyně

Textilní výrobky, od koberců přes závěsy až po funkční oblečení, mohou být podle Zdeny Škrob z Mikrobiologického ústavu Akademie věd významným zdrojem toxických látek v domácnostech. Některé látky obsažené v oblečení či bytovém textilu se mohou postupně uvolňovat a kontaminovat vzduch, vodu nebo potraviny, řekla vědkyně při zahájení výzkumného programu Strategie AV21 Epicentra civilizace – inteligentní domácnosti, technologie a společnost.

Mezi nejčastější toxické látky v textilu patří formaldehyd, který je používaný například k zajištění nemačkavosti košil, nebo azobarviva, stabilizátory barev či bisfenoly a ftaláty z plastových potisků. Tyto látky se pojí s rizikem vzniku alergií, hormonálních poruch a některých typů rakoviny.

Významnou skupinou škodlivin jsou takzvané perfluorované a polyfluorované látky (PFAS), které se v textilu používají kvůli své odolnosti vůči vodě, olejům a skvrnám. Zajišťují delší životnost oděvů v náročných podmínkách, například sportovních či outdoorových, a odolávají UV záření, mrazu i mechanickému opotřebení. „Výrobci i my uživatelé máme tyto chemické látky rádi právě díky vlastnostem, které poskytují,“ řekla Škrob.

Z textilu se PFAS a další chemikálie uvolňují při nošení, otěru, čištění či praní, při kterém putují do odpadních vod a následně se dostávají do potravinového řetězce. Nalezeny byly nejen v rybách, ale i v pitné vodě či mateřském mléce.

„V textilu se PFAS objevují ve dvou základních formách, jako velké polymerní molekuly, které jsou výrobci považované za méně rizikové, a menší nízkomolekulární sloučeniny, které jsou toxické a perzistentní. Avšak ty vznikají rozkladem větších polymerů,“ popsala Škrob.

Evropa proti PFAS

Evropská legislativa aktuálně směřuje k postupnému zákazu PFAS v textilu do roku 2030. Výjimky se mohou udělovat na pět let v případech, kde zatím neexistuje vhodná alternativa. Vědkyně jako příklad uvedla ochranné oděvy pro hasiče nebo pracovníky v extrémních podmínkách.

„Na trhu už existují alternativní řešení, například vosky, parafíny, silikony či melaminové pryskyřice. Každé z nich ale nese určité kompromisy,“ řekla. Vosky a parafíny jsou podle expertky levné, snadno dostupné a ekologické, ovšem jejich účinek je krátkodobý. Silikony bývají trvanlivější, ale některé typy mohou zatěžovat životní prostředí. Melaminové pryskyřice zase vynikají odolností, ale mohou být toxické a způsobují větší ztuhlost tkanin.

Podle odbornice je klíčem ke zlepšení stavu větší transparentnost výrobců a širší osvěta mezi spotřebiteli. „Výběrem méně toxického oblečení či důkladnou údržbou lze dopady chemikálií alespoň částečně omezit,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šéf podniku Anthropic vyzval firmy, aby zpomalily vývoj modelů AI

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, uvedla v sobotu agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
11. 9. 2026

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
11. 9. 2026

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
11. 9. 2026

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
11. 9. 2026

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.