Tohle je dle vědců tvář svatého Vojtěcha. Jeho podobu rekonstruoval mezinárodní tým

Vědci ve čtvrtek představili veřejnosti pravděpodobnou podobu tváře svatého Vojtěcha, hlavního patrona pražského arcibiskupství. Detailní trojrozměrná dokumentace byla vytvořena na základě lebky světce ze Svatovítského pokladu. Svatý Vojtěch žil ve druhé polovině desátého století, byl druhým pražským biskupem.

Vědci vytvořili velmi přesnou trojrozměrnou dokumentaci lebky sv. Vojtěcha na základě dochovaných ostatků a digitálního doplnění z více různých zdrojů. Digitální kopii světcovy lebky zkoumal tým expertů z Česka, Brazílie, Polska a Austrálie pod vedením Brazilce Cicera Moraese. Výsledek práce, kterým je pravděpodobná podoba Vojtěchovy tváře, představili badatelé ve čtvrtek v budově pražského arcibiskupství za přítomnosti arcibiskupa Jana Graubnera.

„Nejprve bylo potřeba vytvořit digitální kopii lebky světce. To se provádí metodou vícesnímkové fotogrammetrie,“ popisuje geoinformatik Jiří Šindelář, který stojí za vznikem této rekonstrukce. „Následně je třeba zkombinovat dvě metody – anatomickou a metodu hloubky měkkých tkání. První metoda využívá jednoznačné informace o úponu lebečních svalů, zatímco ta druhá využívá znalosti tloušťky měkkých tkání dle konkrétních lebečních rozměrů,“ dodává.

Pro Moraese a Šindeláře není Vojtěch prvním českým světcem, jehož vzhled rekonstruovali. V roce 2021 představili se svým týmem podobiznu svaté Ludmily. Podobně rekonstruovali i tváře jiných historických osobností. Využívají k tomu software určený především lékařům, kteří na něm mohou zpracovávat data z počítačové tomografie a mohou v něm plánovat operační zákroky. Vědci zdůrazňují, že jde pouze o odhady, byť kvalifikované, mnoho dat nutných k opravdu přesné rekonstrukci není možné získat.

Svatý Slavníkovec

Svatý Vojtěch, který byl zabit 23. dubna 997 na misijní cestě v pohanském Prusku, byl také v letech 982 až 996 druhým pražským biskupem. K významným počinům tohoto světce, který je patronem nejen Česka, ale i Polska a Uher, patří například založení prvního mužského kláštera na českém území na pražském Břevnově. Je také pokládán za autora nejstarších českých a polských duchovních písní, například známé skladby „Hospodine, pomiluj ny“.

Vojtěch se narodil někdy kolem roku 956 ve váženém rodě Slavníkovců z Libice nad Cidlinou. První vzdělání získal od tamních kněží, později studoval devět let v Magdeburku. Po návratu do Prahy a poté, co přijal biřmovací jméno Adalbert, se stal pomocníkem prvního českého biskupa Dětmara a po jeho smrti byl v roce 982 jmenován druhým pražským biskupem (prvním českého původu). Oproti mírnému Dětmarovi si však reformní politikou udělal řadu nepřátel v církevních i světských kruzích. Snažil se vymýtit zejména obchod s otroky, mnohoženství a alkoholismus.

Kvůli sporům s knížetem Boleslavem II. a po vyvraždění Slavníkovců na Libici nakonec odjel Vojtěch přes Polsko na misijní cestu do Pruska, kde byl na neupřesněném místě zabit tamními pohany. Jeho ostatky od nich vykoupil polský kníže a pozdější první král Polska Boleslav Chrabrý a uložil je ve svém sídelním městě Hnězdně. Odtud byly později převezeny do svatovítské katedrály na Pražském hradě.

Svatořečen byl Vojtěch v roce 999 papežem Silvestrem II. na žádost císaře Oty III. Svatý Vojtěch je také hlavním patronem pražské arcidiecéze. Od 11. století se pokládá po svatém Václavovi za druhého patrona české země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 1 hhodinou

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 2 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 19 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 21 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 23 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026
Načítání...