Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.

Podle seismologa Aleše Špičáka došlo ke dvěma silným zemětřesením. To první mělo sílu 7,2, to druhé bylo ještě silnější s magnitudem 7,5. Ohnisko otřesů přitom leželo jen mělce pod povrchem, pouhých třináct, respektive deset kilometrů, což znamená, že se energie z nich nerozptýlila, ale projevila se plně na povrchu. Energie se navíc podle seismologa neuvolňuje v jednom bodě, ale na obrovské ploše. Vzniká z posunu sousedních bloků, které se vůči sobě pohnou – podobně, jako když sirka škrtne o škrtátko.

Síla tohoto zemětřesení je podle Špičáka překvapivá. „Za dobu měření pomocí přístrojů, tedy asi za posledních sto let, v této oblasti k takhle silným otřesům nedošlo,“ uvedl pro Českou televizi. Je to dobře vidět v následující grafice. Silnější otřesy zaznamenala tato oblast naposledy roku 1900, kdy dosáhly magnituda 7,7:

„Zemětřesení jsou v této oblasti přitom relativně častá,“ doplňuje Špičák. „Nacházíme se totiž na kontaktu Jihoamerické a Karibské desky. Jde u nich o takzvaný smykový pohyb, podobně, jako je tomu u zlomu San Andreas v Kalifornii.

Klíčovou roli tam hraje zlomový systém El Pilar, který probíhá podél severního pobřeží a považuje se za jeden z nejaktivnějších a potenciálně nejnebezpečnějších zlomů v zemi. Mimo jiné je svou povahou velmi podobný východnímu anatolskému zlomu v Turecku, jenž je zodpovědný za významnou část tamních silných zemětřesení.

Ale pohyb desek ve Venezuele není ani zdaleka tak dynamický, oba bloky se pohybují relativně pomalu, spíše tam dochází k zemětřesením kolem síly šest. Venezuela tedy není na takovou katastrofu připravená a ani nemohla být. Kromě toho, že s rizikem nemohla počítat, nebylo ani dost času, aby zafungovaly systémy rychlé výstrahy.

Ty podle Špičáka sice zaznamenají otřesy pouhých deset až patnáct sekund po prvních záchvěvech v epicentru, ale vzhledem k rychlosti šíření seismických vln a vzdálenosti pouhých sto kilometrů od epicentra se nemohly dostat varovné informace k lidem včas.

Síť seismických stanic je navíc v posledních letech kvůli ekonomické krizi a omezeným investicím v některých ohledech značně omezená, což komplikuje kvalitnější monitorování i případnou rychlou reakci.

Příčina a následky

„Sto let, co jsou dostupné přesné informace o pohybu desek, není dostatek času vzhledem k tomu, jak dlouhodobé jsou geologické procesy, pro pochopení celého cyklu těchto bloků,“ zdůrazňuje Špičák. Na rozdíl od atmosféry nebo moře probíhá v geologických vrstvách vše výrazně pomaleji, takže je možné, že událost byla součástí nějakého rozsáhlejšího pravidelného cyklu, který jen lidstvo nemělo šanci zatím poznat.

Situace je v tom horší než například v Evropě, kde existují písemné prameny staré tisíce let, jež historická zemětřesení mnohdy detailně popisují a pomáhají tak rekonstruovat detailní pohled na cyklus. Ve Venezuele takové zdroje nejsou.

Nahrávám video

Špičák očekává, že by mohly přijít další následné otřesy (některé se už projevily), které by mohly mít značnou sílu, dají se předpokládat i ty o síle kolem magnitudo 6. Dalším problémem podle něj může být fakt, že epicentrum leží v hornaté oblasti, takže tyto další zemětřesení mohou způsobovat sesuvy půdy a také fenomén označovaný za ztekucení sedimentů – půda se pak může začít chovat jako kapalina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 15 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.