Švýcarskou vesnici pohřbila masa ledu a skal, předpověď zachránila životy

Nahrávám video

Vědci správně předpověděli kolaps ledovce a sesuv svahu nad obcí Blatten. Vesnici se díky tomu podařilo evakuovat dříve, než ji pohřbila masa ledu a skal. Nezvěstný zůstává podle úřadů jeden člověk.

Ve středu došlo ve Švýcarsku k mohutnému sesuvu půdy a kolapsu tamního ledovce. Na základě geologických, klimatologických a meteorologických dat vědci předpověděli, že ke katastrofě dojde, takže dokázali včas evakuovat vesnici, která leží pod horou. Kdyby tato předpověď nevznikla, byly by ztráty na lidských životech mnohem vyšší.

K sesuvu došlo kolem 15:30 SEČ na ledovci Birch na hoře Kleiner Nesthorn, uvedly úřady, které mají na starosti mimořádné situace v této části kantonu Valais. Obec Blatten, která byla kvůli nebezpečí od minulého týdne evakuována, sesuv částečně zničil. Žije v ní kolem tří stovek obyvatel.

V obci Blatten v údolí Lötschental se v posledních dnech před kolapsem uvolnilo z hory Kleines Nesthorn čtyři až šest milionů metrů krychlových materiálu. Zřícení způsobil proud suti, který se zastavil několik set metrů od vesnice.

Skalní stěna se stala nestabilní, kamení se hromadilo na ledovci a začalo se pohybovat směrem do údolí. Značná část ledovce pak zkolabovala. „Byla to docela nepředvídatelná událost,“ uvedla už před týdnem glacioložka Mylène Jacquemartová pro web swissinfo.ch. „Ke změnám ve skále došlo buď velmi rychle, nebo k pohybu docházelo již několik měsíců či let a nikdo si toho nevšiml.“

„Je strašné přijít o domov,“ vyjádřila švýcarská prezidentka Karin Kellerová-Sutterová svůj soucit s místními obyvateli.

Záchranné služby varovaly občany, že oblast je riziková a vyzvaly je, aby se do ní nevydávali. Zavřely také hlavní silnici vedoucí do údolí. S odklízením suti budou podle DPA pomáhat vojáci.

Krize ještě neskončila

Švýcarskému údolí teď ale podle vědců hrozí i záplavy. Řeka Lonza, která je po obrovském sesuvu přehrazena, již zaplavila několik domů. Ve čtvrtek večer ale místní úřady podle agentury AFP uvedly, že protržení suťové hráze nepředpokládají a zatím neplánují ani evakuaci dalších obyvatel po proudu řeky.

Geolog Flavio Anselmetti z Bernské univerzity nynější vývoj označil za řetězovou reakci. „Nejhorší by bylo, pokud by se voda nahromadila až ke koruně hráze ze suti,“ řekl. Proud řeky by nyní mohl hráz z kamení a ledu narušit a její část odplavit, což by vedlo ke zhroucení hráze. Uvolněná povodňová voda by následně s unášenou sutí ohrozila obce dále po proudu.

Švýcarské úřady již proto z preventivních důvodů evakuovaly obyvatele obcí Wiler a Kippel, kteří žijí v blízkosti řeky. Podle DPA se to týká zatím šestnácti lidí.

Nahrávám video

Proč kolabují švýcarské ledovce

V Alpách v posledních letech přibývá malých sesuvů půdy v důsledku klimatických změn. Ohrožují celou řadu tamních vesnic: Bondo, Brienz, Lostallo, Cevio a nyní Blatten. Obyvatelé všech těchto alpských vesnic museli opustit své domovy právě kvůli této hrozbě.

Předpovídání takových událostí je nesmírně složité, protože pohyb ledu, skal i půdy ovlivňuje mnoho faktorů. Ke kolapsu ledovce a utržení skal může dojít a docházelo k němu i historicky. Ale míra těchto hrozeb se mění. „Se změnou klimatu se nestabilita stává stále aktuálnější i ve vysokých nadmořských výškách,“ uvedl pro server swissinfo odborník na přírodní rizika Federico Ferrario.

Ledovce a věčně zmrzlá půda totiž podle něj fungovaly jako lepidlo: držely tisíce let pohromadě vrstvy kamení, erodované krajiny a celé svahy. Ale jak se planeta vlivem spalování fosilních paliv zahřívá, toto lepidlo je stále slabší a riziko zřícení se tak zvyšuje.

Nejde o domněnky, dokládá to celá řada výzkumů, například studie z loňského roku potvrzuje, že změna klimatu zvyšuje riziko přírodních katastrof v Alpách, včetně zřícení skal a skalních stěn. Alpy patří k nejrychleji se oteplujícím oblastem planety. Průměrná teplota se oproti předindustriálnímu období zvýšila už téměř o tři stupně Celsia, což je přibližně dvojnásobek celosvětového průměru.

Tento proces může vypadat katastroficky a neodvratně, ale podle švýcarského geologa Roberta Kennera to tak není: klíčovou roli hrají jednak místní geologické podmínky, ale také vlastnosti místa. A tyto procesy mohou trvat stovky až tisíce let. Nicméně zdánlivé drobnosti je mohou značně urychlit: třeba voda z tajícího ledovce může pronikat do puklin ve skále a po zamrznutí způsobit její rozpad a případné zřícení. „Naše hory se nezhroutí jedna po druhé,“ řekl Kenner švýcarské agentuře Keystone-ATS.

Naděje v AI

Problém je, že sledovat detailně tyto tisíce drobných vlivů na stovky potenciálně rizikových hor ve Švýcarsku není možné. Pomáhají v tom sice moderní technologie, jako jsou satelitní snímky, radary i senzory v zemi, ale stále to není snadné.

Pomoci může umělá inteligence, která by měla umět tyto problémy vyřešit a předvídat díky tomu, jaká míra hrozby se daného místa týká. Jeden z takových výzkumů probíhá i v Česku, jeho cílem je vytvořil model, který by predikoval, jestli k sesuvu půdy může pomoci zemětřesení – což je poměrně časté.

Na začátku května vyšla studie Johna Jansena z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, kde vědec popsal, jak takzvané hluboké učení pomáhá s předpovědí. Model prokázal schopnost předpovídat pravděpodobnost výskytu sesuvů pro jakékoli zemětřesení na světě s průměrnou prostorovou přesností 82 procent za méně než jednu minutu od vzniku příslušného zemětřesení. To představuje významný krok směrem ke snižování ohrožení dynamickými geologickými procesy – nicméně zatím umí předpokládat jen dopady silných otřesů země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 3 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 7 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 10 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 12 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...