Stačilo dvacet let a oceány změnily barvu. Ubylo modré, přibylo zelené

Oceány mění barvu z modré na zelenou. Klimatology překvapilo, že se tento proces, jehož příčinou je lidmi způsobená klimatická změna, odehrál během pouhých dvaceti let.

Když se řekne moře, většině lidí se nejspíš vybaví modrá, případně tyrkysová barva. Konkrétní odstín v daném místě závisí na lokálních podmínkách v atmosféře ve vodě i v podloží a v průběhu roku se různě mění. Podle nových zjištění vědců z amerického Massachusettského institutu pro technologie a Národního centra pro oceánografii v Anglii se ale barva oceánů za posledních dvacet let výrazně změnila i z dlouhodobého pohledu.

Nejde o změnu způsobenou výkyvy počasí během roku, ale v převážné míře změnou klimatu, a tedy i člověkem. Současně se jedná o překvapivě brzký závěr – vědci se totiž dříve domnívali, že ke zjištění podobného trendu potřebují oceány výrazně delší dobu, a to asi čtyřicet let.

Jde o dlouhodobou změnu, kterou lidské oko prakticky nedokáže zachytit. Přesto ji lze pomocí přístrojových měření pozorovat na více než polovině povrchu světových oceánů, což znamená větší plochu, než kolik činí povrch všech pevnin naší planety. Zejména v subtropických a tropických oblastech oceány postupně zelenají.

Souvisí to se změnou fungování ekosystémů v blízkosti povrchu oceánů. Barva mořské vody je totiž viditelným důsledkem fungování organismů a materiálů žijících a obsažených v ní.

Tmavě modrá barva značí velmi málo života, zatímco zelené vody ukazují na přítomnost četných živých ekosystémů, a zejména fytoplanktonu obsahujícího zelené barvivo chlorofyl. Fytoplankton je jednak základní součástí mořského potravinového řetězce, ale také hraje důležitou roli ve schopnosti oceánu zachycovat a ukládat oxid uhličitý. Prostřednictvím fotosyntézy přeměňuje fytoplankton oxid uhličitý na kyslík.

Satelitní měření a modely

Badatelé vyhodnotili měření barev oceánů za posledních dvacet let zejména v tropických a subtropických oblastech. Měření probíhalo pomocí rádiového spektrometru přístroje MODIS, který je umístěn na palubě družice Aqua obíhající kolem země po takzvané polární dráze letu.

Studiem vlnových délek slunečního světla odraženého od hladiny oceánu lze odhadnout, kolik obsahuje chlorofylu, a tedy kolik živých organismů, jako je fytoplankton a řasy, je přítomno. Teoreticky by se biologická produktivita měla proměnit s tím, jak se oceánské vody oteplují se změnou klimatu. Výsledky ukazují, že existuje jasný trend proměny barvy, který svou mírou přesahuje typickou přirozenou roční variabilitu.

Nejsnadněji se vývoj barvy vyhodnocuje v tropických a subtropických mořích a oceánech, které se obecně v průběhu roku příliš nemění, protože v těchto regionech nedochází k výraznějšímu střídání ročních období – a tak jsou zde patrnější malé, ale dlouhodobé proměny. Aby bylo možné odhadnout, do jaké míry ke změně barvy přispěla změna klimatu způsobená člověkem, použili vědci model, který spočítal příslušné simulace jednak s vlivem skleníkových plynů, jednak bez jejich vlivu.

Realita odpovídá simulaci

Simulace zahrnující skleníkové plyny ukázaly výsledky, které souhlasí s pozorovanými změnami barvy oceánu na nejméně padesáti procentech jeho povrchu. To zhruba odpovídá tomu, co vědci zjistili při vyhodnocování reálných dat – a tedy že barva oceánů se opravu mění kvůli měnícímu se klimatu.

Zajímavé je, že numerické modely simulují barevné změny hladiny oceánu v souvislosti se změnou klimatu už delší dobu, ale až teď skutečná data potvrzují, že tyto procesy skutečně probíhají.

Určitým problémem zatím zůstávají vlastní příčiny této změny. Jednou z možností je, že pozorovaný posun barev může mít něco společného s tím, jak jsou živiny distribuovány v oceánu. Když se povrchové vody ohřívají (což nastává v oteplujícím se klimatu), vznikají výraznější rozdíly teploty v horních vrstvách oceánu, což živinám ztěžuje schopnost stoupat k povrchu. Když je živin méně, menší fytoplankton přežívá lépe než větší, a tak změny v množství živin mohou vést ke změnám v ekosystému, které se pak projeví proměnou barvy vody.

Více pomyslného světla do této nejistoty by mohlo vnést vypuštění nové speciální družice organizace NASA určené i pro monitorování barvy oceánů – PACE (z anglických slov Plankton, Aerosol, Cloud, ocean Ecosystem, tedy plankton, aerosol, oblak a oceánský ekosystém). PACE, který bude vypuštěn v lednu 2024, bude měřit barvu oceánu v mnohem více vlnových délkách než kterýkoli předchozí satelit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 17 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 18 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 19 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
20. 8. 2026

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
20. 8. 2026

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.